Archiv zpráv
Anketní otázky pro Akademický bulletin zodpověděl ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Opravdu nové objevy se nedají naplánovat, avšak zdejší badatelé vlastně řeší jediný – ambiciózní projekt předchůdců, jichž je toto pracoviště Akademie věd ČR pokračovatelem. O aktuální činnosti Astronomického ústavu AV ČR hovoříme s ředitelem pracoviště Vladimírem Karasem.
V Paříži právě probíhá konference za účasti tří českých profesorů astrofyziky
Zatímco emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Petr Heinzel a současný ředitel ústavu profesor Vladimír Karas byli do Paříže pozváni, třetí profesor astrofyziky, americký astronom českého původu Ivan Hubený je dokonce ten, na jehož počest se tato konference koná. Je nejcitovanějším autorem vědeckých článků ze všech astronomů českého původu. Věnoval se různým typům astronomických objektů (hvězdy, kvasary, trpasličí novy, exoplanety) a tím pádem skupina vědců, kteří jeho práce využívají, je velmi široká.
Máte příležitost zkoumat vesmír z krásného prostředí Kanárských ostrovů
Program ERASMUS+ vypisuje druhé kolo stáží pro studenty a mladé vědecké pracovníky z ČR, kteří chtějí bádat na partnerském Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku. Stáže jsou určeny k navázání spolupráce se španělskými kolegy, případně k rozvoji již existující spolupráce a mohou mít trvání od dvou měsíců až po jeden rok. Soutěž je otevřena do 15.12.
Na čem pracujeme: Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší, než odpovídalo původním odhadům. V představované práci pak diskutují, zda je tento věk podpořen dalšími pozorovacími fakty a jak je možné, že obálka přečkala takto dlouho v divokém galaktickém prostředí.
Odborný workshop k výročí 10 let ČR v ESA
V týdnu 12. - 15. listopadu plánujeme odborný workshop k výročí 10 let ČR v ESA. K této příležitosti se nám podařilo získat souhlas k účasti od deseti předních odborníků z ESA, včetně zástupců ředitelství vědecké divize ESA a hlavních představitelů jednotlivých misí ESA. Zastoupeny budou všechny klíčové vědecké pilíře, které ESA zadefinovala ve své Kosmické vizi a všechny významné kosmické mise ESA plánované v příštích dvou desetiletích.
Na čem pracujeme: Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur.
Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu, připomeneme si tento významný akt
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října 2018
O státním svátku v sobotu 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu. Letos si tedy připomínáme 90. roků od tohoto slavnostního aktu.
100. výročí republiky na hvězdárně v Ondřejově - 21. října od 14:00
Hvězdárna v Ondřejově vás srdečně zve ... přijďte spolu s astronomy z naší "národní observatoře" uctít památku jejího zakladatele Dr. Josefa Jana Friče, který ji před 90 lety věnoval československému státu k 10. výročí samostatnosti republiky. A užít si oslav 100. výročí republiky v Ondřejově.
Na čem pracujeme: Prašný vulkanismus supernov
Občas je to neuvěřitelné, kolik mohou mít společného různé vědní obory. Odborníci ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali obohacováním mezihvězdného okolí prachem vznikajícím při výbuších supernov. Překvapivě zjišťují, že v hustých hvězdokupách se tento prach chová podobně jako pyroklastické výtrysky při vulkanických explozích.
Výzkumná zaměření pro budoucí konkurzy ASU
Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (ASU - veřejná výzkumná instituce) hodlá v průběhu let 2019–2021 přijmout několik výzkumných pracovníků ve středním stupni kariéry s vysokoškolským vzděláním v oboru astronomie a astrofyzika a vědecko-výzkumnou praxí v oboru. Předpokládá se zařazení v některé z aktivních pracovních skupin (tématické okruhy jsou upřesněny níže); pracovní smlouva na dobu určitou ve třídě "vědecký pracovník" nebo "vědecký asistent"; finanční ohodnocení dle mzdového předpisu ASU s možností získávat další projektové (grantové) protředky s administrativní podporou pracoviště.
Perspektiva profesního postupu v souladu s Kariérním řádem AV ČR a periodickými Atestacemi výzkumných pracovníků. Zařazení na pracovišti podle specializace v areálu observatoře v Ondřejově (možnost ubytování ve služebním bytě) nebo v Praze v areálu Roztyly. Předpokladem jsou vynikající odborné schopnosti a výsledky, relevantní jazykové znalosti a aktivní zapojení do všech aspektů vědecké práce na pracovišti.
Přihlášky se strukturovaným životopisem lze zasílat v příloze emailu (předmět emailu "vědecký pracovník ASU", formát přílohy pdf) na adresu: sekretariat@asu.cas.cz (doručení přihlášky bude potvrzeno rovněž emailem; přihlášky budou evidovány do ukončení výběru). Případné doplňující podklady budou vyžádány následně. Výzva je určena jak pro české, tak zahraniční kandidáty. Pohovory se zájemci začnou 1. listopadu 2018; obsazení pozic bude probíhat postupně v závislosti na potřebě vědeckých oddělení, aktuálnosti tématu a možnostech financování (vyhlášeno 1. října 2018).
Tematické okruhy:
1.
Fyzika erupcí a heliosférických efektů. Teoretické studie magnetické rekonexe a nelineárních jevů v rámci magnetohydronamické aproximace a kinetické teorie. Vědecké, administrativní a manažerské aktivity v projektech domácího a mezinárodního výzkumu (např. RT5 Ondřejov; EST European Solar Telescope).
2.
Studium horkých hvězd s vysokou mírou ztráty hmoty, fyzikální vlastnosti prostředí nehomogenních hvězdných větrů a jejich časový vývoj. Teoretický a observační výzkum v návaznosti na instrumentální prostředky ondřejovského pracoviště (zajm. Perkův 2m teleskop) a účast ústavu v programech Evropské jižní observatoře (ESO).
3.
Procesy produkce vysokoenergetických kosmických částic a jejich urychlování v jádrech galaxií. Vědecké otázky zahrnují elektrodynamiku magnetosfér kompaktních objektů, analytické a počítačové přístupy ke studiu chaotických systémů v silné gravitaci, dynamiku elektricky nabitých částic v relativistických systémech atp. Pozice rovněž předpokládá aktivní účast na organizační práci, zejm. formulace a vedení grantových projektů, pedagogické a popularizační aktivity, spolupráce při vědecké supervizi a managementu experimentálního programu na pracovišti.
4.
Observační a teoretické studium s pomocí metod radiové, milimetrové a submilimetrové astronomie. Pozorování vesmírných zdrojů a teoretická interpretace dat metodami samostatných radiových antén a interferometrických soustav. Vývoj softwarových nástrojů pro redukci a analýzu radiových měření a jejich aplikace podle potřeb účasti pracoviště v mezinárodním programu spolupráce, zejm. v rámci účasti v infrastruktuře ALMA; podpora interních a externích uživatelů ve všech fázích pozorovacího cyklu.
5.
Technický vývoj a manažerské vedení projektů kosmického výzkumu řešených ve spolupráci Astronomického ústavu s domácími a zahraničními partnery včetně Evropské kosmické agentury (ESA). Systémové inženýrství a synergie technických řešení s vědeckým programem, komunikační asistence, podpora účasti Astronomického ústavu v perspektivních projektech kosmického výzkumu včetně nově nastupující oblasti astrofyziky gravitačních vln a jejich elektromagnetických protějšků.
6.
Výzkum malých těles Sluneční soustavy, zvláště meteoroidů a asteroidů. Pozornost bude věnována studiu interakcí meziplanetárních těles různých velikostí se zemskou atmosférou a výzkumu asteroidů. Předpokládá se organizační zapojení do perspektivních projektů celoústavního významu.
Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí
V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Pozvánka na workshop k výročí 10 let ČR v ESA
Při příležitosti výročí 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude 12.-15. listopadu 2018 konat workshop „10 years of the Czech Republic in ESA“. ČR má díky svému členství v ESA otevřené možnosti, jak se podílet na technologicky nejvyspělejších misích, které řeší významné vědecké otázky o vesmíru, sluneční soustavě i o naší Zemi. Cílem workshopu je oslovit zejména studenty astronomie, přírodovědných a technických oborů, mladé vědecké pracovníky a všechny, kteří se zajímají o kosmické projekty. Na workshopu budou představeny nejvýznamnější současné i plánované projekty ESA, vystoupí zvaní odborníci přímo z ESA nebo konsorcií plánovaných misí, dále odborníci z ČR, kteří se na projektech s ESA podílejí. Možnost vystoupit budou mít i samotní účastníci workshopu. Velký důraz v programu bude kladen na představení možností, jak je možné se do ESA projektů zapojit. Nedílnou součástí programu bude také diskuze, jak zvýšit účast ČR v projektech ESA
Evropská noc vědců 5. října 2018
Astronomický ústav AV ČR v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Zdarma!
Největší impaktní kráter na Zemi je patrně pod ledem Antarktidy
"Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi je patrně největší kráter na této planetě (s průměrem nad 500 km) a jediný dochovaný maskon. Potvrzujeme von Freseho et al. spekulace, ale s novými daty s přesností a rozlišovací schopností o dva řády větší než měli oni k disposici v r. 2006 (z družicové mise GRACE). Kráter o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy ve Wilkesově zemi a má pokračování v jižní Austrálii“, říká vedoucí výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.
Na čem pracujeme: Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
V práci postavené na podrobných spektroskopických měření z dalekohledu Gemini studovali stelární odborníci pětici velmi hmotných hvězd v galaxii M33 a jejich vývojový stav. Pokročilé vývojové fáze velmi hmotných hvězd jsou spojeny s epizodami ztráty hmoty prostřednictvím nestabilit. Klíčem ke správnému určení vývojového stádia je správný popis složení a geometrie vyvržené okolohvězdné hmoty společně se spolehlivým určením hvězdných parametrů.
Praktikum pozorovatelů Slunce - zákresy
O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.
Na čem pracujeme: Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
Vývoj galaxií v kupě je poměrně komplikovanou záležitostí, neboť jednotliví členové kupy spolu složitě interagují. Jedním z důležitých procesů je ztráta plynu z galaxie dynamickým tlakem prostředí kupy. Astrofyzikové z ASU si vzali za cíl zdokonalit a otestovat zjednodušený analytický model, který by byl vhodný pro rychlé posouzení ztráty plynu dané galaxie bez nutnosti provádět náročné numerické simulace.