Exkurze 2. listopadu 2011 Mezinárodní rok chemie
6.6.2018
Chemie čtyřikrát jinak: ústavy Akademie věd ČR v Praze-Lysolajích zvou na neobvyklou návštěvu
TISKOVÁ ZPRÁVA
Praha 12. října 2011
Chemie čtyřikrát jinak: ústavy Akademie věd ČR v Praze-Lysolajích zvou na neobvyklou návštěvu
Ústavy Akademie věd České republiky sídlící v Praze–Lysolajích pořádají 2. listopadu 2011 společnou exkurzi pro veřejnost. Jejím hlavním tématem bude oslava letošního Mezinárodního roku chemie. Zvídaví návštěvníci budou moci nahlédnout do tajů chemie, a navíc zjistí, jak se tato vědní disciplína uplatňuje v rostlinné biologii, optice a geologii. Večer plný atraktivních pokusů i ukázek začne v 17 hodin. Po Muzejní noci, Vědě v ulicích a sérii chemických jarmarků je to další akce, která vítá veřejnost v branách poznání.
Na Ústavu chemických procesů návštěvníci v hravé půlhodině uvidí, že chemie je všude kolem nás. Poté jim Ústav experimentální botaniky ukáže, jak chemie souvisí se světem rostlin. Ústav fotoniky a elektroniky nabídne jedinečný zážitek Nočního tažení optických vláken. V Geologickém ústavu zájemci nakonec nahlédnou do tajů chemického složení hornin.
„Chtěli bychom využít toho, že Rok chemie přitáhl větší pozornost široké veřejnosti k tomuto vědnímu oboru a podělit se s ní o naši radost z vědeckého bádání. Chceme lidem ukázat, že nás práce ve výzkumu baví a že si umíme i hrát. Bez představivosti a tvůrčího přístupu bychom totiž ve vědě ničeho nedosáhli.“ říká k této mimořádné exkurzi její organizátorka z Ústavu chemických procesů, Ing. Magdalena Bendová, Ph.D.
Mezinárodní rok chemie byl na rok 2011 vyhlášen mezinárodní organizací UNESCO a Mezinárodní unií čisté a aplikované chemie IUPAC na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Marii Curie-Sklodowské. Iniciátoři Mezinárodního roku chemie si dali za cíl zlepšit obraz chemie u veřejnosti, ukázat ji jako prostředek zajištění lidských potřeb, zvýšit zájem o ni u mladé generace, podpořit nadšení pro tvůrčí budoucnost chemie a také zdůraznit úlohu žen ve vědě. V České republice se od začátku roku pod hlavičkou Roku chemie uskutečnily desítky akcí, soutěží, seminářů, chemických jarmarků a dalších popularizačních akcí.
Datum a čas: 2. listopadu 2011, 17:00 – 19:00
Místo konání: Areál AV ČR, Rozvojová 2, Praha 6 – Lysolaje
Pořadatelé: Ústav chemických procesů, Ústav experimentální botaniky, Ústav fotoniky a elektroniky, Geologický ústav AV ČR, v. v. i.
Vstup zdarma, kapacita míst je omezena, registrace je proto nutná
Další informace
Weby pořádajících institucí
Web Roku chemie
Kontakt:
Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i., Praha, Česká republika: Ing. Magdalena Bendová, Ph.D., bendova@icpf.cas.cz , tel. 220 390 301, mobil 773 400 809
Tisková zpráva ke stažení ve formátu dokument Word a pdf.
Vědci chrání vzácné knihovní a archivní sbírky
4.2.2016
Výzkumný tým pracovníků z Ústavu chemických procesů AV ČR, Národní knihovny ČR a Národního archivu zkoumal v letech 2011-2015 v rámci projektu Ministerstva kultury NAKI vliv podmínek prostředí na poškození cenných archivních a knihovních sbírek a navrhnul opatření, potřebná k jejich ochraně.
Mezi významné výsledky projektu patří zjištění, že jemné prachové částice a nanočástice, obsahující síran amonný, přispívají k degradaci dominantní složky papíru celulózy. Tyto malé částečky, z nichž největší jsou tisíckrát menší než 1 mm, pocházejí převážně z venkovního ovzduší a tvoří více než 80 % prachu v knihovnách a archivech. Zmíněný jev byl pozorován a popsán poprvé.
Při měření kvality ovzduší ve vybraných depozitářích Národního archivu bylo zjištěno, že díky emisím z použitých stavebních materiálů, dosahují koncentrace čpavku v jednom ze sledovaných depozitářů až stonásobně vyšších hodnot ve srovnání s venkovním prostředím. Do vzduchotechniky byly proto následně instalovány speciální filtry, díky kterým se podařilo trvale zlepšit kvalitu ovzduší v tomto depozitáři a snížit koncentraci čpavku na téměř nulovou hodnotu.
V rámci řešení projektu bylo také provedeno srovnání v restaurátorské praxi běžně užívaných způsobů mechanického čištění papírových dokumentů a artefaktů. Následně byl vydán soubor doporučení, jehož hlavním cílem je předejít nešetrnému zásahu a tím nenávratnému poškození cenných památek.
Při posuzování dlouhodobého vlivu prostředí byly pomocí spektroskopického měřicího systému porovnávány hodnoty vlastností odrážející chemické poškození papíru, a to u identických knih z 15. a 18. století, které byly po staletí uložené v Národní knihovně v Praze, v depozitářích v Teplicích a ve Zlaté Koruně. Vyšší stupeň poškození byl pozorován u svazků uskladněných v Praze, kde byla také prokázána nejvyšší úroveň znečištění. Výsledky tak opět potvrzují, že kvalita vnitřního prostředí, ve kterém jsou knihovní a archivní fondy uloženy, má výrazný vliv na jejich stav.
Kontakt: Ing. Jiří Smolík, CSc., smolik@icpf.cas.cz
Účast ÚCHP v konsorciu EUCAARI
5.7.2011
TISKOVÁ ZPRÁVA
Praha 1. července 2011
Čeští vědci v mezinárodním konsorciu EUCAARI zkoumali vliv aerosolů v ovzduší na globální oteplování
V prosinci 2010 byl ukončen zatím nejvýznamnější evropský projekt EUCAARI o aerosolech, který přinesl nové poznatky o vlivu aerosolů a stopových plynů na oblaka a klima. V konsorciu 48 výzkumných institucí z 25 zemí se na něm podíleli i čeští badatelé z Laboratoře chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR. Výsledky tohoto výzkumu, který se zabýval vlivem aerosolových částic na globální oteplování, byly nyní zveřejněny v přehledném článku v Atmospheric Chemistry and Physics Discussions.
Aerosoly (atmosférické částice), které vznikají buď lidskou činností, například spalovacími procesy, nebo přirozenou cestou, například z par produkovaných vegetací, mají přímý vliv na radiační bilanci Země tím, že odrážejí a absorbují sluneční záření. Hrají také důležitou roli jako kondenzační jádra při tvorbě oblaků. Porozumění těmto procesům je důležité nejen pro fyziku oblaků a atmosférickou chemii, ale i pro modelování změn klimatu. Na rozdíl od skleníkových plynů totiž aerosolové částice atmosféru ochlazují, což znesnadňuje určení skutečné rychlost globálního oteplování způsobeného skleníkovými plyny. Nové výsledky výzkumu ukazují, že tyto jevy vedoucí k ochlazování atmosféry budou silně potlačeny kolem roku 2030, do kdy by měla být zavedena přísnější celosvětová opatření pro snížení znečištění ovzduší a kdy by měly být k dispozici vyspělé technologie umožňující lepší kontrolu kvality ovzduší. Tyto činnosti by mohly zvýšit průměrnou teplotu na planetě o zhruba 1°C. To jsou hlavní závěry nedávno ukončeného projektu EU EUCAARI (European Integrated project on Aerosol Cloud Climate and Air Quality Interaction).
Laboratoř chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR, v. v. i. se na projektu podílela konstrukcí unikátního přístroje pro měření hygroskopicity atmosférických aerosolových částic, který byl v rámci projektu používán na stanici ČHMÚ v Košeticích. Spolu s dalšími unikátními přístroji Laboratoře se tak stanice Košetice zařadila do sítě 20 vybraných špičkových stanic EUSAAR (European Supersites for Atmospheric Aerosol Research). Ing. Jiří Smolík, CSc., který byl českým řešitelem projektu k tomu uvádí: „Náš tým takto přispěl k jednomu z hlavních cílů projektu, kterým bylo získání co nejkomplexnějšího popisu vlivu aerosolů a znečištění ovzduší na globální klima.“
Celkový rozpočet projektu trvajícího od roku 2007 do roku 2010 byl 15 milionů Euro, z nichž 10 milionů Euro bylo získáno z 6. rámcového programu Evropské komise. V rámci tohoto projektu byly získány zásadní informace o vzniku a působení aerosolů na všech úrovních; od nanoúrovně po globální působení, od milisekund po staletí. Určení vlivu aerosolů na radiační bilanci (oteplování či ochlazování) planety má zásadní význam pro kvalifikovaný odhad budoucích klimatických změn.
Další informace
Web projektu EUCAARI
Přehledný článek o výsledcích projektu EUCAARI
Vědecké výsledky projektu EUCAARI
Tisková zpráva ve formátu pdf ke stažení zde.
Kontakt:
Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i., Praha, Česká republika: Ing. Jiří Smolík, CSc., smolik@icpf.cas.cz , tel. 220 390 247
EUCAARI consortium press release
28.6.2011
University of Helsinki
Communication/ Kumpula Science Campus
x.6.2011
A holistic understanding on the impacts of aerosols and trace gases on clouds and climate
Atmospheric aerosols (otherwise known as Particulate Matter), through their formation of reflective haze and cloud layers leading to an aerosol cooling effect, have been masking the true rate of greenhouse gas induced global warming. New investigations show that the present-day aerosol cooling effect will be strongly reduced by 2030, as more stringent air pollution abatements are implemented worldwide and the presently available most advanced control technologies, striving towards cleaner air, are utilized. These actions would increase the global mean temperature by ca. 1° C. This is one of the main research outcomes of the recently concluded EU EUCAARI (European Integrated project on Aerosol Cloud Climate and Air Quality Interaction) project.
The EUCAARI project, coordinated by Professor Markku Kulmala from University of Helsinki, Finland, has provided new understanding on the impacts of aerosols and trace gases on clouds and climate. EUCAARI has been the most extensive aerosol research project in Europe so far. The total budget of the project was 15 million Euros, of which 10 million Euros was provided by the European Commission FP6 Programme. In all, 48 research institutes from 24 countries participated in this project, carried out in 2007-2010.The project has led to significantly more information on the whole physical background related to aerosol formation and impacts at all scales; from nanoscale to global, from milliseconds to centuries. The quantification of the effect of aerosols on the radiative balance (cooling or heating) of the planet has been one of the most urgent tasks to underpin more informed projections of future climate change.
The project performed extensive studies from ground-based, aircraft and satellite platforms not only in Europe, but also in China, South-Africa, Brazil and India. These studies improved the theoretical understanding of the aerosol life-cycle, enabling us to make major improvements in climate and air pollution models and present new air pollution scenarios over Europe. The project outcome has been targeted to reinforce European political decision-making to develop new strategies and implementation plans for global air quality monitoring and to take Europe a leading role in developing and applying environmental technologies.
The positive impacts of aerosols are partially off-setting global warming while the negative effects impact on public health. Abatement of the negative health impact is complicated due to the diversity of sources, even within Europe. EUCAARI found that the reduction in ammonia emissions is one of the most effective ways to reduce aerosol mass concentrations in Europe. Reduction in nitric oxides is also effective, but might lead to higher ozone levels, thereby leading to another negative impact on air quality. Reduction in sulphur dioxide emissions will reduce particulate air pollution especially in the Eastern Mediterranean area.
Reduction of organic aerosol concentrations is a lot more challenging and will require reductions of gas and aerosol emissions from transportation and biomass burning. Furthermore, it is now shown that a large fraction of organic aerosols in Europe is of modern origin (as opposed to fossil fuel origins), for which the main sources are biogenic secondary organic aerosol (boreal forests), biomass burning and primary biogenic aerosol particles. All these emission sources are expected to respond to climate change, although we are presently unable to gauge the strength of the multitude of feedback mechanisms involved.
For more information: Professor Markku Kulmala, University of Helsinki.fi, tel. + 358 40 596 2311
See also
EUCAARI project and photographs
EUCAARI main results, overview paper
EUCAARI scientific results
Regards,
Minna Meriläinen, Press Officer, tel. + 358 9 191 51042