Ostatní

V září 2016 CVVM zjišťovalo názory české veřejnosti na vytváření speciálních škol v rámci povinné základní devítileté školní docházky a také názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Zároveň se CVVM dotazovalo na názory občanů vzhledem ke státním maturitám a placení školného na veřejných vysokých školách. Výsledky naznačují, že veřejnost přijímá většinu opatření v novele zákona kladně. Návrh na zavedení školného je stejně jako v předešlých letech přijímán negativně, státní maturity se naopak těší podpoře mírné většiny populace.

V září 2016 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se českého školství a vzdělávání. Otázky mimo jiné zjišťovaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem.

V květnu 2016 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Jeho součástí byly také otázky týkající se jaderné fúze jako jednoho z potenciálních zdrojů energie, na nějž se již dlouho soustředí pozornost výzkumu řady zemí i mezinárodních uskupení.

V květnu 2016 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Výzkum zaprvé zjišťoval zájem o energetickou politiku České republiky, její hodnocení, a to, jak se dle mínění lidí bude vyvíjet spotřeba elektrické energie.

Součástí bloku otázek týkajících se plýtvání potravinami byla i část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, méně dokonalé nebo zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali hlavní důvod pro tuto volbu. Posledním bodem pak byl jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci. Výzkum probíhal v termínu od 3. do 20. června 2016.

Součástí bloku otázek, který se zabýval chováním občanů při nákupu a spotřebě potravin, byla i část týkající se konzumace potravin obsahujících lepek. Občané se vyjadřovali, zda oni sami či někdo v jejich okolí má intoleranci lepku a zároveň zda respondenti nebo někdo jim blízký dodržuje bezlepkovou dietu.

V červnovém CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje a deklarované chování české veřejnosti s ohledem na základní rozměry problematiky plýtvání potravinami: (1.) Naléhavost problému a důvody, které jednotlivce motivují k omezení plýtvání potravinami. (2.) Odhadované množství vyhozených potravin v domácnosti a důvody, které k plýtvání potravinami vedou. (3.) Organizace nákupů a její vliv na plýtvání. Tato zjištění pak zasazujeme do kontextu mezinárodního srovnání, zejména s Británií a USA.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti již s pojmem modifikovaných neboli geneticky upravených potravin setkali, následně vyjadřovali, do jaké míry je toto téma zajímá a zda mají dostatek informací o problematice geneticky modifikovaných potravin. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek výrobku na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.

V květnu 2016 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost v rámci širšího tematického okruhu problematiky životního prostředí zařazen blok otázek věnovaných problematice  jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.