Československá jaderná a částicová fyzika: mezi SÚJV a CERN – tak zněl název semináře, na kterém jaderní fyzikové a chemikové rekapitulovali několik desetiletí trvající spolupráci se dvěma renomovanými mezinárodními institucemi – Spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) poblíž Ženevy.

Krátce po druhé světové válce vznikly významné mezinárodní výzkumné instituce zabývající se jadernou a částicovou fyzikou – v roce 1954 Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) na švýcarsko-francouzské hranici, v roce 1956 Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně v tehdejším Sovětském svazu. Obě odrážely skutečnost, že výzkumy v těchto fyzikálních oborech vyžadují tak obrovské investice, nákladná experimentální zařízení a technologie a v nemenší míře vědecké kapacity, že k naplnění těchto potřeb je potřeba spojit síly mnoha zemí.



Účastníci připomněli, že tehdejší politická situace a železná opona mezi východem a západem znamenala, že se českoslovenští fyzikové orientovali primárně na Sovětský svaz. Československo se tak stalo – spolu s dalšími 10 státy – spoluzakladatelem Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.

Díky tomu, že Spojený ústav jaderných výzkumů rozvíjel spolupráci i s CERN, a také prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni se čeští vědci dostali poměrně brzy i k projektům této vědeckovýzkumné instituce. I když spolupráce byla výrazně omezena zejména v období normalizace. Skutečnými členy CERN se však Československo a posléze Česká republika staly až v devadesátých letech minulého století.

Počátky mezinárodní spolupráce fyziků
Čeští a slovenští jaderní a částicovífyzikové tak byli od samého počátku zapojeni do výzkumů ve významných světových institucích. Měli přístup ke špičkovým experimentálním zařízením, takže jim v těchto oborech takříkajíc „neujel vlak“ – naopak, jejich přínos byl nezanedbatelný, o čemž svědčí řada ocenění i několik tisíc publikovaných prací.

Ti, kteří s těmito organizacemi spojili významnou část vědecké kariéry, na semináři 23. října 2018 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze rekapitulovali hlavní výsledky české a slovenské spolupráce se Spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně a Evropskou organizací pro jaderný výzkum v Ženevě, nezapomněli však ani na současné a budoucí úkoly.

Vybrané střípky vzpomínek
Jak v úvodu setkání pamětníků, na které ovšem přišli i mladší vědci, konstatoval Pavel Mücke, zástupce ředitele Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který seminář spoluorganizoval, důležitým cílem akce je pomoci historikům vědy a soudobých dějin obecně kvalifikovaně popsat a zmapovat mezinárodní spolupráci při řešení dané problematiky, charakterizovat návaznost v oblasti základního i aplikovaného výzkumu a také poukázat na hlavní dosažené vědecké výsledky národním i světovém kontextu.



Jednotliví účastníci postupně vykreslovali ucelený obrázek vzniku a postupného rozvoje jaderné a částicové fyziky, ať už z hlediska používaných metod, přístrojů a zařízení, nebo z pohledu teoretického.

Richard Lednický (Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně a Fyzikální ústav AV ČR) nastínil svou vědeckou cestu, která začala účastí v experimentech s pomocí tzv. bublinových komor v Dubně.

Vladimír Hnatowicz (Ústav jaderné fyziky AV ČR) přiblížil spolupráci se Spojeným ústavem jaderných výzkumů v jaderné spektroskopii, Rostislav Caletka (Univerzita v Ulmu) se zaměřil na historii objevů a výzkumů transuranových prvků i na vývoj příslušných oborů fyziky a chemie od počátků v Dubně až po současný stav.

Jiří Bystrický (Centre d´études nucléaires de Saclay) zavzpomínal na úskalí i úspěchy na své cestě od matematiky k experimentální fyzice, od Spojeného ústavu jaderných výzkumů přes CERN až po centrum jaderného výzkumu v Saclay u Paříže.

Ivan Wilhelm (Univerzita Karlova v Praze) nabídl osobní pohled na přínos českých a slovenských vědců při budování laboratoře neutronové fyziky v Dubně, včetně stavby unikátního pulzního štěpného reaktoru, a na první výzkumné programy.

Milan Čihák (Ústav jaderné fyziky AV ČR) připomněl výstavbu cyklotronu U-120M v SÚJV v Dubně za účasti českých odborníků, jeho instalaci a posléze modernizaci v Ústavu jaderné fyziky tehdejší Československé akademie věd v Řeži.

Jan Bőhm (Fyzikální ústav AV ČR) připojil jedinečné vzpomínky na 50 let své účasti v experimentech, kdy se podílel mj. na výzkumu příznaků kvark-gluonového plazmatu.

Podobně se Alice Valkárová (Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze) ohlédla za spoluprací v subjaderné fyzice v sedmdesátých a osmdesátých letech, zahrnující mj. vyhodnocování experimentu studujícího interakce antiprotonů s protony.

Závěrem Jan Dobeš (Ústav jaderné fyziky AV ČR) s Ivanem Šteklem (Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT) představili současnou spolupráci České republiky se Spojeným ústavem jaderných výzkumů Dubna a upozornili i na úctyhodný výčet dosud publikovaných odborných prací.

Petr Závada (Fyzikální ústav AV ČR a Výbor pro spolupráci ČR s CERN) nazval své vystoupení Češi a Slováci v CERN: krátké ohlédnutí za historií. Nastínil jak spolupráci, která začala už před vstupem Československa, respektive České republiky do CERN, tak intenzivní zapojení našich odborníků po tomto vstupu.

Doložil, že na projektech i vývoji a využití experimentálních zařízení CERN se už podílely stovky vědců, inženýrů a techniků i studentů z mnoha českých vědeckých ústavů a univerzit. Češi jsou spoluautory mnoha set odborných publikací, podílejí se i na vývoji a využití špičkových technologií pro CERN. Významně se podíleli na konstrukci několika částí detektoru ATLAS – konkrétně hadronového kalorimetru, pixelového a stripového detektoru a radiačního stínění, ale také na přípravě softwaru pro zpracovávání získaných údajů pro obří urychlovač částic LHC, jehož pomocí byl objeven Higgsův boson.

Seminář organizoval Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze a dalšími vědeckými institucemi pod hlavičkou Strategie AV 21.

Odbornou garanci převzaly Výbor pro koordinaci spolupráce ČR se Spojeným ústavem jaderných výzkumů Dubna a Výbor pro spolupráci ČR s CERN.

SOUVISEJICÍ ČLÁNKY:

Evropská komise zveřejnila zprávu o investicích v souvislosti s jadernou bezpečností

Jakým směrem rozvíjet energetiku? Experti upřednostňují jádro

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Miroslav Dočkal, Ústav jaderné fyziky AV ČR, Spojený ústav jaderných výzkumů