Při příležitosti spuštění elektronického Atlasu prachových částic se v pondělí 22. října v budově AV ČR na Národní třídě uskutečnila konference, na níž odborníci hovořili nejen o novém unikátním atlasu, nýbrž o celé tematice prachu, jeho analyzování a rizicích, která jsou s ním spojena.

Jak uvedla na zahájení Martina Havelcová z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, konference Prachové částice se konala v rámci programu Přírodní hrozby pod Strategií AV21, což je iniciativa AV ČR zaměřená na prezentaci vědeckých výsledků veřejnosti. „Naše databáze prachových částic zatím funguje v záběhovém režimu,“ zmínila jedno z hlavních témat konference, tedy zbrusu nový atlas. „Do budoucna chceme vylepšit především vyhledávání,“ dodala.

Islandský prach v Čechách

Vznik Atlasu prachových částic detailněji přiblížila Leona Chadimová z Geologického ústavu AV ČR. Zmínila několik případů, kdy byl na české území zanesen prach z velmi velkých vzdáleností, kupříkladu v roce 2010 prach z islandské sopky Eyjafjallajökull, který do ČR doputoval velmi rychle, během pouhých 18 hodin, a to včetně nečekaně velkých prachových částic. Podle Chadimové je třeba korigovat dosavadní představy o celkovém množství velkých částic přepravovaných v atmosféře na velké vzdálenosti. Bližší bádání nejen v tomto směru může umožnit i atlas coby mezioborový referenční zdroj.

„Narazili jsme na to, že například sopečná skla a strusky jsou si velmi podobné složením i zevnějškem, a to nás přivedlo na nápad vytvořit s využitím našich vzorků prachový atlas,“ konstatovala Chadimová s tím, že databáze atlasu je založena na seznamu odebraných vzorků s místem původu, složením či galerií. „V atlasu lze ovšem vyhledávat i pomocí klíčových slov, například Sahara – toto klíčové slovo najde všechny vzorky prachu, který přiletěl ze Sahary a smísil se s místním materiálem. Stejně tak lze hledat například podle složení,“ objasnila Chadimová dosavadní funkce atlasu s důrazem na to, že není třeba vyhledávat podle konkrétního místa výskytu.

Martina Havelcová a Vladimír Žímal na konferenci Prachové částice

Prach zvyšuje srážkovou činnost

Na konferenci zazněla řada dalších příspěvků se spřízněnou tematikou. Například Vladimír Žímal z Ústavu chemických procesů AV ČR pohovořil v obecné rovině o aerosolech neboli tuhých a kapalných částicích „zavěšených“ ve vzduchu – včetně mraků, mlhy, kouře, smogu, ale také právě prachu, definovaného jako „tuhé, nepravidelné, mechanicky vzniklé částice“. Význam aerosolů spočívá dle Žímala mimo jiné v tom, že v atmosféře „slouží jako kondenzační jádra, kolem kterých se vytvářejí dešťové kapky“. Je-li vzduch málo znečištěný, tvoří se větší kapky na malém množství zárodků, což vede k mírným a pravidelným srážkám; v silně znečištěném vzduchu ovšem vznikají menší kapky na velkém množství zárodků, což vede k prudkým a nepravidelným dešťům.

V konkrétnější rovině hovořil mimo jiné Tomáš Hrstka z Geologického ústavu AV ČR, spolu s Havelcovou a Chadimovou další spoluautor prachového atlasu. Tématem jeho přednášky byla analýza prachových částic pomocí nejmodernějších metod, jako je automatická elektronová mikroskopie a umělá inteligence, využitých i při přípravě atlasu.

Související články:

Nový atlas poslouží k identifikaci složek atmosférického prachu

Akademie věd ČR představuje nové dokumenty o přírodních hrozbách v České republice

Unikátní fotografie přírodních katastrof nově dostupné on-line

Úvodní foto: Leona Chadimová z Geologického ústavu AV ČR mluví o vzniku prachového atlasu

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Milan Pohl