Týden vědy a techniky AV ČR není jen slavnost exaktních oborů. Zajímavý program pro veřejnost si na týden 5.–9. listopadu připravily i humanitní ústavy včetně Ústavu pro českou literaturu.

Vyzkoušet si práci po boku opravdových vědců nabízí středoškolákům Akademie věd ČR. Pod hlavičkou projektu Otevřená věda organizuje roční stáže na desítkách svých pracovišť. Stáže jsou určeny studentům středních škol, kteří si mohou vybírat z více než 80 témat nejrůznějších oborů.

Před padesáti lety vznikl slavný manifest Ludvíka Vaculíka „2000 slov“, celým názvem „2000 slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“. Dva měsíce před sovětskou invazí ho podepsalo na 100 000 lidí. Už méně se však ví, že za jeho zrodem stála skupina akademiků kolem vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterleho. Vědci si tento zásadní dokument připomněli ve středu 31. října v Knihovně Akademie věd ČR, kde diskutovali o společenské a politické roli vědců a vědkyň.

Výsledky dvouletého výzkumu o pracovních podmínkách v české vědě shrnula konference nazvaná Věda jako profese v roce 2018. Upozornila na přetrvávající předsudky vůči vědkyním, nespokojenost s nízkými platy a netransparentní prostředí. Jako velmi negativní jevy vědci a vědkyně vnímají rostoucí stres, který je spojený s tlakem na publikační výkon a tlakem na získávání grantů.

První předseda české Akademie věd Rudolf Zahradník v říjnu oslavil významné životní jubileum. Tomuto uznávanému fyzikálnímu chemikovi, který se narodil v prvorepublikové Bratislavě, gratulovalo 31. října na slavnostní ceremonii v dejvické vile Lanna vedení Akademie věd. Byla tam i řada jeho kolegů z Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského, kde Zahradník působil od začátku 60. let a později tam vedl oceňovanou skupinu.

Unikátní detektor elektronů, představený před půlrokem v Brně, si připsal první významný objev. Brněnský tým díky němu zobrazil vířníky z druhového komplexu Brachionus calyciflorus v jejich přirozeném vlhkém prostředí, a získal tak v tomto směru celosvětové prvenství. Detektor navíc vědcům pomohl objevit doposud neznámé druhy těchto drobných, pouhým okem neviditelných organismů.

Podzimní číslo časopisu AΩ / Věda pro každého, které právě vychází, se v duchu oslav stého výročí Československa ohlíží za úspěchy naší vědy. Vedle kontaktních čoček Otto Wichterleho a antivirotik Antonína Holého připomíná i rozluštění chetitštiny, metodu výpočtu dopadu meteoritů, polarografii nebo magnetron. Časopis je zdarma k dostání mimo jiné na akcích Týdne vědy a techniky po celé České republice.

Jako první na světě objevil v roce 1960 způsob, jak zkoumat DNA pomocí elektrochemie. Jeden z nejcitovanějších českých vědců Emil Paleček, který v brněnském Biofyzikálním ústavu stále denně pracoval na výzkumu v oblasti diagnostiky rakoviny, zemřel ve věku 88 let. Velkých ocenění se dočkal v pozdním věku: v 84 letech získal vládní cenu Česká hlava, loni pak ocenění Neuron za přínos světové vědě.

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun oblasti ovlivněné ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v prestižním časopise PNAS, který vydává Národní akademie věd Spojených států amerických. 

Výzkumná skupina Petra Šolce z AV ČR ve spolupráci se skupinou Karen Schindlerové z americké Rutgerovy univerzity v New Jersey učinila objev, který napomohl lepšímu pochopení funkce Aurora kináz – bílkovin majících významnou funkci při rozmnožování savců – a do budoucna by mohl přispět k dalšímu vývoji a pokroku reprodukční medicíny.