Demokracie, občanská společnost

Součástí únorového dotazníku CVVM byly též otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě, jejich angažovanost v politickém a občanském životě, postoje k občanským aktivitám vedoucím k legislativním změnám a názory na možnosti, které mají lidé k ovlivnění veřejného dění.

Například zájem o politické dění obecně rozdělil českou veřejnost na dvě poloviny – 50 % respondentů našim tazatelům sdělilo, že se o politiku zajímá (při součtu odpovědí „rozhodně se zajímá“ a „spíše se zajímá“), druhá polovina naopak zájem o politické dění obecně dle svého tvrzení nemá (součet odpovědí „spíše se nezajímá“ a „rozhodně se nezajímá“).

Součástí únorového šetření CVVM byly též otázky mapující názory veřejnosti na důvody, pro které se lidé zapojují do komunální politiky a do politiky na celostátní úrovni. Z šetření vyplynulo, že rozdíly mezi důvody zapojení některých lidí buď do komunální nebo do celostátní politiky nejsou podle mínění veřejnosti nijak velké. Kladné odpovědi převážily u všech položek obou otázek.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Polovina českých občanů je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi, nespokojenost vyjádřilo 45 % dotázaných. Pouze 2 % českých občanů se domnívají, že je velmi pravděpodobné, že v příštích pěti letech bude v ČR rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany.

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví vedle tradičně vysoko postavených problémů korupce a hospodářské kriminality k současné politické situaci v České republice. Jednoznačná převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě obecné kriminality a bezpečnosti občanů, zemědělství, sociálních jistot, dopravní obslužnosti a zdravotnictví.

V říjnovém výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj obyvatelstva České republiky ke dni 17. listopadu a jeho názory na společenské poměry před a po roce 1989.

Nadpoloviční většina dotázaných (58,1%) si státní svátek 17. listopadu sice připomíná, ale nijak ho neslaví. Třetina obyvatel ČR (34,3%) připouští, že o svátku většinou neví a nepřipomíná si ho.

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví k problémům korupce, hospodářské kriminality, obecné kriminality a nezaměstnanosti. Převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě vývoje v oblasti sociálních jistot, zdravotnictví, zemědělství, politické situace v ČR, přistěhovalectví, soudnictví, právního prostředí, fungování úřadů, dopravní obslužnosti, životní úrovně a možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech.

Z červnového výzkumu CVVM vyplývá, že o politických tématech diskutují občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel.

Dalším tématem byly představy účastníků výzkumu o ovlivňování rozhodování politiků. Největší vliv na rozhodování politiků připsali dotázaní úplatkům a korupci. V závěsu pak zájmovým skupinám a lobby. Nejmenší vliv mají podle výsledků výzkumu občané samotní.

Podle březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se občané v místě svého bydliště nejvíce zapojují do činnosti sportovních organizací a občanských zájmových sdružení (téměř třetina oslovených respondentů se zapojuje alespoň občas). Pětina dotázaných uvedla, že se občas účastní činnosti, kterou vyvíjejí nadace či charitativní organizace. 18 % účastníků výzkumu se občas angažuje v obecní samosprávě a 12 % v profesních sdruženích.

Největší podíl respondentů (38 %) vyjádřil názor, že dnešní poměry jsou v podstatě stejné jako ty, které u nás panovaly před rokem 1989. Přibližně třetina dotázaných se pak domnívá, že poměry, které v České republice panují dnes, jsou lepší než ty, které zde panovaly před listopadem 1989. Opačný názor, tedy že tehdejší poměry byly lepší než ty současné, zastává pětina českých občanů.

Relativně nejpříznivěji lidé hodnotí vývoj situace v oblasti péče o životní prostředí, kde 37 % dotázaných konstatovalo zlepšení, 8 % naopak zhoršení a podle 49 % se situace vloni nezměnila. Vyšší podíl příznivých než nepříznivých vyjádření se objevil ještě u zahraniční politiky (19 % : 14 %), v případě ochrany lidských práv pak byly výroky deklarující zlepšení (15 %) a zhoršení (14 %) v rovnováze.