Výroční publikace Centra medievistických studií shrnuje působení tohoto interdisciplinárního pracoviště v posledním desetiletí a navazuje tak na brožuru
Centrum medievistických studií. Badatelství, doktorandská výchova, mezinárodní spolupráce 1998–2008. Přináší evidenci a podrobný popis projektů, vydaných
publikací, konferencí, akcí pro doktorandy a veškerých významnějších aktivit CMS. Publikace je opatřena i bibliografiemi pracovníků a bohatou obrazovou dokumentací.

Who determines what is "real"?

Observing the activities of urban folk dance enthusiasts in Slovakia, Joseph Grim Feinberg sets out to scrutinize the processes by which "authentic folklore" is identified, talked about, represented, reconstructed, reenacted, and revived.

In Slovakia and elsewhere in Eastern Europe after World War II, Communist governments promoted folklore revivals and staged performances of song and dance as representations of "the people." When the Communists fell from power in Slovakia in 1989, folklore was also discredited in the eyes of many. By the early twenty-first century, however, a new generation launched a movement to revive folklore's reputation and reintroduce it to a broad public.

Weaving together personal narrative, ethnographic analysis, and philosophical reflection, Feinberg examines the aspirations and difficulties of young folk dance devotees as they recognize that authenticity is more easily prized than achieved. He sheds new light on the problems of specialized performance and broad participation, the uneasy relationship between folklore and the public sphere, and the paradoxical pursuit of authenticity in the modern world.

Cet essai part de la nécessité de mettre en rapport l’articulation de l’éthique et de la politique levinassiennes avec les « philosophies sociales » plus ou moins explicitement présentes dans son œuvre. Seront ainsi convoqués les concepts d’exclusion et de biopolitique chez Foucault, le concept de culpabilité originaire de Heidegger, la lecture féministe de Levinas et le travail comme autoproduction chez Marx. La recherche d’une « politique faible » qui serait, pour une part, présente au cœur même de la philosophie de Levinas, à savoir dans son éthique de la vulnérabilité, et qui, pour une autre part, rendrait justice à la vulnérabilité de la subjectivité éthique vis-à-vis de l’histoire et de la société, sera l’occasion de reprendre, dans un deuxième temps, deux pensées contemporaines de l’action politique : l’ontologie faible de Giorgio Agamben et la tentative de Judith Butler de surmonter le schisme entre l’action et la dépendance.

Die Ehe in der mittelalterlichen Theologie / Le mariage dans la théologie médiévale / Marriage in Medieval Theology

Ausgehend von der Lehre der Bibel und der Kirchenväter und in kreativer Aneignung römischen Rechts und aristotelischer Philosophie entwickelte das lateinische Mittelalter eine reiche und vielgestaltige Theologie der Ehe. Der mittelalterliche Beitrag zur christlichen Theologie der Ehe reicht von einer definitorischen Erfassung des Eheschließungsprozesses, über eine Fortentwicklung und Neuinterpretation der biblischen und patristischen Lehre von der Sakramentalität, Unauflösbarkeit und dem monogamen Charakter der christlichen Ehe bis hin zu neuen Zugängen zur Ehemoral und zur Ehepastoral.
Der vorliegende Band versteht sich als Beitrag zur Aufarbeitung des immer noch unzureichend erforschten Themas der Ehe in der mittelalterlichen Theologie und Seelsorge. In siebzehn Beiträgen, die einen Zeitraum vom Ausgang der Spätantike bis zum Konzil von Trient abdecken, werden bislang unerforschte Aspekte der mittelalterlichen Theologie der Ehe präsentiert. Neben Neuinterpretationen wohlbekannter Theologen wie Thomas von Aquin oder Bonaventura wird dabei auch eine Reihe von bislang völlig unberücksichtigten Quellen und Autoren in den Blick genommen. Elaborating on the teaching of the Bible and the Church Fathers, and drawing fruitfully on Roman law and Aristotelian philosophy, the Latin Middle Ages developed a rich and versatile theology of marriage. The medieval contributions to the Christian theology of marriage include definitions of the process of marriage formation, reformulations and further developments of the biblical and patristic doctrine of the sacramentality, unicity and indissolubility of Christian matrimony, and new approaches to conjugal morality and to the pastoral care of marriage.
This volume wants to be a contribution to the research on the still inadequately explored subject of marriage in medieval theology and pastoral care. In seventeen articles, ranging from late antiquity to the Council of Trent, hitherto unexplored aspects of the medieval theology of marriage are being presented. Apart from new interpretations of well-known theologians like St Thomas Aquinas or St Bonaventure, the focus is on a number of sources and authors hitherto entirely neglected.

Der Band enthält Beiträge von
The volume contains contributions by
Pavel Blažek, Marie-Odile Bonnichon, Shawn Colberg, Jose Granados, David G. Hunter, Maria Valeria Ingegno, Jiri Kašny, Giuliano Marchetto, Patrick Monjou, Patrick Nold, Paul Payan, Stephen Penn, Philip L. Reynolds, Alessandro Scafi, Christian Trottmann, Ines Weber, Marita von Weissenberg

Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.

Martin Stokhof (*1950) je současný nizozemský filosof. Ve svých novějších pracích se věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, disciplíny na pomezí lingvistiky a filosofie, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky. Na rozdíl od mnoha kolegů zaujal posléze k projektu formální sémantiky výrazně kritický postoj, mj. v souvislosti se svým wittgensteinovským bádáním, které je druhým těžištěm jeho novější práce. Obě tyto autorovy polohy se odrážejí ve volbě statí předložených v tomto svazku. V první z nich se Stokhof zabývá charakterem a předpoklady formálněsémantického projektu jako takového. V druhé a třetí se pak věnuje jeho kontrastům a souvislostem s myšlením jednak raného, jednak pozdějšího Wittgensteina.

Přeložili Radek Ocelák a Adéla Špínová

Recepce antické mytologie v české kultuře

Odysseus v básni Josefa Lederera doznává: „Nad vesly druzi mluví o domovu / Já vymyslel jim Ithaku“. Tento verš předznamenává téma celé knihy, kterým je recepce antické mytologie v českém prostředí od středověku až po 20. století. Autoři jednotlivých kapitol na příkladech z historiografické, krásné či překladové literatury, výtvarného umění, divadla nebo školství ukazují, že antické mýty v české kultuře po staletí fungují jako bezpečná projekční plocha, na kterou je možné promítat zcela aktuální významy. Ty mohou být nacionálně podbarvené, jak ukazují kapitoly o antickém základu mýtu slovanské demokracie a o staročeském překladu Trójanské kroniky – nebo se může antický mýtus stát „bílým koněm“, který do národní kultury pronáší ideologicky nevhodné obsahy, jak to popisuje Martin C. Putna na příkladu katolické literatury. Řecko-římská mytologie je v knize představena jako veřejně sdílený archiv, jehož materiál je k dispozici pro další použití, přepisování a reinterpretaci.

Jubilejní 30. svazek mezinárodní revue Acta Comeniana v atraktivním novém grafickém provedení přináší šest studií pojednávajících o filosofii Mikuláše Kusánského, magii a humanismu v díle Agrippy z Nettesheimu, machiavelistické propagandě v díle Kašpara Schoppeho, jezuitských meditacích a triadické filosofii J. A. Komenského. Recenzní rubrika přináší devět recenzí.

Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) byl jedním z nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury. Ukazuje meze a originální přínosy arabského myšlení, čímž vyvolává rozsáhlou debatu v akademickém světě i v politice. Kniha, kterou držíte v ruce, je úvodem ke zmíněným čtyřem svazkům.

Arabské myšlení se dnes zdá být v napětí mezi fundamentalismem, který chce rekonstruovat současnost podle idealizované minulosti, a dovezeným modernismem, který odmítá tradici. Al-Džábirí odmítá toto falešné napětí a zkoumá tvůrčí filozofickou cestu k arabské modernitě. Jeho progresivní kritika mu umožňuje stanovit principy čtení koncepčních přístupů arabského rozumu. Tato kniha evropskému čtenáři poskytuje klíč pro znovuobjevení kulturního světa, jímž byl západní svět dříve výrazně ovlivněn. Zároveň je příspěvkem k aktuálnímu dialogu mezi evropskými a arabskými perspektivami.

Přeložila Miluš Kotišová