Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Anketní otázky pro Akademický bulletin zodpověděl ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Opravdu nové objevy se nedají naplánovat, avšak zdejší badatelé vlastně řeší
jediný – ambiciózní projekt předchůdců, jichž je toto pracoviště Akademie věd ČR
pokračovatelem. O aktuální činnosti Astronomického ústavu AV ČR hovoříme s ředitelem pracoviště Vladimírem Karasem.
V Paříži právě probíhá konference za účasti tří českých profesorů astrofyziky
Zatímco emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Petr Heinzel a současný ředitel ústavu profesor Vladimír Karas byli do Paříže pozváni, třetí profesor astrofyziky, americký astronom českého původu Ivan Hubený je dokonce ten, na jehož počest se tato konference koná. Je nejcitovanějším autorem vědeckých článků ze všech astronomů českého původu. Věnoval se různým typům astronomických objektů (hvězdy, kvasary, trpasličí novy, exoplanety) a tím pádem skupina vědců, kteří jeho práce využívají, je velmi široká.
Máte příležitost zkoumat vesmír z krásného prostředí Kanárských ostrovů
Program ERASMUS+ vypisuje druhé kolo stáží pro studenty a mladé vědecké pracovníky z ČR, kteří chtějí bádat na partnerském Instituto de
Astrofísica de Canarias ve Španělsku. Stáže jsou určeny k navázání spolupráce se španělskými kolegy, případně k rozvoji již existující spolupráce a mohou mít trvání od dvou měsíců až po jeden rok. Soutěž je otevřena do 15.12.
Na čem pracujeme: Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší, než odpovídalo původním odhadům. V představované práci pak diskutují, zda je tento věk podpořen dalšími pozorovacími fakty a jak je možné, že obálka přečkala takto dlouho v divokém galaktickém prostředí.
V týdnu 12. - 15. listopadu plánujeme odborný workshop k výročí 10 let ČR v ESA. K této příležitosti se nám podařilo získat souhlas k účasti od deseti předních odborníků z ESA, včetně zástupců ředitelství vědecké divize ESA a hlavních představitelů jednotlivých misí ESA. Zastoupeny budou všechny klíčové vědecké pilíře, které ESA zadefinovala ve své Kosmické vizi a všechny významné kosmické mise ESA plánované v příštích dvou desetiletích.
Na čem pracujeme: Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur.
Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu, připomeneme si tento významný akt
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.
O státním svátku v sobotu 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu. Letos si tedy připomínáme 90. roků od tohoto slavnostního aktu.
Občas je to neuvěřitelné, kolik mohou mít společného různé vědní obory. Odborníci ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali obohacováním mezihvězdného okolí prachem vznikajícím při výbuších supernov. Překvapivě zjišťují, že v hustých hvězdokupách se tento prach chová podobně jako pyroklastické výtrysky při vulkanických explozích.
Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí
V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Při příležitosti výročí 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude 12.-15. listopadu 2018 konat workshop „10 years of the Czech Republic in ESA“. ČR má díky svému členství v ESA otevřené možnosti, jak se podílet na technologicky nejvyspělejších misích, které řeší významné vědecké otázky o vesmíru, sluneční soustavě i o naší Zemi. Cílem workshopu je oslovit zejména studenty astronomie, přírodovědných a technických oborů, mladé vědecké pracovníky a všechny, kteří se zajímají o kosmické projekty. Na workshopu budou představeny nejvýznamnější současné i plánované projekty ESA, vystoupí zvaní odborníci přímo z ESA nebo konsorcií plánovaných misí, dále odborníci z ČR, kteří se na projektech s ESA podílejí. Možnost vystoupit budou mít i samotní účastníci workshopu. Velký důraz v programu bude kladen na představení možností, jak je možné se do ESA projektů zapojit. Nedílnou součástí programu bude také diskuze, jak zvýšit účast ČR v projektech ESA
Anketní otázky pro Akademický bulletin zodpověděl ředitel Astronomického ústavu AV ČR
Opravdu nové objevy se nedají naplánovat, avšak zdejší badatelé vlastně řeší
jediný – ambiciózní projekt předchůdců, jichž je toto pracoviště Akademie věd ČR
pokračovatelem. O aktuální činnosti Astronomického ústavu AV ČR hovoříme s ředitelem pracoviště Vladimírem Karasem.
V Paříži právě probíhá konference za účasti tří českých profesorů astrofyziky
Zatímco emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Petr Heinzel a současný ředitel ústavu profesor Vladimír Karas byli do Paříže pozváni, třetí profesor astrofyziky, americký astronom českého původu Ivan Hubený je dokonce ten, na jehož počest se tato konference koná. Je nejcitovanějším autorem vědeckých článků ze všech astronomů českého původu. Věnoval se různým typům astronomických objektů (hvězdy, kvasary, trpasličí novy, exoplanety) a tím pádem skupina vědců, kteří jeho práce využívají, je velmi široká.
Máte příležitost zkoumat vesmír z krásného prostředí Kanárských ostrovů
Program ERASMUS+ vypisuje druhé kolo stáží pro studenty a mladé vědecké pracovníky z ČR, kteří chtějí bádat na partnerském Instituto de
Astrofísica de Canarias ve Španělsku. Stáže jsou určeny k navázání spolupráce se španělskými kolegy, případně k rozvoji již existující spolupráce a mohou mít trvání od dvou měsíců až po jeden rok. Soutěž je otevřena do 15.12.
Na čem pracujeme: Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina
Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší, než odpovídalo původním odhadům. V představované práci pak diskutují, zda je tento věk podpořen dalšími pozorovacími fakty a jak je možné, že obálka přečkala takto dlouho v divokém galaktickém prostředí.
V týdnu 12. - 15. listopadu plánujeme odborný workshop k výročí 10 let ČR v ESA. K této příležitosti se nám podařilo získat souhlas k účasti od deseti předních odborníků z ESA, včetně zástupců ředitelství vědecké divize ESA a hlavních představitelů jednotlivých misí ESA. Zastoupeny budou všechny klíčové vědecké pilíře, které ESA zadefinovala ve své Kosmické vizi a všechny významné kosmické mise ESA plánované v příštích dvou desetiletích.
Na čem pracujeme: Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur.
