English
Spolupráce AV ČR s Brazílií má svou tradici. Před rokem 1994 se uskutečňovala prostřednictvím kulturní dohody, z níž se pro akademické účely využívaly příslušné články. Od roku 1994 se již realizovala na základě samostatné dohody AV ČR s Brazilskou akademií věd (Academia Brasileira de Ciencias – ABC), a to formou dvoustranných společných projektů, do nichž se zapojovali především vědci z Fyzikálního ústavu, Biologického centra (Parazitologického ústavu, Hydrobiologického ústavu, Ústavu půdní biologie), Biofyzikálního ústavu, Ústavu teorie informace a automatizace a Ústavu organické chemie a biochemie (viz AB 5/2012).
Zdroj: www.cnpg.br
Sídlo Národní rady pro vědecký a technologický rozvoj
V několika posledních letech se dohoda stala neaktivní z důvodu zavedení nové grantové politiky ABC. Hledala se proto možnost navázání spolupráce s jinou organizací podporující v Brazílii výzkum. V září 2013 vstoupil Odbor mezinárodní spolupráce do kontaktu s brazilskou Národní radou pro vědecký a technologický rozvoj (Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico – CNPq) se záměrem navázat možnou spolupráci a případně se začlenit do programu brazilské vlády Věda bez hranic.
V listopadu 2013 se setkal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš se zástupci CNPq, aby s nimi projednal detaily zapojení AV ČR do uvedeného programu i možnosti spolupráce v bilaterálních společných projektech. Navazující komunikace na pracovní úrovni vyústila v novou dohodu o spolupráci, která v současnosti vstupuje v platnost; konkrétní podmínky zprostředkuje během letoška prováděcí protokol.
Národní rada pro vědecký a technologický rozvoj CNPq je organizací brazilské federální vlády spadající pod Ministerstvo vědy a technologie. Jejím cílem je propagovat vědu a technologický výzkum společně s tvorbou lidských zdrojů pro VaV. Sídlí v hlavním městě Brasilii a jejím nynějším předsedou je prof. Glaucius Oliva.
Vznikla v roce 1951 a v současnosti zajišťuje v rámci grantů a projektů organizaci výzkumu v Brazílii. Má samostatný rozpočet a poskytuje granty v preferenčních oborech na univerzitách a jejich institutech. Existují rovněž virtuální řešitelské týmy, které se zapojují až do pětiletých projektů. Podle dostupných informací je tento systém úspěšný a Brazílie má velké úspěchy v počtu schválených patentů a uznaných vynálezů, ačkoli výdaje na vědu a výzkum jsou v poměru k HDP relativně nízké (dáno nízkou měrou investic privátní sféry). V r. 2011 byla CNPq pověřena zajišťováním realizace programu Věda bez hranic v případě postgraduálních studií (v rámci VŠ studia tento program zabezpečuje brazilská federální agentura Koordinace zvyšování úrovně pracovníků vysokého školství – CAPES).
Věda bez hranic představuje program mobility určený pro nejlepší studenty a vědce, jimž umožňuje výzkum na nejlepších světových univerzitách a vědeckých pracovištích. Primárně jej financuje brazilská vláda, která na něj uvolňuje milionové prostředky s doplňující podporou soukromého sektoru: například Federace brazilských bank (6500 stipendií) a naftařský koncern Petrobras (5000 míst; podle koncese, kterou vláda koncernu udělila, je jeho povinností investovat 1 % hrubého příjmu do výzkumných, vývojových a vzdělávacích projektů – z toho jsou hrazena i jím vypisovaná stipendia v hodnotě 139 milionů eur).
Cílem programu je vyslat brazilské studenty a výzkumníky do zahraničí na kurzy, studium a stáže (studenty magisterských studijních programů, doktorandy, postdoktorandy a vědecké pracovníky). Usiluje o posílení a rozšíření významu vědy a techniky, inovací a konkurenceschopnosti prostřednictvím mezinárodní mobility. Dále má zvýšit účast brazilských studentů, vědců a zaměstnanců průmyslu v prestižních mezinárodních institucích, povzbuzovat mladé talenty a vysoce kvalifikované vědce z ciziny spolupracovat s místními vědeckými pracovníky na společných projektech, přispět k tvorbě lidských zdrojů v oblasti výzkumu, motivovat brazilské vědce pracující v zahraniční k návratu do Brazílie, internacionalizaci univerzit a vědeckých center. Zaměřuje se také na zapojení oceněných vědců do průmyslu i akademického výzkumu. Soustředí se především na obory přírodovědné, technické, inženýrské a matematické (neboli STEM) a na obory medicínské a biologické.
Rozšířený program zahrnuje též hostování zahraničních vědců v Brazílii (dlouhodobé pobyty pro začínající pracovníky při kombinaci práce a tříletého postdoktorandského studia nebo krátkodobé – dvou- až tříměsíční pro práci na vlastním výzkumném programu).
Aby studenti nezůstávali po absolvování studia v zahraničí, vypisují se mnohá stipendia pouze na roční či kratší lhůtu, přičemž je zahraniční pobyt vsunut mezi období studia v Brazílii; zvlášť důležité je to u doktorandů, kteří většinou mají studijní program ukončovat doma v Brazílii. Finanční zatížení na přijímající straně prakticky neexistuje – brazilští studenti a stážisté přijíždějí, kromě prostředků na pojištění a letenku, se stipendiem.
Zpočátku se uvažovalo o pěti cílových zemích – USA, Spojeném království, Francii, Itálii a Německu. Od programového období 2012–2013 se však jejich okruh podstatně rozšířil nejen o další evropské země (Španělsko, Portugalsko, Belgii, Nizozemsko, Maďarsko aj.), ale i o Kanadu, Austrálii, Indii a Jižní Koreu; koncem roku 2014 do něj oficiálně vstoupila také Česká republika uzavřením memoranda mezi CNPq a Domem zahraniční spolupráce MŠMT a mezi CNPq a Akademií věd ČR.
AV ČR má podle výše uvedené dohody zastřešovat tuto aktivitu a koordinovat ji mezi brazilskou stranou a pracovišti AV ČR. Před oficiálním podepsáním dohody už však nabídla kapacity svých pracovišť a několik brazilských stipendistů tak již na nich působilo dříve (ze strany CNPq byly pobyty hodnoceny kladně). Oficiální spolupráce může tedy počet stipendistů zvýšit nejen na pracovištích AV ČR, ale i brazilských, neboť program funguje oboustranně. Předpokládá se společná koordinace i s Domem zahraniční spolupráce, která umožní návaznost na vysoké školy.
Hlavním cílem nové dohody je však především oživit a rozvíjet vzájemnou spolupráci a realizovat výměnné pobyty vědců prostřednictvím bilaterálních projektů s důrazem na zapojení začínajících vědců.
DANUŠE PAZOURKOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR