Program Strategie AV21 “Paměť v digitálním” věku byl v období 2015-2018 strukturován podle čtyř základních tematických okruhů (tzv. témat). V roce 2018 se do programu „Paměť v digitálním věku“ zapojilo 14 ústavů Akademie věd ČR (vč. pracoviště koordinátora), které participovaly na 46 aktivitách rozdělených do 4 témat:
T1 Paměť: její utváření a proměny
T2 Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku
T3 Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku
T4 Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury
T1 / Paměť: její utváření a proměny
Portál Historický atlas měst ČR (E. Semotanová / HiÚ) – Portál Historický atlas měst ČR (http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/) zpřístupňuje tři typy rekonstrukčních map, které zachycují urbanizovanou krajinu v různých obdobích: naskenované mapy, vydané v tištěných svazcích atlasů, rekonstrukční mapy z období před nástupem industrializace, rekonstrukční mapy, věnované historické Praze.
Výstava ke vzniku ČSR 1918 (HU, MUA, USD, SSC) (J. Šebek / HiÚ) – Výstava pod názvem „18-18 : Století státního svátku“ zprostředkovala jedinečný pohled na symbolické datum 28. října. Očima historiků reflektuje nejen samotné formy a podoby svátku a jeho oslavy, které se v průběhu let 1918–2018 několikrát výrazně proměnily pod vlivem politických a společenských transformací, ale především jeho interpretaci či vnímaní jeho významu v současnosti.
Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase (N. Čadová / SOÚ) – Aktivita má tří hlavní cíle: Zpřístupnit a popularizovat výsledky výzkumu prostřednictvím aplikace CVVM, dále zpřístupnit primární data a za třetí zveřejnit seznam nejčastěji kladených otázek v souvislosti s výzkumy CVVM.
Literární kronika první republiky – výstava ke stažení (P. Šámal / ÚČL) - V první polovině roku 2018 vzniklo libreto výstavy, byly shromážděny obrazové podklady, které nyní procházejí postprodukcí a grafickým zpracováním. Výstava ke stažení bude veřejnosti představena při uvedení stejnojmenné publikace v říjnu letošního roku. Prostřednictvím edice „Literatura ke stažení“, jejíž je Literární kronika první republiky součástí, se ÚČL AV ČR obrací zejména ke školám, knihovnám, muzeím a dalším kulturním, vzdělávacím či paměťovým institucím.
Popularizační a edukační webový portál „Osmičkové roky transformace a nového milénia (1998, 2008) v domácí a mezinárodní perspektivě“ (P. Mücke / ÚSD) – Cílem aktivity je vytvoření popularizačního a edukativního portálu, který se vztahuje k dějinám událostí a procesů dvou „osmičkových“ let novodobé éry (1998, 2008). Výsledkem aktivity bylo je vytvoření webového portálu s názvem Novodobé osmičky (ne)jen v českých dějinách na stránkách ÚSD (www.osmicky.usd.cas.cz) disponujícího přehledem vybraných procesů a událostí, doplněných odbornou legendou a vybraným souborem pramenů (či odkazů na ně) vhodných pro zájemce k dalšímu studiu.
T2 / Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku
Elektronické databáze k dějinám 19. a 20. století (M. Frankl / MÚA) – součástí aktivity byly dva dílčí projekty: 1) zpřístupnění bibliografických záznamům bohemikálním rukopisům v Německu a Švýcarsku a 2) Workshop: Uprchlíci ve světle Digital Humanities. Retrospektivní bibliografie k bohemikálním rukopisům v zahraničí byla až dosud evidována pouze v kartotékách. V rámci projektu Strategie AV 21 byly v roce 2018 v databázi rukopisů a kodikologické literatury. Interaktivní workshop si klade za cíl prodiskutovat inovativní formy extrakce a analýzy dat týkajících se uprchlíků v době nacismu. Uskuteční se v listopadu 2018.
Tematické katalogy děl českých skladatelů online – přípravná fáze (V. Kapsa / EÚ) - Cílem projektu je v českém kontextu poprvé otevřít problematiku elektronického zpracování tematických katalogů děl skladatelů za využití systému „MerMEId“ vyvíjeného Královskou dánskou knihovnou a využívající pro editaci hudebních metadat XML schéma MEI (Music Encoding Initiative). Projekt má významný meziinstitucionální potenciál a jeho plné rozvinutí se předpokládá v roce 2019.
Databázová encyklopedie hudebního života DEML (J. Procházková / EÚ) - Cílem aktivity bylo koordinovat a využívat mnohonásobné zdroje informací o hudebním životě a vytvořit tak faktografickou základnu pro chybějící katalogy děl. V letošním roce bude v tomto systému prezentována databáze o Státním ústavu pro lidovou píseň.
Online databáze sekvencí z českých pramenů doby předhusitské (H. Vlhová-Wörner / EÚ) - Cílem projektu je online databáze repertoáru sekvencí (středověkých mešních zpěvů) z bohemikálních rukopisů do c. 1420. Repertoár zahrnuje textové (zčásti komentované) a hudební záznamy zpěvů cizího i českého původu a jeho podchycení poskytuje unikátní materiál pro sledování dobových vzájemných kontaktů, inspirací a podílu domácích autorů. Projekt byl představen v srpnu 2018 na mezinárodní konferenci Cantus planus ve švédském Växjö a bude dále krátce představen v rámci konference „20 let české medievistiky“ organizované Centrem medievistických studií FLÚ AV ČR v září 2018.
Muzikologická bibliografická databáze – retrokonverze tištěných bibliografií (J. Vozková / EÚ) - Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické elektronické záznamy v programu Aleph, zachycující muzikologickou produkci v Českých zemích, a to včetně zahraničních publikací českých muzikologů. Poskytuje vybrané záznamy i do ANL. Pro rok 2018 plánujeme dokončení retrokonverze záznamů z tištěných výročních bibliografií, publikovaných v časopisu Hudební věda (konkrétně bibliografie ze 70. let 20. století).
Databáze inscenací antického dramatu v českých zemích (A. Sarkissian / FLÚ) – V roce 2018 probíhalo doplňování databáze inscenací antického dramatu na českém území o nová data. Objemy nového materiálu jsou v řádech stovek nových položek, třídění dříve získaného materiálu přineslo téměř tisíc nově určených fotografií a recenzí, které jsou nyní zčásti publikované veřejně a zčásti dostupné v archivu uloženém v KKS.
Souborný katalog Bibliografie české a slovenské historiografie jako cesta k plným textům (V. Horčáková / HiÚ) - Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální velká infrastruktura vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury z oboru historie a příbuzných věd a analytických a rešeršních služeb. BDČZ si klade za cíl zachytit veškeré odborné práce (knihy, studie a články, recenze a zprávy o literatuře) vydané k českým dějinám doma i v zahraničí. Součástí práce je soustavný monitoring zahraničních bibliografických databází a dalších informačních zdrojů. Databáze (http://biblio.hiu.cas.cz/) v současnosti obsahuje 435 600 záznamů (stav k 5. 9. 2018).
Digitalizace databáze dějin všedního dne (V. Kessler / HiÚ) - Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Sbírka rukopisných pamětí čítající cca 400 položek byla profesionálně zdigitalizována. Byla vytvořena specializovaná metodika pro zadávání metadat a následnou katalogizaci digitalizátů do systému Verbis. Plánované Výzkumné centrum bude zajišťovat sběr a digitalizaci paměťových textů a diskusní a pracovní platformu badatelů a výzkumných institucí, které se v interdisciplinární perspektivě věnují tématům z dějin každodennosti, míst paměti a studiu kolektivní paměti a identity.
Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze (M. Makariusová / HiÚ) - Biografická databáze je od roku 2015 postupně otevírána veřejnosti formou webového portálu http://biography.hiu.cas.cz/. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 000 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze se nejen stále rozrůstá o základní životní data nově zařazovaných osobností, ale vzhledem k tomu, že umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně textů uveřejněných v dnes již obtížně dostupných počátečních svazcích Biografického slovníku českých zemí.
Epigrafická databáze (J. Roháček / ÚDU) – Rozšíření databáze nápisů na území ČR, budované ze sekundárních zdrojů i z autopsie. Přidanou hodnotou je ohled na možnost budoucího vyhodnocení materiálu metodami DH (variantní zápis textů a specializovaná metadata). Integrované zpracování umožní i při omezené alokaci badatelských zdrojů obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek. Databáze byla zatím rozšířena na 12.500 záznamů (k 15. 9. 2018) a byla upravena metoda zpracování. Databáze byla 2018 představena veřejnosti publikačně, na konferenci, na výstavě i popularizačně. Byla prohloubena spolupráce s FÚ pro další období.
Systematizace vybrané skupiny dat v Bio-bibliografické databázi řeholníků (K. Valentová / HiÚ) - V první polovině roku probíhal přechod databáze na standard MARC 21 (financováno z jiných zdrojů), a zároveň byla připravována data pro přepis do databáze. Projekt posílil dlouhodobě rozvíjenou spolupráci širokého týmu spolupracovníků BBDR, který se skládá z pracovníků HU AVČR, knihoven s historickými fondy (Knihovna Národního muzea, Strahovská knihovna, Národní knihovna ČR), Univerzity Karlovy (UDAUK, FF UK) a externistů.
Ruská emigrace v meziválečném Československu – digitální zpřístupnění (D. Hašková / SLÚ) – Cílem aktivity je bližší seznámení široké veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu. V rámci projektu Biografická databáze ruské emigrace vznikají dvě databáze - Biografický slovník ruských emigrantů a Bibliografie ruských emigrantů v čs. periodikách.
Digitalizace základních oborových encyklopedií české sociologie – II. Fáze (Z. Nešpor / SOÚ) – Projekt je unikátní, komplexní a veřejně přístupný zdroj informací o české sociologii, jejím vývoji a přínosech; technologické zpracování odpovídající současným standardům. Plní roli oborové výzkumné infrastruktury; široké využití v dalších oborech; digitalizace informačních zdrojů o výzkumu/pro výzkum a jejich propojování; veřejně přístupný (Open Access).
Encyklopedie české kultury (K. Piorecký / ÚČL) – Jedná se o víceletou aktivitu, která směřuje k vytvoření komplexního a otevřeného softwarového systému pro kulturní encyklopedistiku. V roce 2018 bude hrazen nákup služeb souvisejících s přípravou a zajištěním veřejné zakázky. Práce na vlastním vývoji softwaru (investiční náklady) budou hrazeny z jiných zdrojů.
Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (Š. Šimek / ÚJČ) – Pracoviště v současnosti buduje lexikální databázi, která prozatím nahrazuje výkladový slovník češtiny 16. – 18. století. Tato databáze je veřejně přístupná prostřednictvím webové aplikace (http://madla.ujc.cas.cz). Cílem projektu je 1) rozšířit materiálovou základnu dosavadní databáze o další excerpta z dobových textů a 2) vytvořit novou, flexibilní aplikaci pro webovou prezentaci této databáze.
PES – Právnický elektronický slovník (F. Cvrček / ÚSP) - PES je moderní datová báze a program spojující právní termíny doktrinální s prostředky lingvistické analýzy terminologie platného práva ČR a judikatury nejvyšších soudů na speciálních právních korpusech. Podle plánu se rozšířil počet doktrinálních hesel o 5000 (soukromé právo, islámské právo, teorie práva), průběžně se zpracovávají data pro korpusy za rok 2018, vypracovány byly programy pro automatické rozpoznávání odkazů v právních textech a pracuje se na automatickém rozpoznávání právních struktur na textech získaných z OCR.
T3 / Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku
Zhmotnělá paměť dávných kultur, digitální dokumentace a prezentace (B. Komoróczy / ARUB) - Cílem dvouletého projektu je prezentace paměti nositelů protohistorických kultur (především doby římské), zapsané do podoby artefaktů nejrůznějších typů (součástí krojů, předmětů denní potřeby, apod.). V rámci projektu probíhá intenzivní spolupráce mezi pracovištěm řešitelského týmu a širokým okruhem externích spolupracovníků.
Digitalizace pramenů k dějinám AV ČR (D. Brádlerová / MÚA) – souborný digitalizační projekt zaměřující se na záchranu a zpřístupnění dokumentů z provenience různých akademických pracovišť AV ČR, resp. ČSAV a jejich expertních týmů. V roce 2018 se digitalizační práce týkaly protokolů ČAVU, fotografií a fotoalb z fondu Z. Nejedlého, J. Dobiáše a J. V. Daneše a hudebnin z fondu Z. Nejedlého. Součástí aktivity je také pořádání přednášek „Historie v digitálním věku“ – s ohledem na zpožděné čerpání rozpočtu bude v roce 2018 uskutečněna pouze přednáška Georga Vogelera (Graz, Austrian Center for Digital Humanities, Kompetenznetzwerk digitale Editionen).
Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM) (L. Poláček / ARUB) - Díky pokročilé technologii digitální dokumentace je dnes možné metodou tzv. optického skenování (digitální vícesnímková fotogrammetrie) pořizovat maximálně přesné virtuální kopie archeologických artefaktů. Takto jsou získávány přesné (nejen) metrické informace o objektech hmotného historického dědictví. V průběhu roku 2018 se testovaly nejrůznější postupy fotografování a filmování historických šperků, porovnávaly výsledky z jednotlivých pokusů a konfrontovaly výsledné modely s daty získanými konvenční metodou. Výsledkem je vyvinutí metody, díky níž je možné fotogrammetricky přesně zdokumentovat podobu drobných nebo průhledných artefaktů.
Digital Humanities v Akademii věd – informační portál (V. Šícha / KNAV) - Portál Digital Humanities shromažďuje a zveřejňuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. V souladu se zaměřením portálu byli v průběhu roku 2018 uživatelé pravidelně informováni o nejvýznamnějších aktuálních událostech v oblasti digital humanities. Aktuality zahrnovaly především upozornění na oborové konference, přednášky a workshopy pořádané zejména v českém a evropském prostoru.
Vytváření metadatových záznamů článků a jejich propojení na plné texty v Digitální knihovně AV ČR (T. Melichová / KNAV) – Záměrem KNAV je analyticky (na úroveň článků) zpracovat nové i starší ročníky akademických periodik a zlepšit tak přístup uživatelů k vědeckým informacím. Takto zpracované články budou propojeny na plné texty periodik a zpřístupněny prostřednictvím Digitální knihovny AV ČR. V roce 2018 bude zpracováno 4 050 analytických záznamů.
Digitální korpus českých hradišť (M. Kuna / ARUP) - Cílem aktivity v r. 2018 je vytvořit soupis pravěkých a raně středověkých hradišť na území Čech, shromáždit k nim základní dokumentaci a uložit tato data do databází infrastruktury Archeologický informační systém ČR, kterou ARÚ Praha a ARÚB spravují.
PaleoGIS: aplikace moderních metod pro správu a analýzu dat v kontextu paleolitického výzkumu (M. Novák / ARUB) - Cílem aktivity je vytvořit archeologický GIS, aplikovaný pro potřeby paleolitického výzkumu, který bude integrovat archeologická data z gravettských lokalit v areálu NKP „Dolní Věstonice - Pavlov“ do jednoho komplexního systému, co umožní jejich efektivnější využívání, propojování a společnou analýzu. Pro rok 2018 bylo hlavním cílem vytvořit základní strukturu připravovaného systému - navrhnout strukturu relační databáze a v prostředí GIS vytvořit vstupní datový model, kde budou všechna data vzájemně propojena.
Provoz webového prostředí www.academusedition.cz (J. Procházková / EÚ) - Na www byly umístěny informace o nejnovějších titulech J. A. Sehling – Latinské pastorely, J. J. Brentner – Offertoria solenniora, Přílohy těchto stránek poskytují materiál pro praktické provozování skladeb. Nově jsou uvedeny informace o připravovaných titulech (F. I. Tůma – Responsoria). Prostředí si vyžádá ještě v roce 2018 průběžný upgrade technického zázemí.
Vokabulář webový (Š. Šimek / ÚJČ) - Cílem aktivity je rozvoj obsahu internetového portálu Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz). V roce 2018 byly pro ediční modul a korpusové báze z rukopisů a starých tisků připravovány další elektronické edice starší české literatury (staročeský překlad Historia scholastica Petra Comestora, Matoušovo evangelium ze šesti zástupců staročeského překladu Bible).
Moderní česká filosofie v digitálním věku: osoby, koncepty, kontexty (I. Landa / FLÚ) - Aktivita se dosud soustřeďovala na dvě oblasti: Zaprvé, byla dokončena digitalizace zbylé části korespondence Roberta Kalivody, která je uložena v Knihovně FLÚ AV. Za druhé, probíhaly práce na bibliografii společenskovědního myšlení v českých zemích, jež pochází z pozůstalosti Karla Uriánka.
Česká středověká šlechta v kartotékách Augusta Sedláčka (E. Doležalová, R. Šimůnek / HiÚ) – Cílem aktivity je vytvořit aplikaci, která by umožnila využití stávajících a dochovaných informačních zdrojů (databází i doposud nedigitalizovaných pramenů) pro studium české a moravské šlechty vrcholného středověku, zejména lucemburského období, a jejich další doplnění o informace z externích zdrojů. Aktivita významně přispívá k vývoji nástrojů historické vědy pro studium života středověké společnosti a využití dat z originálních a částečně doposud nepublikovaných zdrojů.
Digitalizace nezpracovaného fondu archivu ARÚB (Z. Kosarová / ARUB) - Archiv ARÚB shromažďuje informace získané archeologickými výzkumy z území Moravy a Slezska již od r. 1942 a vytváří tak jedinečný centrální fond: archeologické informační dědictví Moravy a Slezska. V roce 2018 se konkrétně jednalo o tři dílčí celky - písemnou pozůstalost po významném moravském badateli Jiřím Pavelčíkovi, soupis nalezišť a nálezů dalšího významného badatele A. Freisinga (přelom 19. a 20. století) a inventáře nálezů z archeologických výzkumů z let 1954–1978.
Lidová píseň na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází (J. Pospíšilová / EÚ) – dokončení práce na databázi korespondence související se sběrem písní, s historií oboru etnografie a folkloristiky a s činností brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Databáze byla dovedena do zkušebního provozu a v následujícím období budou odstraněny případné nedostatky.
Digitalizace ediční řady Češi v cizině (B. Gergelová / EÚ) – projekt digitalizace ediční řady sborníků Češi v cizině vycházející od roku 1986. Digitalizace celé řady Češi v cizině přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. V současné době (září 2018) je již celá edice zdigitalizovaná a je zpracovávána do formy přístupné na internetu.
Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové (V. Urbánek / FLÚ) - Cílem aktivity je digitalizace rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky M. Blekastadové-Topičové (1917-2003) a její zpřístupnění a prezentace širší odborné i laické veřejnosti. V roce 2018 se podařilo digitalizovat soubory korespondence s německým komeniologem Klausem Schallerem, s českými komeniology, filosofy, literárními historiky a klasickými filology Bohumilem Rybou, Vlastou Taťjánou Miškovskou-Kozákovou, Antonínem Škarkou a dalšími a se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem a jeho rodinou (cca 10 000 oskenovaných stránek). Digitalizace stále pokračuje, stejně jako tvorba strukturovaných metadat, které tvoří východisko k budoucí databázi.
Digitalizace archivu Rukověti humanistického básnictví (M. Vaculínová / FLÚ) - Cílem aktivity bylo naskenování a zpřístupnění Archivu Rukověti humanistického básnictví, tj. sbírky fotokopií latinských humanistických tisků, nashromážděné J. Martínkem a J. Hejnicem v několika desetiletích práce na Rukověti humanistického básnictví. V současné době probíhá skenování archivu (naskenována je již více než polovina materiálu) na pracovišti Ústavu pro českou literaturu a zároveň probíhá kontrola názvů a přejmenovávání jednotlivých souborů, aby mohly být vystaveny na webu.
Digitalizace kartotéky Slovníku středověké latiny (P. Nývlt / FLÚ) - Kartotéka je majetkem Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu, který na její digitalizaci spolupracuje se Střediskem literárněvědných informací Ústavu pro českou literaturu. Výstup projektu je cenným zdrojem informací pro vyučující i studenty medievistiky na FF UK či FF MU i pro badatele z Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro českou literaturu, Centra medievistických studií, Historického ústavu, Ústavu dějin umění aj. i pro zahraniční medievisty.
Fotosbírka Historického ústavu AV ČR (L. Blechová, J. Zelenka / HiÚ) - Záměrem bylo přenést statická data tištěných inventářů do interaktivního webového prostředí, které by vycházelo ze strukturované databáze, jež by nabízela snadnou orientaci a vyhledávání v obsahu sbírky. V současnou chvíli se finalizuje databázové rozhraní a byla ukončena první fáze sběru vybraných dat. Následovat bude přenesení dat do vlastní databáze a její zpřístupnění odborné i laické veřejnosti.
Digitalizace unikátně dochovaných bohemikálních tisků 16. - 18. století v českých a zahraničních knihovnách (V. Šícha / KNAV) – V rámci dosavadní digitalizace cizojazyčných bohemik z fondů českých a zahraničních paměťových institucí bylo doposud získáno řádově několik set digitálních kopií unikátně dochovaných tisků 16. -18. století. V roce 2018 byla vyjednána digitalizace unikátního souboru bohemikálních starých tisků 16. století v moskevské Ruské státní knihovně. Záměrem KNAV je v digitalizaci nadále pokračovat a zároveň přistoupit ke zpracování získaného materiálu a přípravě jeho veřejné prezentace on-line.
Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k výzkumu východoslovanského prostoru (K. Skwarska / SLÚ) – aktivita se skládá ze dvou částí: a) Vytvoření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Elektronický zdroj vychází z digitalizovaného, dosud nevydaného materiálu, který vznikal v 70. a 80. letech 20. stol. V r. 2018 byla do databáze převedena a zrevidována hesla písmen Š a částečně T. Započalo lexikografické zpracování hesel v původní verzi slovníku nedokončených (písmena T, U); b) Vytvoření ukrajinské nářeční databáze – digitalizace unikátního dialektologického materiálu pořizovaného na kartotéčních lístcích ve 20. – 60. letech 20. stol.
Zpřístupnění a digitalizace badatelsky nejvíce využívaného dokumentačního materiálu oddělení dokumentace, doplnění a homogenizace stávajících databází (J. Roháček / ÚDU) – Fondy ÚDU AV ČR (fotografická sbírka, plánová sbírka, grafická sbírka, fondy archivní povahy, umělecké a numismatické sbírky, kartotéky) jsou z části zpřístupněny formou několika zatím na sobě nezávislých a veřejnosti omezeně dostupných databází v proprietárním formátu FileMaker a textovými pomůckami. V roce 2018 byla provedena další fáze úprav databází a digitalizace včetně on-line zpřístupnění vybraného materiálu (https://www.udu.cas.cz/cs/oddeleni-dokumentace-1/). Materiál je průběžně zpřístupňován badatelsky, pro výstavní účely i studenty (exkurze včetně přednášky a metodického semináře pro studenty KTF FF UK a FR UPCE). Probíhala i spolupráce restaurátorských dílen OD a NTM.
Dokumentační středisko ÚSD AV ČR (J. Hlaváček / ÚSD) – Cílem požadované bylo vytvoření Dokumentačního střediska ÚSD AV ČR, které bude sloužit jako centrální místo pro správu, digitalizaci, archivaci a prezentaci pramenů v rámci výzkumné činnosti ústavu. V průběhu roku 2018 byla v souladu se zněním zadání zahájena rozsáhlá digitalizace části sbírek, která vznikla v rámci výzkumné činnosti ústavu. Zároveň jsme díky obnově poškozených diskových nosičů a převodu dat do kompatibilních formátů získali také původní sazby titulů z 90. let.
T4 / Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury
Edice ego-dokumentů k českým moderním dějinám (L. Velek / MÚA) – Projekt umožnil ediční zpracování a publikaci doposud nevydaných ego-dokumentů. V roce 2018 se pracovalo na zpřístupnění pamětí Vladimíra Krejčího na J. A. Baťu (vyjde 2018), pamětí Jiřího Stříbrného (edičně zpracováno, vyjde 2019), pamětí Antonína Matuly (edičně zpracováno, vyjde 2019), korespondence TGM s anglosaským světem (edičně zpracováno, vyjde 2019), korespondence mezi J. S. Macharem a TGM (edičně zpracováno, vyjde 2019) a v neposlední řadě na prvním díle pamětí Vladislava Klumpara (edičně zpracováno, vyjde 2019).
Emeritní pracovníci archeologického ústavu (M. Starcová / ARUP) - Pozůstalosti emeritních pracovníků Archeologického ústavu se často ve zlomkovité podobě dostávají do Archivu terénní dokumentace ARÚP, zároveň se však jejich části nacházejí i v archivech jiných institucí (Archiv AV ČR, Archiv UK Praha, Archiv Pražského hradu apod.). Cílem projektu je tyto důležité materiál shromáždit a zpřístupnit.
Výstava ke vzniku ČSR 1918 (HIU, MUA, USD, SSC) (J. Šebek / HiÚ) – Výstava pod názvem „18-18 : Století státního svátku“ zprostředkovala jedinečný pohled na symbolické datum 28. října. Očima historiků reflektuje nejen samotné formy a podoby svátku a jeho oslavy, které se v průběhu let 1918–2018 několikrát výrazně proměnily pod vlivem politických a společenských transformací, ale především jeho interpretaci či vnímaní jeho významu v současnosti.
Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase (N. Čadová / SOÚ) – Aktivita má tří hlavní cíle: Zpřístupnit a popularizovat výsledky výzkumu prostřednictvím aplikace CVVM, dále zpřístupnit primární data a za třetí zveřejnit seznam nejčastěji kladených otázek v souvislosti s výzkumy CVVM.
Česká knižnice (J. Flaišman / ÚČL) – V kontextu kriticky připravených edic krásné literatury se edice Česká knižnice (založena za podpory prezidenta V. Havla roku 1996) řadí po bok významných světových edičních řad, které přinášejí pro danou kulturní oblast určující díla národních literatur. V roce 2018 je cílem projektu vydání čtyř nových svazků edice a jedné reedice.