AVČR

Tento projekt je pokračováním a rozšířením projektu „Automatická analýza prachových částic metodami elektronové mikroskopie a vytvoření databáze „mikro-markerů““, zabývajícího se atmosférickým přenosem prachových částic a monitorováním jeho depozice/ukládání z hlediska rizik pro člověka a společnost. V roce 2017 vznikla webová aplikace „Dust Particles Atlas“ s cílem postupně prezentovat laické i odborné veřejnosti důležité složky prachu. Jedná se o první podobnou aplikaci zaměřenou na prezentaci informací o jednotlivých složkách atmosférického prachu. Na základě dosavadních výsledků se manuální interpretace, identifikace a katalogizace dat o složkách deponovaného prachu, které se podařilo získat automatickou analýzou prostřednictvím elektronové mikroskopie, ukázala jako velice náročná. Proto se  cílem projektu stal i vývoj počítačového programu pro automatické rozpoznání jednotlivých složek prachu za pomoci podobnostního vyhledávání. Tento nový software by měl přispět k zpřesnění automatického rozpoznávání jednotlivých částic a výrazně urychlit interpretaci nových dat pro lepší pochopení zdrojů a původu atmosférického znečištění. Projekt probíhá v rámci programu Přírodní hrozby - Strategie AV21 Akademie věd ČR.

Rostoucí výskyt případů skalního řícení v pískovcových oblastech vyvolal potřebu jeho zmapování v čase a prostoru, zejména co se týče případů z posledních desetiletí. Ty byly často zaznamenány místními obyvateli a nahlášeny na úřady nebo správy příslušných chráněných krajinných oblastí. Přesto nejsou evidovány ani uvedeny v žádných databázích. Veřejně dostupná internetová evidence skalního řícení by tak měla poskytnout možnost fundovaného posouzení na kterých místech je třeba obyvatelstvo před tímto jevem varovat. V roce 2016 byla vytvořena databáze případů skalního řícení pro území CHKO Kokořínsko–Máchův kraj, v roce 2017 pro oblast CHKO Český ráj. V roce 2018 je hlavním cílem naplnit databázi objekty z území CHKO Lužické hory a okolí. Otevřená databáze jevů skalního řícení v pískovcových oblastech usnadní časovou i prostorovou predikci dalších podobných událostí a zvýší povědomí veřejnosti o frekvenci a příčinách těchto jevů. Databáze bude využitelná Správou CHKO při sestavení plánů péče a obcemi při vyhodnocení rizika poškození stavebních objektů. Databáze je přístupná na adrese http://rockfall.gli.cas.cz. Projekt probíhá v rámci programu Přírodní hrozby - Strategie AV21 Akademie věd ČR.

(A) koncentrace Re a Os a izotopické složení 187Os/188Os bude stanoveno následovně: vzorky budou rozloženy za přítomnosti 185Re-190Os spiků metodou zatavených skleněných ampulí (Carius tube; Shirey a Walker 1995) pomocí „reverzní“ lučavky královské. Extrakce osmia proběhne pomocí CCl4 a následná redukce použitím HBr (Cohen a Waters, 1996). Finální frakce Os bude vyčištěna pomocí mikrodestilace (Birck et al., 1997). Rhenium bude separováno z lučavky královské pomocí iontové chromatografie. Všechny tyto práce budou provedeny v ultrastopové laboratoři v Geologickém ústavu AV ČR, v.v.i. Izotopické složení 187Os/188Os bude stanoveno metodou N-TIMS na přístroji Finnigan MAT 262 v České geologické službě. Rhenium bude analyzováno pomocí HR-ICP-MS Element 2 v Geologickém ústavu AV ČR, v.v.i. Koncentrace Re a Os budou stanoveny metodou izotopického ředění. Ve vybraných sulfidech budou stanoveny koncentrace HSE pomocí laserové ablace spojené s hmotovým spektrometrem HR-ICP-MS Element2 (Geologický ústav AV ČR, v.v.i.). Pro výpočet koncentrací bude použit standard syntetického pyrhotinu obsahující Os, Ir, Ru, Pd a Pt (Sylvester et al., 2005); (B) koncentrace Lu a Hf a izotopické složení 176Hf/177Hf bude stanoveno následovně: vzorky budou rozloženy v ultračisté laboartoři a změřeny na multikolektorovém hmotovém spektrometru s plazmovym zdrojem Finnigan Neptune na pracovišti spoluřešitele (Jiří Sláma - BGF - Bergen Geoanalytical Facility) Univerzity v Bergenu (Norsko). Vzorky budou rozloženy v roztoku HF+HNO3 za přítomnosti kombinovaného 176Lu-180Hf spiku a izotopy Hf a Lu budou vyseparovány pomocí iontové chromatografie následovně: pomocí standardních kationtových kolon (AG50W-X8 resin, 200–400 mesh size) budou ze vzorku sekvenčně odděleny frakce s Hf, Lu + Yb a lehkými vzacnými zeminami; pomocí iontoměničů Ln-spec bude Hf frakce dále vyčištěna od zbytku Lu a Yb, které tvoří interference na hmotě 176. Na stejném typu kolon bude vyčištěna i frakce Lu (Anczkiewicz and Thirlwall, 2003; Anczkiewicz et al. 2004). Izotopické složení 176Hf/177Hf bude poté stanoveno v roztocích 2% HNO3 na multikolektorovém hmotovém spektrometru. Koncentrace Lu a Hf budou stanoveny metodou izotopického ředění. Výpočet izotopického složení Hf ve vzorcích bude proveden offline pomocí makro-aplikace sestavené pro tabulkový editor Microsoft Excel; (C) stanovení a charakteristika vícefázových pevných inkluzí bude provedeno na pracovišti japonského partnera na Ramanově mikrospektrometru JASCO NRS3100; chemické složení změřeno pomocí elektronového mikroanalyzátoru Hitachi 3500H (včetně CL analyzátoru); koncentrace stopových prvků budou určeny pomocí hmotového spektrometru AttoM firmy Nu instruments.

1) Pochopení polyfázového vývoje zirkonů během granulitové metamorfózy na příkladu moldanubické zóny Českého masivu. 2) Určení P-T-t trajektorie exhumace studovaných hornin za použití již publikovaných t-T vysokoteplotních izotopických systémů spolu s nově definovanými nízko-teplotními systémy (fission-track). 3) Definování událostí před HP granulitovou metamorfózou na základě studia granátů v jejich prográdní a retrográdní části. 4) Znalosti o vnitřních strukturách zirkonů a jejich inkluzí pomocí Ramanovy spektroskopie s cílem nalézt relikty UHP metamorfózy. Projekt bude kombinací terénního sběru vzorků a petrologického popisu, geochronologie a studia vnitřních struktur minerálů v těchto geologických jednotkách Českého masivu: (1) jihočeské granulitové masívy (např. lokality z masívu Blanského lesa: lom Plešovice, Zrcadlová Huť, Rohy, Bulový vrch; lokality v prachatickém masívu: Kobylí hora); (2) eklogity z lokality Nové Dvory uzavřené v granátických peridotitech, peridotit z lokality Mohelno (Gföhlská jednotka moldanibické zóny) a také okolní jednotky monotónní skupiny moldanubika.