Nobelova cena za fyziku 2013

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali François Englert z Belgie a britský fyzik Peter Higgs za – jak zní oficiální zdůvodnění Královské švédské akademie věd – „teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a jenž byl nedávno potvrzen objevem předpovídané fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači LHC v CERN“. Lze říci, že udělením této Nobelovy ceny se završila několik desítek let trvající epocha budování a experimentálního ověřování jednoho z obdivuhodných výtvorů lidského ducha, teorie známé jako standardní model částicové fyziky. Standardní model má značnou prediktivní sílu a v rámci dosavadních experimentů a jejich možností obstál při všech konfrontacích s daty.

Není náhodou, že zdůvodnění se výslovně zmiňuje o urychlovači LHC v CERN a experimentech ATLAS a CMS. Tyto experimenty v loňském roce oznámily objev nové částice, která se ukazuje být tzv. Higgsovým bosonem standardního modelu. Pokud jsou věci uspořádány v souladu s oním mechanismem, za jehož zformulování byla cena udělena, teorie předpovídá existenci Higgsova bosonu a – s výjimkou hmotnosti – i jeho vlastnosti. Nalezení Higgsova bosonu tak znamená potvrzení principů, na nichž je standardní model vybudován. Nobelovu cenu za objev výše zmíněného teoretického mechanismu lze vnímat i jako ocenění za tento velmi významný experimentální objev – objev částice, jíž teorie předpověděla. A to tím spíše, že širokému kolektivu spolupracovníků, jako jsou experimenty ATLAS a CMS, nebo instituci jako CERN – jak by se to v případě experimentálního objevu Higgsova bosonu nabízelo – nelze podle platných pravidel Nobelovu cenu za fyziku udělit.

François Englert (vlevo) a Peter Higgs v živé diskusi (CERN, 4. července 2012, oznámení objevu nové částice – kandidáta na Higgsův boson) ©CERN

Na vybudování experimentu ATLAS i na jeho činnosti a zpracování dat se podíleli a podílejí – spolu s kolegy z několika dalších pracovišť z České republiky - i fyzikové a technici z Fyzikálního ústavu AV ČR. FZÚ patří k zakládajícím institucím spolupráce ATLAS. Na jeho půdě se v minulosti například sestavovaly moduly hadronového kalorimetru TileCal. V laboratoři polovodičových detektorů se testovaly komponenty tzv. pixelového detektoru, důležité součásti vnitřního detektoru aparatury ATLAS. O provoz těchto součástí detektoru ATLAS se naši fyzikové starají i nadále. Několik skupin se podílí na zpracování dat a fyzikální analýze a využívají k tomu služeb Výpočetního střediska FZÚ, které je důležitou součástí gridu Worldwide LHC Computing Grid (WLCG).

Fyzikové z Fyzikálního ústavu tak byli i při objevu Higgsova bosonu a lze snad říci, že na ně dopadá – stejně jako na jejich další kolegy z experimentů – i malý odlesk slávy z letošní Nobelovy ceny za fyziku.

Oficiální webové stránky Nobelových cen

Stránky experimentu ATLAS