Problematika GMO často vzbuzuje negativní emoce a pro laiky není snadné se v ní orientovat. Právě proto se vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kteří koordinují výzkumný program Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“, rozhodli v rámci festivalu Academia film Olomouc připravit společně s Univerzitou Palackého hned několik akcí zaměřených na GMO.
Lidé nechtějí GMO, protože potraviny se podle nich vyrábí v supermarketu
Lidé nemají důvod přijmout geneticky modifikované potraviny, dokud z nich nebudou mít nějaký prospěch, říká Marc van Montagu, jeden z objevitelů této technologie. A zatím je vidí jen zemědělci a jejich dodavatelé.
Olomouc, Dub nad Moravou– Kdyby se profesor Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, narodil v jiné době, možná by s rockovou kapelou dodnes vyprodával sportovní haly.
Po česku se čte nejen genom pšenice, ale i banánovníku. Olomoucký výzkumný tým profesora Doležela ukázal cestu a přispívá k vyšlechtění odolnějších druhů plodin.
Geneticky modifikované organismy (GMO) byly hlavním tématem pátečního programu, který na AFO připravila univerzita ve spolupráci s Akademií věd ČR. Nejvýznamnějším hostem byl belgický molekulární biolog Marc Van Montagu, který celodenní rozmluvy ukončil večerní přednáškou v kině Metropol. Odpovědi na otázky spojené s genovým inženýrstvím hledali i účastníci Konference o GMO či workshopu.
Letos se aktivně zapojujeme do 51. ročníku mezinárodního filmového festivalu populárně vědeckých filmů Academia film Olomouc.
Chystáme několik akcí zaměřených na téma geneticky modifikovaných organismů (GMO). Téma zaujalo i Českou televizi. Záznam živého vysílání z Konviktu, na kterém o konferenci hovoří prof. Jaroslav Doležel můžete zhlédnout zde.
Festival Academia Film Olomouc jen pár dní před zahájením 51. ročníku potvrdil své výsadní postavení v celorepublikovém kontextu. Akademie věd ČR mu udělila první místo v soutěžní přehlídce popularizace vědy SCIAP 2015 (SCIence AProach).
Jak je to s geneticky modifikovanými organismy? V čem spočívají metody modifikace dědičné informace? Jaká je perspektiva jejich využití? Jsou bezpečné pro člověka a životní prostředí? A skutečně je potřebujeme?
O složitých genomech obilovin, evoluci dědičné informace i tom, proč je potřeba ji umět číst, hovořil ve středu 23. 3. na poslední přednášce cyklu Současná chemie na přírodovědecké fakultě rostlinný genetik a vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Jaroslav Doležel. Molekulární biologie, biotechnologie a genomika podle něj budou hrát hlavní roli ve snaze vědců zabránit nedostatku potravin pro stále rostoucí lidskou populaci.
Začít více využívat ve své práci nejmodernější vědecké metody chtějí čeští šlechtitelé trav. Pomoci by jim v tom mohli olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky.