Článek představuje jednu z nejzajímavějších skupin nosatcovitých brouků – rýhonosce tribu Lixini. Jde o větší, nápadné druhy, z nichž většina recentně patří k ohroženým. Tito brouci jsou vázáni na nelesní biotopy a k přežívání vyžadují různé formy disturbance.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles – weevils of the tribe Lixini. This tribe includes a quite remarkable large species, most of which are currently considered endangered. They are associated with non-forest habitats and require various kinds of habitat disturbation which ensures their successful survival.
-
Okraj pole s úhorem bohatým na merlíky, pelyňky a bodláky – ideální biotop pro Lixus rubicundus, L. subtilis a L. fasciculatus i další druhy ze skupiny „plevelových“ nosatců
-
Nosatec Lachnaeus crinitus na své živné rostlině, omanu britském (Inula britanica), v jehož květenstvích probíhá vývoj larev. I přes nezvykle dlouhé ochlupení nejsou tito brouci, často zavrtaní mezi jednotlivými květy, na úborech příliš nápadní.
-
Larinus iaceae je velmi hojný zástupce rodu, setkáme se s ním téměř na každém rumišti. Jeho blízce příbuzný, ale značně vzácnější L. beckeri se pozná podle mnohem štíhlejšího nosce.
-
Suché trávníky s pupavami (Carlina) vyhledává rýhonosec Larinus pollinis. Vyznačuje se téměř rovným noscem s výrazným středovým žebírkem.
-
Dříve vzácný Larinus sturnus je dnes rozšířen lokálně po celé republice od nížin do hor na různých druzích bodláků (Carduus) a pcháčů (Cirsium). Je to náš největší zástupce rodu, dosahuje délky téměř 2 cm včetně nosce.
-
Vzácný druh Lixus bardanae známe především z jižních Čech a jižní Moravy, kde osídluje mokřady a vlhké louky. Jeho tělo bývá pokryto jemným práškem žluté nebo oranžové barvy. Ve svém areálu patří do taxonomicky obtížného komplexu blízce příbuzných druhů.
-
Teprve v posledním desetiletí byl u nás objeven rýhonosec Lixus fasciculatus. Napadá zejména běžný pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) a v současnosti jsme svědky jeho rychlého šíření na nové lokality.
-
Asi nejběžnějším zástupcem rodu je rýhonosec Lixus filiformis. Žije na široké škále stanovišť s výskytem bodláků a pcháčů. Tento druh lze v teplých oblastech Moravy snadno zaměnit za L. cardui.
-
Štěrkové a písčité náplavy s porosty barborek (Barbarea) a rukví (Rorippa) podél neupravených vodních toků obývá vzácný Lixus myagri. Otevřené biotopy občas přeplavované velkou vodou patří k nejohroženějším u nás.
-
Rýhonosec štíhlý (Lixus paraplecticus) za posledních 50 let ustoupil z celého území České republiky. Hojněji se s ním setkáme pouze v jižních Čechách. Podobná situace panuje v celé střední Evropě.
-
Ve sbírkách málo zastoupený, ale podle našich poznatků spíše přehlížený druh Lixus punctiventris. Jeho výskyt lze potvrdit např. podle přítomnosti larev nebo kukel ve stoncích některých hvězdnicovitých rostlin (Asteraceae).
-
Teprve nedávno se u nás podařilo potvrdit historický výskyt rýhonosce Lixus vilis. Jeho prostředím jsou narušovaná místa s pumpavou obecnou (Erodium cicutarium).
-
Mokřadní biotopy s pozvolnými břehy a bohatou pobřežní vegetací jsou k vidění stále méně. Podobný biotop hostí rýhonosce Lixus paraplecticus a L. bardanae. Snímky F. Trnky
Suché trávníky s pupavami (Carlina) vyhledává rýhonosec Larinus pollinis. Vyznačuje se téměř rovným noscem s výrazným středovým žebírkem.
