Tu objevili při posledním z terénních výzkumů na Dolních Valech. „Jde o níže položenou část akropole, která je ještě ohrazená opevněním, ale nenachází se tady kostely a doposud se tam poměrně málo zkoumalo. Proto se také nevědělo, k jakému účelu tato část hradiště sloužila," upozornil vedoucí mikulčické základny, archeolog Lumír Poláček.

Mezi tamními početnými nálezy vynikají doklady kovolitecké výroby a fragment olověného kosočtverečného křížku s charakteristickým mřížováním, tyglíky či polotovary k výrobě šperků. Překvapením byly tři hroby zahloubené jen mělce do tehdejšího terénu. Jeden z nich obsahoval i sekeru, nožík, ocílku či křesací kamínek. „Jde o první takto vybavený hrob v této poloze, protože zdejší obyvatelstvo vyhledávalo pro pohřbívání spíše vyšší polohy na písčitých dunách," uvedl archeolog.

Výzkum Dolních Valů také potvrdil povrchovou zástavbu budovanou na písčitohlinitých podlahových navážkách. „V této části areálu byla zjištěná značná intenzita osídlení. Zdá se, že do těchto níže položených míst se osídlení stahovalo až v pozdním období, kdy už zřejmě nedostačovalo místo ve vyvýšených polohách," vysvětlil Poláček.

Několik hrobů odkryli archeologové v lokalitě zvané Kostelisko, která se nachází na bývalém říčním ostrově v podhradí jižně od akropole. „Nejvyšší část bývalé písečné duny zaujímalo rozsáhlé pohřebiště, zkoumané už v osmdesátých letech minulého století, kdy počet odkrytých hrobů činil téměř pět set. Nás nyní zajímá rozsah pohřebního areálu, takže v okrajové části nekropole se každoročně provádí sondáže," přiblížil vedoucí základny.

Na těch spolupracují s Katedrou antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Tentokrát sice byla většina hrobů bez výbavy, avšak v nejhlubším z nich byl zjištěn meč. „Je to velice vzácný nález, v Mikulčicích jde o sedmnáctý hrob s mečem, a to z dvou a půl tisíc prozkoumaných hrobů. Tento soubor reprezentuje jednu z evropsky nejvýznamnějších lokalit, co se týká hrobových nálezů mečů," upozornil Poláček s tím, že kolegové objevili meč v Mikulčicích naposled před třiceti lety. Ten letos nalezený byl v horní části zavinutý do textilu a takto zasunutý v pochvě z bukového dřeva, potažené kůží.

Kosterní pozůstatky Velkomoravanů odborníci převezli do antropologického oddělení Národního muzea. „Tam je podrobí dalšímu zkoumání. U jedince, který měl v hrobu meč, se ukazuje, že byl robustní postavy a vysoký asi 170 centimetrů," nastínil Poláček. Právě on zájemcům řekne o lokalitě Mikulčice-Valy více 15. října u příležitosti Dne archeologie, kdy v 10.00 povede specializovanou komentovanou prohlídku po celém areálu.

Na tu navazuje i místní památník. „My se k této akci připojujeme po celý den volným vstupem s průvodcem," řekl vedoucí Slovanského hradiště František Synek. Kromě Mikulčic ale na velkomoravské hroby archeologové v regionu často nenarazí. „Naposled jsme objevili tři hroby z tohoto období před více než dvěma lety v Mutěnicích," dodal František Kostrouch z Masarykova muzea v Hodoníně, které provádí záchranné výzkumy.