OBRAZEM: Přehrada odhalila dno a přijala na chvíli archeology
Mohelno - Dno mohelenské přehrady se odkrylo a na místo se opět vrátili archeologové. V blátě nalézají pazourky staré deset tisíc let, ale i kamenné úlomky z křišťálu, které našim předkům sloužily před takřka dvaceti tisíci lety.
Nepřítelem archeologů je voda, a to nejen ta, která už přes 35 let zaplavuje údolí nedaleko Mohelna. „Jsme tady od pondělí, ale příznivé podmínky jsme měli jen ve středu, dnes nám zase prší a do pátku musíme mít hotovo," řekl nad včerejší prací v lokalitě Plevovce vedoucí průzkumného týmu Petr Škrdla z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Se studenty a také několika lidmi z okolí Mohelna pracuje na výjimečném projektu světového významu. „Jediná analogie s tímto místem byla dosud objevena u Černého moře. Právě odsud sem lidé 19 700 let před současností přišli," líčil Petr Škrdla.
Díky krátké odstávce vodní elektrárny a odpuštění nádrže hledá pozůstatky lidí, kteří zde v dávné minulosti nalezli příhodné podmínky. „I dnes, když se sem od jihu opře sluníčko, tak je tady krásně teplo," poznamenal vedoucí badatelského týmu.
Před 20 tisíci lety si ale lidé u Mohelna příliš sluníčka užívat nemohli, měli totiž jiné starosti. „Pomalu končila doba ledová, vše ale bylo i tady stále ledem pokryto. Nešlo si jen tak rozdělat oheň, protože by se vám propadl do kaluže," vysvětloval Petr Škrdla.
Právě díky nalezeným uhlíkům se archeologům podařilo určit stáří historické chýše s kamenným základem, kterou objevili. „Už při loňském záchranném výzkumu jsme odhalili pravděpodobně dlažbu. Jinak než na ní se existovat v podstatě nedalo," upozornil.
Jen za několik dní strávených v Plevovcích si to uvědomil i student archeologie Petr Nikolajev. „Když tady člověk, jako teď my, týden táboří, tak začne chápat spoustu věcí, proč to či ono ti naši předci dělali. Pro běžného člověka jsou to postavičky z minulosti, my už za nimi máme konkrétní lidi," podotkl.
Voda škodí i pomáhá
Kamennou dlažbu si archeologové loni v září zahrnuli vrstvou hlíny, letos ji znovu odkryli. „Jen díky tomu nám zůstala taková, jak jsme ji našli poprvé," mínil Nikolajev.
Na nálezy totiž působí přehradní voda. Jednak vynáší z dosud archeologům skrytých míst drobné předměty, úlomky, pazourky a také splavuje povrch Plevovců. „Každým rokem o jeden až dva centimetry," řekl Petr Škrdla.
Právě díky splavování objevili archeologové kamennou strukturu a předpokládají další podobný objev jen o několik desítek metrů dál. „Jsme ale omezeni časem. Náš průzkum musí být rychlý a intenzivní. Nemáme ale prostředky na to, abychom sem přivezli sto lidí a totálně to tady během tří dnů překopali," poznamenal hlavní archeolog.
S kolegy se proto v těchto dnech zaměřil na stejné místo jako loni a společně znovu objevili desítky křišťálových i jiných předmětů. Ještě před ukončením výzkumu prvně objevenou kamennou dlažbu zdokumentují a rozeberou. „Na příhodnější podmínky pro výzkum a také ten největší objev ale stále čekáme," řekl Petr Škrdla.
Z těch dosavadních vzejde kniha. K odborné veřejnosti by se měla dostat letos v létě. Plánuje se také vydání fotograficky bohaté publikace pro běžného čtenáře.