Konference: Vůdce národa F. L. Rieger a jeho místo v české politice, kultuře a vědě

Datum konání: 
11. 12. 2018, 0:00 - 12. 12. 2018, 0:00

Mezinárodní konference k 200. výročí narození a 115. výročí úmrtí F. L. Riegra

 

Místo konání: Univerzita Karlova, Ovocný trh 5, Praha 1, Vlastenecký sál

Organizují: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.; Národní muzeum; Univerzita Karlova

Konferenční jazyky: čeština, němčina, angličtina

 

Nad konferencí převzal záštitu Mgr. Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

 

rieger-2018.jpg?itok=10FdNcTq František Ladislav Rieger patří ke stěžejním postavám habsburské monarchie 2. poloviny 19. století. Nesmazatelně se zapsal zejména do dějin české moderní politiky, kultury i vědy. Jeho životní osudy jsou příkladem úspěšného rozvoje moderní společnosti. Do českého národního hnutí se Rieger intenzivně zapojil již ve 40. letech 19. století. První z vrcholů jeho veřejné činnosti představuje angažmá v revoluci 1848, kdy se stal předním poslancem rakouského říšského sněmu. Po porážce revoluce procestoval řadu západoevropských zemí a studoval zde politické, hospodářské a sociální poměry. Získané poznatky se následně pokoušel rozvíjet v prostředí habsburské monarchie. Doba politické nesvobody v éře neoabsolutismu jej přivedla k organizování společenského, kulturního a vědeckého života. Sňatek s dcerou Františka Palackého pak Riegrův společenský význam ještě více posílil a o jeho rodině se začalo hovořit jako o „první rodině národa českého“.

Nová etapa v Riegrově životě nastala v okamžiku obnovení ústavního systému v roce 1861. Vrátil se na parlamentní půdu a postavil se do čela české Národní strany. V době vyhrocených ideových a národních konfliktů se začalo objevovat i Riegrovo čestné označení za Vůdce národa. Vzestup české společnosti v 60. a 70. letech ovšem nebyl následován politickými úspěchy. Prioritou se proto místo státoprávního programu stalo úsilí o národní a jazykovou rovnoprávnost. Rieger v 80. letech stál nejen u otevření Národního divadla, ale i u vzniku české univerzity či vybudování novostavby Národního muzea. Ve Vídni pak představoval důležitého politického aktéra. Znovu tehdy překonal český politický horizont, profiloval se jako rakouský politik a vstupoval i na půdu zahraniční politiky, byť obezřetněji, nežli dříve. Desetiletí politických a kulturních úspěchů mělo korunovat uzavření česko-německého národnostního vyrovnání. Tzv. „punktace“ však odmítla konkurenční mladočeská strana a Riegrovi staročeši utrpěli ve volbách 1891 zdrcující porážku. Rieger byl coby „bídný zrádce národa“ svržen z piedestalu politického vůdce…

Organizátoři konference nesledují pouze životopisnou rovinu Riegrova všestranného konání, ale současně usilují o zachycení obecnějších problémů, témat a kontextů typických pro společnost a politiku habsburské monarchie 19. století. Výsledkem by měl být komplexní a vícevrstevný obraz vývoje české, resp. rakouské společnosti s vazbami či tématickými konotacemi na veřejné angažování se F. L. Riegra, jeho nejbližších spolupracovníků i protihráčů. Organizátory konference zajímá i činnost a vývoj institucí (politických, kulturních, společenských), které byly s F. L. Riegrem úžeji spjaty. Stranou nejsou ani témata, procesy či fenomény, které Riegra intenzivně zajímaly a jimž se sám věnoval. Opomenuty nemají být ani další obdobně široce působící politické osobnosti, a to zejména v rámci dalších národních společností uvnitř habsburské monarchie.

 

Program

 

11. prosince 2018

od 8:30 Prezence účastníků konference

9:00–9:10 Zahájení konference

9:10–9:40 JIŘÍ ŠTAIF: Palacký, Rieger, Bráf – tři generace české národní elity mezi identitou a transnacionalitou

Blok: Politická kultura v habsburské monarchii a Riegrův podíl na jejím utváření (1)

  • 9:40–10:00 JIŘÍ RAK: Předbřeznové počátky české politiky
  • 10:00–10:20 MAGDALÉNA POKORNÁ: F. L. Rieger ve světě Karla Havlíčka
  • 10:20–10:40 Diskuse
  • 10:40–11:00 Přestávka
  • 11:00–11:20 EDUARD MIKUŠEK: F. L. Rieger a říšský sněm 1848–1849
  • 11:20–11:40 PAVEL FABINI: F. L. Rieger a formování volební kultury v českých zemích v druhé polovině 19. století
  • 11:40–12:00 VRATISLAV DOUBEK: Liberalismus občanský a národní
  • 12:00–12:20 Diskuse

12:20–13:30 Oběd

Blok: Formování moderních národních společností a jejich vzájemné interakce

  • 13:30–13:50 TOMÁŠ MASAŘ: Palacký, Rieger a fennomané. Vztahy národních hnutí ve Finsku a v českých zemích v druhé polovině 19. století
  • 13:50–14:10 LOTHAR HÖBELT: (K)ein renversement des alliances? Die Deutschliberalen und die österreichische Innenpolitik 1878/79
  • 14:10–14:30 ANDREJ RAHTEN: Die Slowenen und Tschechen im „Eisernen Ring“. Einige Anmerkungen zur slowenisch-tschechischen Zusammenarbeit im Wiener Reichsrat
  • 14:30–14:50 ÁGNES TAMÁS: Die Tschechen in ungarischen Witzblättern in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts
  • 14:50–15:10 Diskuse

17:00 Přijetí registrovaných účastníků konference v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (přivítání předsedou poslanecké sněmovny, odhalení busty F. L. Riegra, číše vína)

 

12. prosince 2018

Blok: Politická kultura v habsburské monarchii a Riegrův podíl na jejím utváření (2)

  • od 9:00 Prezence účastníků druhého dne jednání
  • 9:20–9:40 PETER URBANITSCH: František L. Riegers Habilitationsversuch im Jahr 1851
  • 9:40–10:00 MILENA LENDEROVÁ: Pařížská světová výstava, „pouť na Rus“ a Riegrovo francouzské memorandum o české otázce
  • 10:00–10:20 ALENA ŠIMŮNKOVÁ: Politika ve stínu aféry Montagsrevue: mediální boj F. L. Riegra a Julia Grégra
  • 10:20–10:40 Diskuse
  • 10:40–11:00 Přestávka
  • 11:00–11:20 LUBOŠ VELEK: Boj o post „nejzdárnějšího syna národa českého“: Rieger versus Skrejšovský
  • 11:20–11:40 PAVEL CIBULKA: Rieger jako alternativa? Agrární proud Národní strany na Moravě v 80. letech 19. století
  • 11:40–11:50 Diskuse

11:50–13:00 Oběd

Blok: Věda a osvěta jako nástroje kultivace společnosti 19. století

  • 13:00–13:20 ZUZANA KUDZBELOVÁ: Význam (Riegrovho) Slovníka naučného v slovenskom prostredí
  • 13:20–13:40 ANTONIE DOLEŽALOVÁ: F. L. Rieger a probouzení ducha podnikavosti v Čechách
  • 13:40–14:00 ILONA BAŽANTOVÁ: F. L. Rieger, jeho znalost dobové ekonomické teorie a jeho pokus o výuku moderní ekonomie na pražské univerzitě
  • 14:00–14:20 Diskuse
  • 14:20–14:40 Přestávka

Blok: První rodina národa

  • 14:40–15:00 MARIE BAHENSKÁ: „Dobročinnost – žádná emancipace!“ Veřejná činnost Marie Riegrové-Palacké.
  • 15:00–15:20 MARTINA BOROVIČKOVÁ: Dcery Riegrovy: sourozenecké vztahy Marie Červinkové-Riegrová a Libuše Bráfové ve světle komunikačních strategií ve vzájemné korespondenci.
  • 15:20–15:40 ZDENĚK NEBŘENSKÝ: Mezi rodinnou tradicí a osobní emancipací. Sociální vztahy Libuše Bráfové (1874–1888)
  • 15:40–16:00 Diskuse
  • 16:00–16:20 Přestávka
  • 16:20–16:40 PAVEL MÁŠA: „Tak bych ráda se dočkala životopisu otce – a nic se neděje!“ Úsilí Libuše Bráfové a Václava Červinky o sepsání životopisu F. L. Riegra
  • 16:40–17:00 MILAN VOJÁČEK: Tchán hodný oběti. Václav Červinka: 30 let s F. L. Riegrem

17:00–17:30 Diskuse, závěrečné shrnutí

 

Zájemci o účast na konferenci se registrují do 8. 12. 2018 na adrese: sekretariat@mua.cas.cz

 

Program (pdf)

Call for papers (česky, pdf)

Call for papers (deutsch, pdf)

Add to My Calendar