Doletět ke čtyřkilometrovému asteroidu, odebrat z něj vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa zabránit jeho srážce se Zemí v roce 2045. To je úkol pro posádku rakety, která letos v létě odstartuje do vesmíru. Zachránit lidstvo. Takový je hrubý scénář třetího ročníku Expedice vesmír, soutěže, která netradičním způsobem popularizuje vědu dětem ve věku 10 – 15 let.
Klastr Dorje byl zakoupen v listopadu 2008 jako nová výpočetní kapacita pro náročné vědecké výpočty v oblasti fyziky pevných látek. Ve své době byl jedním z nejvýkonnějších superpočítačů v České republice. Jeho teoretický výkon činil 5,1 TeraFlops a reálný naměřený 4,2 TeraFlops.
Pevné, kapalné a plynné skupenství látek jsou všeobecně známá. Ovšem výčet možných stavů (skupenství), ve kterých se látky mohou vyskytovat, je v podstatě neomezený. Pochopení vlastností těchto stavů a přechodů mezi nimi je jedním z hlavních cílů fyziky pevných látek. Jan Kuneš z Oddělení teorie kondenzovaných látek Fyzikálního ústavu AV ČR získal prestižní ERC Consolidator Grant na výzkum exotických stavů nových magnetických materiálů.
Laserové centrum HiLASE (projekt Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., se sídlem v Dolních Břežanech) uspělo s návrhem strategického partnerství s renomovanou britskou výzkumnou organizací Science and Technology Facilities Council (STFC) v historicky první výzvě aktivity Teaming evropského programu Horizon 2020. V rámci České republiky budou v první fázi podpořeny jen 3 projekty. Celkově uspělo na evropské úrovni 31 ze 169 projektů.
Díky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky. Projekt GLORIA je podporován programem Evropské Unie na podporu amatérských a občanských vědeckých aktivit (citizen science).
Výzkum feromagnetických polovodičů jako je (Ga,Mn)As vedl za poslední dvě desetiletí k výraznému prohloubení znalostí relativistických spinově závislých jevů v pevných látkách. Zároveň vedl k objevům nových efektů a nových principů fungování experimentálních mikro-elektronických a opto-elektronických součástek. Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s kolegy z Karlovy Univerzity a z Velké Británie zveřejnili široké shrnutí tohoto živého oboru fyziky pevných látek
K udělení letošní Nobelovy ceny za fyziku
Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den využíváme, aniž bychom si toho možná byli bezprostředně vědomi, například na displejích mobilních telefonů nebo plochých monitorech počítačů a notebooků nebo v DVD přehrávačích využívajících Blue-ray technologii.
Dlouholetý zaměstnanec Fyzikálního ústavu AV ČR a odborník v oboru mangetických tenkých vrstev RNDr. Vladimír Kamberský, CSc. zemřel 18. srpna 2014.
Vladimír Kamberský se narodil 11. 4. 1935. Na MFF UK absolvoval v roce 1958, ale do Fyzikálního ústavu ČSAV přišel ještě skoro o dva roky dříve. Přilákali ho sem starší kolegové, tehdejší aspiranti, s nimiž se seznámil na společné vojenské přípravě. Nejprve se s jedním z nich, svým dlouholetým rádcem a vedoucím Zdeňkem Málkem věnoval přípravě a studiu vlastností tenkých feromagnetických vrstev včetně jejich magnetické doménové struktury.
Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji nebo spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetizmus.
Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně společně s pražskými kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. ve spolupráci se společností Bioveta a.s., vyvinuli rekombinantní vakcínu proti boreliové infekci. V preklinických experimentech byla prokázána schopnost vakcíny navodit protilátkovou odpověď u myší a psů. U vakcinovaných zvířat nebyly pozorovány žádné vedlejší nežádoucí reakce.
Česká televize ČT 24, 3.12.20182018.
Nadační fond Neuron na...
Akademie věd České republiky, 28.11.2018.
Unikátní laserové...
MÚ AV ČR, 26.11.2018.
Záznam přednášky dr. Martina Schnabla z...
VEDAVYZKUM.CZ, 1.11.2018.
Čeští výzkumníci můžou být pro...
