Místo konání: Rakouské kulturní fórum v Praze
Konfereční jazyky: angličtina, němčina
Kontakní osoby: Lucie Merhautová, merhautova@mua.cas.cz; Michal Topor, michal.topor@ipsl.cz
Uzávěrka přihlášek: 28. 1. 2019
Členové řešitelského týmu projektu Nalezen v překladu. Emil Saudek a židovsko-česko-německé interakce v „kreativním prostředí“ Vídně:
Lucie Merhautová, Ines Koeltzsch, Václav Petrbok, Vratislav Doubek (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.)
Michal Topor, Josef Vojvodík, Štěpán Zbytovský (Institut pro studium literatury, o. p. s.)
Jedním z projevů kulturního obratu v humanitních vědách je zvýšená pozornost věnovaná překladu a překladatelským procesům. Pojem překladu je přitom vnášen do širších souvislostí kulturní praxe, kde nabývá nových významů a možností konceptualizace. Obrat k překladu však zároveň může inspirovat tradiční disciplíny k interkulturnímu a interdisciplinárnímu studiu překladu jako průsečíku literárních, translatologických, kulturních, sociálních, hospodářských i právních dějin.
Překladatelé a překladatelky byli dlouho neviditelní pro ty translatologické přístupy, orientované k jazykové, sémantické analýze a uměleckému hodnocení překladu ve vztahu k originálu. Konference vychází z interdisciplinárně založeného projektu Found in Translation. Emil Saudek and Jewish, Czech and German interactions in the ‚creative milieu‘ of Vienna, zaměřeného na historický kontextuální výzkum překladu. Konference se soustřeďuje na aktivní roli překladatelů a překladatelek v interkulturní literární komunikaci, ptá se na jejich motivace, které nemusí být primárně estetické, nýbrž i sociální či ekonomické. Bude se zabývat socio-kulturně integrativní funkcí překladu pro překladatele a zároveň významem překladu pro rozvoj estetické moderny (počínaje ranou naturalistickou a symbolistickou modernou konce 19. století přes zrod expresionismu, avantgardních a dalších literárních hnutí do konce třicátých let 20. století), proměnlivou pozicí překladatele v překladatelských procesech, interakcí mezi „velkými“ a „malými“ jazyky a kulturami prostřednictvím překladu především ve vztahu k politicky konstruovaným kulturním hranicím a konfliktům a se zřetelem k jejich místu v multikulturním a vícejazyčném prostředí, jakým byla např. Vídeň před rokem 1914, jakož i v podmínkách poznamenaných politickými revolucemi a přechodem od imperiálního řádu k národnostně pojatým státům s mnohonárodnostní demokracií či k autoritativním režimům a diktaturám meziválečného období. Preferovány budou příspěvky zaměřené na střední Evropu, vítané jsou však i srovnávací příspěvky rozkročené celoevropsky.
Tematické okruhy:
- Význam překladu pro paradigmatické estetické proměny (zrod symbolismu, expresionismu, avantgard, nové věcnosti atd.) a pro rozvoj nových estetických forem a žánrů v evropských literaturách.
- Teoretické uchopení překladu v různých oborech (např. literární a kulturní dějiny, sociologie).
- Překladatel jako historický aktér, jeho jazyková biografie a mobilita, jeho estetické a kulturní koncepce překladu; vztah překladatel a autor; básníci a spisovatelé jako překladatelé.
- Překlad jako prostředek socio-kulturní integrace především pro židovské překladatele a překladatelky-ženy.
- Profesionalizace překladatelů a budování překladatelské infrastruktury, ekonomické a právní souvislosti překladu; rozvoj knižních edic a časopisů zaměřených na překladovou literaturu, nakladatelské a redakční strategie, popularizace a sebereflexe překladu; státní (veřejná) podpora překladu, překladatelské ceny...
- Urbánní kultura a překlad.
Pořadatelé mohou hradit ubytování a cestovné omezenému počtu přednášejících. Uveďte prosím v přihlášce, zda požadujete náhradu cestovného.
Název příspěvku a abstrakt v rozsahu do 300 slov, spolu se jménem, názvem instituce a kontaktem zašlete ve wordovém souboru do 28. ledna 2019 na kontaktní adresy. Vyrozumění o přijetí nebo nepřijetí příspěvků bude nejpozději do konce února 2019.
