![Zahlavi](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20181208025949im_/http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2017/Hlavka1.jpg_1002802606.jpg)
Pracovitost a velké vize. V Senátu si vědci připomínali odkaz Josefa Hlávky
Pracovitost a velké vize. V Senátu si vědci připomínali odkaz Josefa Hlávky
Tue Nov 13 15:23:34 CET 2018
Josef Hlávka proslul jako mecenáš a zakladatel Hlávkovy koleje. Kromě toho byl také úspěšným stavitelem, architektem a politikem a jeho neskutečná pracovitost ho přivedla až na invalidní vozík. Různé polohy této výjimečné osobnosti připomnělo slavnostní shromáždění v Senátu Parlamentu ČR, které se konalo u příležitosti 110. výročí Hlávkova úmrtí.
„Zvolili jsme tuto poněkud nezvyklou formu, abychom se na Hlávkovo dílo a zásluhy podívali v tomto historicky přeexponovaném období i za horizontem roku 1918 a dalších osmičkových let,“ zdůraznil na začátku akce ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Luboš Velek. Předseda Senátu Milan Štěch potom označil Hlávkovu snahu podporovat vědce, rozvíjet českou kulturu a pomáhat studentům za výzvu i pro současné české průmyslníky a podnikatele.
Milník pro národ
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se zaměřila na Hlávkovy zásluhy o založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, která se stala předchůdkyní současné Akademie věd: Hlávka této instituci anonymně věnoval 200 tisíc zlatých a byl jejím prvním prezidentem. „Snahy založit českou akademii věd měly hlubší kořeny, ale do konce tento nápad dovedl právě až Josef Hlávka, a to díky svému rozhledu, pracovitosti, finančnímu zajištění a především díky své velké vizi,“ řekla Eva Zažímalová s tím, že založení akademie bylo milníkem pro celý český národ.
Přednášky o Hlávkovi měly velkou návštěvnost. Zleva místopředseda AV ČR Pavel Baran
Poté již následovaly odborné přednášky, v kterých vystoupili přední odborníci na Hlávkův život a dílo. Zatímco Zdeněk Pousta připomněl Hlávkovo propojení s Karlovou univerzitou a stavbu Zemské porodnice (dodnes stále fungující pod názvem U Apolináře), kterou nechal moderně rozčlenit na jednotlivé pavilony, vídeňský historik Wolfgang Bahr sledoval Hlávkovy stopy ve Vídni, včetně jeho dostavby vídeňské Opery.
Historik Jiří Pokorný zdůraznil Hlávkovu pracovitost a podnikavost. „Češi uměli pracovat do úmoru, ale neuměli podnikat, chyběla jim odvaha. Ale v Hlávkově osobnosti se spojovalo obojí,“ řekl Pokorný.
Penězovod i prádelní koše
Hlávka, který pocházel z rodiny nižšího úředníka, si přivydělával na studia jako zedník a postupně se vypracoval až na ředitele kanceláře pražsko-vídeňského stavitele Františka Šebka, který Hlávkovi nakonec celou firmu odkázal. Hlávka pak během deseti let realizoval téměř 150 stavebních zakázek, při nichž proslul svou precizností. Jak s úsměvem připomněl Pokorný, při stavbě Hlávkových kolejí pro studenty propočítával i takové detaily, jako byla spotřeba masa a chleba na osobu, náklady na topení v kamnech či dokonce váha mokrého prádla jedné osoby. Nezapomínal však ani na propagaci mecenášství, služka roznášela po pražských poštách jeho žádosti o příspěvky z řad průmyslníků v prádelním koši – základem Hlávkova filantropismu byla totiž snaha vyprovokovat další mecenáše, aby se k jeho projektům postupně přidali. Hlávkovo obrovské pracovní tempo (ostatně relativně rychle se domohl velkého jmění) však mělo svoji cenu.
„Hlávka se zhroutil, ochrnul na obě nohy, začal ztrácet i zrak, stáhnul se z podnikatelských aktivit do ústraní zámku v Lužanech. Tam při projížďkách v kolečkovém křesle vznikly i myšlenky na založení nadace,“ uvedl Pokorný s tím, že Hlávka po deseti letech zotavování zase začal chodit. Historik architektury a ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr poté dovozoval, že Hlávkovy mecenášské aktivity ovlivnil i fakt, že byl v mládí sám obdarován. Na zámku v Lužanech měl dokonce i „penězovod“, jakési centrální potrubí, kterým z prvního patra posílal almužny žebrákům dole.
Akci zahajoval předseda Senátu Milan Štěch
Náprava věcí lidských
To neznamená, že se všechny Hlávkovy aktivity setkaly s bezvýhradným nadšením. Básník Josef Svatopluk Machar kritizoval udílení literárních cen v rámci České akademie, ostatně sám tuto cenu a finanční odměnu ve výši 500 korun odmítl převzít. Macharovi vadilo, že ocenění získává stále stejný okruh literárních „zasvěcenců“ (Vrchlický, Sládek, Rais aj.), a Hlávkovi navrhoval, aby Akademii zásadně reformoval a dával větší prostor ženám. „Hlávka mu odpověděl, že příčiny neleží ve stanovách, ale ve věcech lidských a že náprava může vzniknout jen z věci samé,“ poznamenal Jiří Pokorný.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Dana Malá, Kancelář Senátu Parlamentu ČR
Související články:
Britští experti radí českým vědcům: politiky informujte, ale nepřesvědčujte