Archiv publikací

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství. První století utrakvismu umožňuje sledovat posun významů mezi učenou a neučenou sférou, mezi husitským a katolickým prostředím i mezi oblastmi písemného a vizuálního vyjadřování. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na symbolickou funkci kalicha, ale upozorňují také na její limity a na konkurenční identifikační prostředky, které se v 15. století objevily.

Tato kniha předkládá systematický výklad psychedelických zkušeností. Odhaluje jejich význam v osobním životě, v životě společnosti a v kultuře. Netradičním způsobem kombinuje osobní příběh, antropologické zkoumání a filosofickou reflexi, aby ukázala komplexní vztah mezi psychedelickými látkami a lidskou existencí. Ptá se, co jsou psychedelika, jaké jsou formy psychedelické praxe a jaké postoje je možné zaujmout k jejich užívání. Napojuje se na myšlení autorů jako je M. Merleau-Ponty, G. Deleuze, W. Benjamina, E. Jüngera či D. Pendella (a mnoha dalších) a navazuje tak na bohatou psychonautickou tradici v evropském umění, literatuře a filosofii. Provází čtenáře současnými výzkumy psychedelik v různých vědeckých oborech od biochemie až po kognitivní vědu. Formuluje transdisciplinární metodu výkladu, s jejíž pomocí se noří do vnitřního světa symbolů, halucinací, extatického třeštění či katatonického strnutí navozeného psychedeliky, aby odhalila hranice lidského vědomí.

Přeložil Lukáš Kollert

George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění. James Hill předkládá čtenářům originální pohled na Berkeleyho filosofii ducha. Dokládá, proč je tradiční empiristická interpretace Berkeleyho filosofie neudržitelná, v jakém smyslu bylo jeho pojetí mysli a intelektuálních pojmů ve své době průkopnické a v čem zůstává aktuální ještě i dnes. Hillova kniha interpretuje celý rozsah Berkeleyho díla, včetně jeho teorie vidění a Berkeleyho málo známého pozdního spisu Siris.

Jak se pravda skrytě "děje" tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně přemýšlí? Tato otázka vykrystalizovala v mezioborové rozpravě v Centru pro teoretická studia zaměřené zprvu na problém, nakolik lze přes hranice disciplín sdílet kritéria relevance, ověřitelnosti a vědeckosti, způsoby docházení k poznatkům a rozeznávání poznatků jen zdánlivých, různá chápání poměru mezi fakty, rozuměním a interpretacemi.

Přeložili Martin Brabec, Miluš Kotišová a Josef Velek

Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech migrantů. Kniha je založena primárně na textu Josepha Carense. Další autorky a autoři – M. M. Ngaiová, C. M. Swainová, D. S. Massey, L. Bosniaková, J. B. Elshtainová a T. A. Aleinikoff – pak nabízejí svá stanoviska na pozadí diskuze s ním. Vznikla tak publikace, která představuje různé názory na řešení postavení migrantů. Svojí dostupnou formou může zaujmout nejen experty, ale též širší veřejnost.

Odlišnost a stereotypy v pozdním středověku

Jak vznikaly představy o druhých ve středověku a jak byly dále předávány? Jak vypadaly středověké stereotypy a přetrvaly některé do dneška? V jakých kategoriích vůbec středověký člověk o druhém přemýšlel? Odlišnosti mezi různými skupinami a to, jak je s nimi nakládáno, jsou tématem aktuálním nejen badatelsky, ale i celospolečensky. Autoři této knihy se zaměřili na problematiku vnímání rozdílnosti a stereotypizace ve 14. a 15. století, přičemž hlavní důraz kladli na prostor českých zemí a jejich středoevropského okolí. Shromážděné studie zkoumají socio-kulturní fenomény, které působily jako impulz pro definování „druhého" (např. hereze), stejně jako topické a žánrové prostředky, jež do utváření tohoto obrazu vstupovaly. Rozmanitost analyzovaných textů (teologické spisy, polemická literatura, cestopisy a geografická pojednání, kroniky, rytířské biografie, veršované skladby) umožnila sledovat formy medializace představ o druhých i jejich proměny v závislosti na kontextu. Ústřední témata publikace – náboženská, etnická a politická odlišnost – jsou tak zkoumány jako dobově podmíněné jevy; obecnější mechanismy jejich utváření a předávání však mohou působit překvapivě aktuálně.

Idea génia v Herderově filosofii dějin

Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby". Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností a zákonitostí jejich poznání. Nešlo o definici pojmu génius, ale odhalení potencí principu génia pro argumentaci ve prospěch svéprávnosti tvořícího individua, originality tvůrce a nezastupitelnosti díla. Herder přenesl tyto charakteristiky z oblasti kritické filosofie umění, literární teorie a kritiky do politické filosofie národa, která vykreslila ideál němectví, německého národa, Německa a německé individuality. Studii doplňuje překlad Herderových ód: Na génia Německa (An den Genius von Deutschland) a Génius budoucnosti (Der Genius der Zukunft).

Dva texty k Viditelnému a neviditelnému

Přeložil Jan Halák

Svazek obsahuje dva texty, které se historicky, obsahově i stylisticky úzce váží k autorově posmrtně vydanému rukopisu Viditelné a neviditelné. Jedná o důležitá a jediná souvislá autorova doplnění tohoto nedopsaného projektu, který je považován za významné a aktuální dílo, ale zároveň je pro svůj myšlenkový obsah i fragmentárnost obtížně interpretovatelný. Oba texty řeší metodologickou otázku celého projektu Viditelného a neviditelného: jak se filosoficky tázat v dnešní době, aniž bychom se spokojili s nezřídka redukcionistickými postoji evropské tradice, jako je reflexe na podstatu a hledání faktů. Recepce Merleau-Pontyho prochází v posledních letech velkou proměnou v souvislosti se změnou vydavatelské i čtenářské perspektivy. Proto je překlad je doplněn předmluvou vydavatele-překladatele Jana Haláka.

Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka

Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat. Na pozadí kritiky pojetí sociálního rozumění jako připisování mentálních stavů druhým bytostem objasňuje autor bezprostřední povahu sociálního rozumění, roli tělesného výrazu a příbuznost sdílení světa u lidí a ostatních živých tvorů.