10. 1. se uskutečnila v zasedací místnosti ÚČL prezentace knihy Intermediální poetika příběhu spojená s přednáškami Anety Zatloukalové a Jána Kraloviče.  

Anotace knihy:

Stanislav Fedrová – Alice Jedličková eds.: Intermediální poetika příběhu

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky spojují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách. Sledují tak například proměny renesančního příběhu Beatrice Cenci v evropské a americké literatuře a výtvarném umění či v nedávném Lynchově filmu Mulholland Drive nebo posuny v seriálových verzích adaptacích klasických (např. Dickensových) děl, k nimž dochází v závislosti na vývoji televizní technologie či změnách požadavků veřejnoprávní televize. Mezioborový přístup kombinující vědění a metody dějin umění, literární a filmové vědy či mediálních studií však neznamená, že kniha je určena jen zástupcům těchto oborů – její autoři se snažili psát tak, aby oslovili nejen ty, kdo hranice oborů překračují, ale šíře i ty, kdo se prostě zajímají o výtvarné umění, literaturu, film – a v televizi se jen nedívají na obrázky, ale přemýšlejí, jak asi bude vystavěn další díl seriálu.

Anotace přednášek:

Aneta Zatloukalová: Kostýmní drama v české televizní tvorbě 

 Hlavním tématem příspěvku jsou seriálové adaptace literárních děl, které jsou pro své specifické vlastnosti formální i obsahové chápány jako samostatný žánr v oblasti kostýmních (costume dramas) a dobových (period dramas) dramatických seriálů. Pozornost soustředíme na seriálové kostýmní drama v české, respektive československé televizní tvorbě a v tomto rámci se pokusíme podle vzoru britské televizní produkce vymezit klasické románové adaptace.  Půjde nám jednak o zmapování zástupců tohoto žánru v naší domácí televizní tvorbě, jednak o paralely se světovou (především britskou) produkcí klasických románových adaptací, a to jak po stránce obsahové, tak stylové, aniž bychom opomíjeli zvláštnosti české podoby tohoto žánru.

Aneta Zatloukalová se narodila v roce 1987 v Sokolově. V současnosti žije v Brně, kde na FF MU vystudovala český jazyk a literaturu. Věnuje se především adaptacím literárních děl. K intermediální problematice ji přivedla novela Viktora Dyka Krysař, již si jako srdeční záležitost zvolila společně s jejími adaptacemi divadelními a filmovými za téma bakalářské práce. Magisterské studium ukončila diplomovou prací Literatura v českém filmu devadesátých let. V rámci doktorského studia dále zkoumá adaptace literárních děl v raném zvukovém filmu, aktuálně představila na intermediálním semináři FF UPOL srovnávací analýzu adaptací Koptova Hlídače č. 47. Do kolektivní monografie Intermediální poetika příběhu připravené v ÚČL přispěla kapitolou „Specifika seriálové adaptace (od počátků až po současnost)“.

Ján Kralovič: Portrét mesta alebo Po stopách pouličného chodca (Berlín, symfónia veľkomesta - k tematike mesta vo filme a literatúre) 

Zámerom príspevku je na základe vybraného filmu W. Ruttmanna: Berlín, symfónia veľkomesta (1927) vymedziť tri okruhy problémov: obraznosť („portrét“), predmetnosť („stopa“) a proces („chodec“). K ilustrácií sme zvolili „modernistický“ filmový dokument v jeho jedinečnom dôraze na mestské prostredie. Záujmom je upozorniť na formálne paralely filmu s literárnymi dielami. Tie sa objavujú v motíve rytmu, „montáže“ pohybu a pohľadu ako aj „vizualizácie“ rozmanitých mestských aspektov. V kontexte filmu a literatúry upozorňujeme na spoločný poetický modus (Baudelaire) kompozično - vizuálny modus (Kafka) a montážny princíp (Döblin). Inšpiračnými zdrojmi sú teoretické skúmanie urbánnej „ikonografie“, mestského prostredia a jeho špecifického charakteru (Benjamin, Simmel, de Certeau) ako aj literárna tematológia (Hodrová).

Ján Kralovič se narodil v roku 1984 v Bratislave. Vysokoškolské štúdium ukončil na Trnavskej univerzite v odbore Dejiny umenia a kultúry. Po úspešnom obhájení diplomovej práce s tematikou archetypálnej symboliky v maliarstve informelu a štrukturálnej abstrakcie (Archetyp a jeho obrazové analógie) pôsobí dnes ako doktorand na Filozofickej fakulte Trnavskej univerzity. Vo svojej dizertačnej práci sa venuje problematike umenia akcie v mestskom priestore (Stopa na dlažbe -Umenie akcie v mestskom priestore v 60.-90. rokoch na Slovensku). Zameriava sa predovšetkým na teoretické zhodnotenie umenia druhej polovice 20. storočia. V publikačnej činnosti sa venuje fenomenologickej filozofii videnia Maurice Merleau-Pontyho, interdisciplinárnym presahom medzi filmom a literatúrou ako aj špecifickým problémom akčného umenia a urbánneho priestoru. Jeho príspevok v kolektívnej monografii Intermediální poetika příběhu nesie názov „V krajine ukrytej pod viečkami. Pokus o interpretáciu filmu Jana Švankmajera Něco z Alenky vo vzťahu k literárnej predlohe Lewisa Carrolla“.