Fyzikální ústav Akademie věd České republiky pořádá 18. - 22. června 2012 spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Palackého v Olomouci mezinárodní workshop Observatoře Pierra Augera zaměřený na analýzu kosmického záření s nejvyššími energiemi.
Nacházíte se
Aktuality
Spintronika dnes hraje klíčovou roli v oblasti magnetických pamětí a senzorů. V blízké budoucnosti se očekává, že umožní mimo jiné výrobu vysokokapacitních magnetických operačních pamětí a novou architekturu integrující paměťové a logické prvky, která povede k rychlým a energeticky úsporným počítačům. Aplikace v mikroelektronice představují důležitou motivaci pro obor spintroniky. Neméně důležitá je i role, kterou hraje spintronika v oblasti základního fyzikálního výzkumu.
Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5.
Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Elektrická vodivost patří k nejzákladnějším vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak.
Fyzikové na Tevatronu nedávno publikovali dvě zprávy týkající se pátrání po Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2. Přímé pátrání po Higgsově bosonu ukazuje na náznaky existence Higgsova bosonu konzistentní s těmi pozorovanými na LHC.
Dosažení jedinečné kombinace hustoty a teploty plazmatu pomocí rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS.
V letošním prvním únorovém čísle časopisu Nature byl otištěn článek [1] poutající pozornost odborníků na fyziku vysokých hustot energie a vysokoparametrového plazmatu, především její astrofyzikální a fúzní aplikace. Mezinárodní tým vedený mladým oxfordským fyzikem Samem Vinkem vytvořil pomocí fokusovaného svazku rentgenového laseru LCLS (Linac Coherent Light Source [2]) v Menlo Parku v Kalifornii objemovým ohřevem hliníku unikátní extrémní stav hmoty.
V časopisu Nature (v čísle vydaném 1. prosince 2011) byla publikována dvojice článků o neobvyklém záblesku záření gama. Ten byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je obvykle označován jako „vánoční záblesk“. Jako první toto vzplanutí v oboru gama záření zaznamenala družice Swift, pro kterou šlo o jeden z nejdelších zaznamenaných záblesků.
Na vědecké projekty bude dohlížet nová Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta je poradním orgánem vlády. Kvůli sporům mezi jejími členy ministři celou radu před nedávnem odvolali. Premiér Petr Nečas předpokládá, že pro novou radu bude prioritou hlavně rozvoj vědy a výzkumu před zájmy jednotlivých skupin.
Děkovné listy za svou dlouholetou a obětavou práci pro Akademii věd ČR obdrželo letos dvanáct pracovníků této významné státní instituce. Ocenění převzali z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše ve středu 23. listopadu 2011 při slavnostním ceremoniálu v sídle AV ČR v Praze na Národní třídě. Nositelé tohoto vyznamenání pocházejí ze čtyř ústavů AV ČR (Astronomický ústav, Botanický ústav, Fyzikální ústav a Fyziologický ústav) a též z Kanceláře AV ČR.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- následující ›
- poslední »
Krátké zprávy
FZÚ v médiích
Česká televize ČT 24, 3.12.20182018.
Nadační fond Neuron na...
Akademie věd České republiky, 28.11.2018.
Unikátní laserové...
MÚ AV ČR, 26.11.2018.
Záznam přednášky dr. Martina Schnabla z...
VEDAVYZKUM.CZ, 1.11.2018.
Čeští výzkumníci můžou být pro...