V prestižní soutěži o získání konsolidačního grantu Evropské rady pro výzkum (ERC) uspěl návrh projektu Unlikely refuge? Refugees and citizens in East-Central Europe in the 20th century [Neočekávané útočiště? Uprchlíci a občané ve středovýchodní Evropě ve 20. století].
Jeho řešitelem je Mgr. Michal Frankl, Ph.D., výzkumný pracovník MÚA AV ČR.
Během následujících pěti let povede Frankl mezinárodní tým složený z historiků srovnávajících, jakým způsobem byli v Polsku, Československu, Rakousku, Maďarsku a Jugoslávii (a jejich následnických státech) definováni a diskutováni, tříděni a přijímáni uprchlíci. Výsledkem grantu bude kniha a řada dílčích studií, dále workshopy, konference a z nich vzniklé sborníky.
„Projekt se snaží vepsat uprchlíky zpátky do dějin středovýchodní Evropy 20. století,“ píše Frankl v žádosti, kterou připravoval dva roky. Podle historika středovýchodní Evropu 20. století většinou vnímáme spíše jako místo, odkud se odchází. Navíc jednotlivé skupiny uprchlíků současníci a pozdější historici vnímali hlavně jako izolované politické a národní exilové skupiny.
Franklovi chybí především diskuse o tom, co znamená poskytování azylu a jak uprchlíci ovlivňují společnost. „V knize Nejisté útočiště jsme spolu s historičkou Kateřinou Čapkovou popsali též tvrdý přístup československých úřadů po anšlusu Rakouska, které zejména židovským uprchlíkům prakticky uzavřely hranice. Čekali jsme, že to tady vzbudí nějakou diskusi o tom, jak se má v takových situacích demokracie zachovat. Ale nic takového nenastalo – v kontrastu s debatami o švýcarské, britské či americké uprchlické politice v době holokaustu. Jako bychom na Československo či země na východě kladli jiné nároky. I proto jsem se pustil do přípravy projektu ERC,“ vysvětluje Michal Frankl.
Jeho komparativní projekt obsáhne celé dvacáté století: od první světové války a vytváření národních států, přes uprchlíky na konci 30. let a období holocaustu, až po éru studené války a postkomunistická 90. léta. Umožní tak sledovat přístup k uprchlíkům v delším období a ve velkém regionu poznamenaném kromě jiného národnostními konflikty a etnickými čistkami, válkou a okupací, stejně jako obdobím státního socialismu. „Jednou z inovací projektu je porovnání útěku na svobodný západ s azylem v komunistickém bloku, například pro uprchlíky z Řecka,“ dodává Frankl.