Noc filozofie/nuit de la philosophie

Noc ze čtvrtka 16. na pátek 17. června 2016 byla v hlavním městě ČR naprosto výjimečná: byla totiž svědkem první „Noci filozofie/Nuit de la philosophie“ v Praze a ve střední Evropě.

Filosofický ústav AV ČR, Filozofická fakulta UK, platforma CEFRES, Francouzský institut v Praze a Národní galerie v Praze pozvaly všechny zájemce k večernímu a nočnímu dialogu s významnými filozofy z České republiky, Francie, Maďarska, Polska a Slovenska a nabídly jim bohatou škálu akcí spojených tématem Obrazy, věda a politika. A proč zrovna v noci? To organizátoři vysvětlili slovy dvou významných filozofů, kteří patří nepochybně k nejvýznamnějším účastníkům akce: profesorů Jana Sokola a Jiřího Přibáně: „Už za soumraku létá Minervina sova a když se setmí, jdou počestní lidé spát. Utichá spěch a shon, nic už se nemusí, takže noc může být čas pro filosofy, pro krásné myšlenky, které nejsou k něčemu.“ (Jan Sokol)
„Zatímco na umění se většinou chodíme dívat za denního světla, noc si necháváme pro filosofování. Spojit filosofii s uměním je proto stejně tak přirozené, jako spojit den s nocí, protože krása i moudrost se nejlépe ukazují buď za soumraku, nebo za rozbřesku.“ (Jiří Přibáň)

První Noc filozofie v Praze představuje pozoruhodný příklad součinnosti mezi Francií a zeměmi Visegrádské skupiny, které touto akcí nabízejí možnost z různých hledisek diskutovat o žhavých filozofických, etických a politických otázkách zahrnujících taková podtémata, jako jsou transhumanismus, vztah člověka a zvířete, klonování, ekologie a další. Z hlavních debat a velkých přednášek jmenujme alespoň následující: Moc obrazů; Válka a násilí; Je třeba vylepšovat člověka?; Biopolitika, nebo kosmopolitismus? či Filozofie migrační situace. Krátké přednášky pokryjí problematiky jako: Brát zvířata vážně: co se změní v etice a politice; Existuje život po práci? Stručný nástin postkapitalistické obraznosti; Od environmentalismu po ekologismus; Co je to osoba?; Konce multikulturalismu a bezpočet dalších.

Foto: Archiv FLÚ AV ČR

Mezi osobnostmi současné filozofie mohli návštěvníci potkat kromě již jmenovaných Jana Sokola a Jiřího Přibáně také například Miroslava Petříčka, Petra Koťátka či Tomáše Hříbka, ze zahraničních pak Étienna Balibara a Étiennea Tassina z Francie, Antonia Negriho, který se narodil v Itálii a působí ve Francii, Jana Sowu z Polska, Ádáma Takácse či Gáspára Miklóse Tamáse z Maďarska a mnoho dalších.

Tisková konference, která se konala 9. června 2016 v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze, představila organizátory, náplň a cíle první Noci filozofie: prof. Petr Drulák, politický tajemník Ministerstva zahraničních věcí konstatoval, že tato akce je příznivá pro Českou republiku přinejmenším ze dvou důvodů: První je, že po Paříži, Londýnu, Berlíně a New Yorku se dějištěm Noci filozofie stala právě Praha, takže naše hlavní město je ve velmi dobré společnosti. Za druhé jde o projekt česko-francouzský, přičemž s Francií máme velmi kvalitní vztahy a strategické partnerství, je to však také projekt francouzsko-visegrádský. S poukazem na potřebu propojení filozofie a politiky podotkl, že v politice často chybí státníci. Citoval přitom H. Kissingera, podle něhož v sobě státník musí sdružovat dva obtížně slučitelné prvky: na jedné straně musí být dokonalý praktik politiky, praktik moci, ale na druhé straně musí být i filozof. Proto je dobře, že se Noc filozofů těší i zájmu politiků.

Jeho Excelence Jean-Pierre Asvazadourian, velvyslanec Francie v ČR, krásnou češtinou vyzdvihl hlavní smysl a cíle celé akce: totiž rozvíjet vazby mezi francouzskými a středoevropskými filozofy, dále umožnit široké veřejnosti diskutovat s filozofy o významných otázkách současnosti a zatřetí debatovat o chápání obrazu v současném umění: řada příspěvků se zaměřila na komentáře k uměleckým dílům a filmům.

Dr. Taťána Petrasová, tajemnice vědeckých informací AV ČR, zdůraznila, že Akademie věd se tohoto projektu zapojila především proto, že jako největší vědecká instituce chce kultivovat veřejný diskusní prostor, což považuje za důležité zejména v situaci, kdy se otevírají otázky typu, zda má Evropa jít nadále společně, nebo nikoli, kdo má vstupovat do tradic evropské kultury i politické kultury apod.

Dr. Ondřej Ševeček, ředitel Filosofického ústavu AV ČR, podotkl, že on i jeho kolegové vnímají důležitost zapojení filozofie a obecně společenských věd do veřejného prostoru zejména v zemích s historickou zkušeností z totalitního období, kdy za minulého režimu byla argumentace společenských věd a tzv. vědecky řízených společností často zneužívána. Intervence těchto oborů do veřejného prostoru je v tomto kontextu vždy komplikovaná, ale průběh času na druhou stranu ukazuje, že překonávání akademických bariér a diskurzů představuje velmi důležitý způsob komunikace. To se podle Ondřeje Ševečka stalo také důležitou motivací pro pořádání Noci filozofie, v níž jde skutečně o interakci s návštěvníky, kdy odborníci čelí otázkám příchozích nezatížených akademickou zkušeností. Akce tohoto typu podle jeho slov vždy umožňují „sáhnout si“ na aktuální myšlenkové trendy ve společnosti. Za jednu z velkých přidaných hodnot Noci filozofie považuje samozřejmě přítomnost více než pěti desítek špičkových myslitelů z různých zemí a rozdílných prostředí, jejichž prostřednictvím lze v různorodých formátech předvést určité typy reflexí soudobého dění v našich evropských společnostech.

Další účastníci tiskové konference zdůrazňovali rozmanitost forem i témat nabízených v Noci filozofie i její důraz na úzkou vazbu mezi politikou a filozofií, mezi vědou a politikou atd.

JANA OLIVOVÁ