Novinky
Hyperakumulace kadmia a jeho chemická forma v zrnivce žraločí
Velké houby dokáží akumulovat v plodnicích značné množství toxických prvků. Tým pracovníků z oddělení environmentální geologie a geochemie GlÚ pod vedením Jana Borovičky se ve spolupráci s vědci z VŠCHT, Univerzity ve Štýrském Hradci, ÚJF AV ČR a PřF UK zaměřil na saprotrofní houbu zrnivku žraločí (Cystoderma carcharias). Ta přirozeně obsahuje zvýšené koncentrace kadmia, na znečištěné lokalitě na Příbramsku však koncentrace tohoto kovu dosáhly až 600 mg/kg v sušině, což jsou doposud nejvyšší obsahy zjištěné v houbách z přirozeného prostředí. Autoři studie otištěné v prestižním časopise Science of the Total Environment (IF 4,610) se zaměřili na analýzu chemické formy kadmia a dále i jiných prvků, zejména arzénu. Zatímco kadmium je v biomase houby vázáno pravděpodobně na specifické proteiny (metalothioneiny), arzén se vyskytuje v řadě nízkomolekulárních methylovaných sloučen, z nichž dvě byly doposud známy pouze z mořského prostředí.
Seminář „PRACHOVÉ ČÁSTICE“
V pondělí 22. října 2018 se konal seminář „PRACHOVÉ ČÁSTICE“ pořádaný ve spolupráci s Geologický ústav AV ČR, v. v. i. a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i. Seminář, na kterém se sešli vědci i veřejnost byl věnován studiu prachových částic i aerosolů a jejich vlivu na životní prostředí a člověka. Celá akce proběhla za podpory Strategie AV21 v rámci výzkumného programu Přírodní hrozby.
19. ročník Česko-Slovensko-Polské paleontologické konference a 11. ročník Mikro workshopu
Geologický ústav AV ČR pořádal 18.-20. října 2018 19. ročník Česko-Slovensko-Polské paleontologické konference současně s 11. ročníkem Mikro workshopu v nádherných prostorách Vily Lanny. Konference se zúčastnilo 102 vědců z České a Slovenské republiky, Polska a také z Ukrajiny a Slovinska napříč obory paleobotaniky, paleozoologie, mikropaleontologie a antropologie. Během prvních dvou dnů bylo prezentováno 44 přednášek a 47 posterů. Poslední den konference se konala exkurze v Pražské pánvi za odborného doprovodu Františka Vacka z Národního muzea. Z této konference vyšlo Speciální číslo v časopise Folia, které můžete shlédnout v knihovně našeho ústavu či na internetových stránkách časopisu.
Letokruhy modřínu opadavého - archív znečištění atmosféry rtutí
V letokruzích stromů jsou zapsány nejen klimatické změny, které ovlivňují jeho růst, ale obsahují také údaje o znečištění životního prostředí. Nedávno přijatá publikace v prestižním časopisu Environmental Science & Technology (IF 6,653) kolektivu pracovníků GLÚ oddělení environmentální geologie a geochemie vedená T. Navrátilem popisuje, jak jsou v letokruzích modřínu opadavého zaznamenány změny obsahu rtuti (Hg) v atmosféře na různých místech ČR za poslední století a jak toho lze využít. Záznamy věrně a celkem podrobně dokladují například zpracování rudy při těžbě zlata amalgamačním způsobem na ložisku Roudný, zpracování rud v Příbramské huti a také emise související s výrobou louhu v Neratovicích. Detailní informace lze nalézt přímo v článku.
Vedení GLU v akademických časopisech
Rozhovor s ředitelem GLU RNDr. Tomášem Přikrylem, Ph.D. otiskl časopis AB akademický bulletin. Dr. Přikryl v rozhovoru popisuje některá výzkumná témata pracovníků GLU a nastiňuje způsob jejich práce. Více zde.
Ve druhém oficiálním akademickém periodiku Áčku - vědě a výzkumu, pak vyšel článek na základě rozhovoru se zástupcem ředitele Mgr. Michalem Filippim, Ph.D. Tento článek se týká dlouholetých výzkumů v unikátním solném krasu v Íránu, ale také nově započatého průzkumu dosud neznámé krasové oblasti ve střední Číně. Více zde.
Letní kurs geologie lithia
Lithium (Li) patří k vyhledávaným surovinám pro moderní technologie. V rámci hospodaření s elektřinou z obnovitelných zdrojů a prosazovaným rozvojem elektromobility spotřeba Li na výrobu baterií v příštím desetiletí řádově vzroste. V rámci Evropy je Český masiv pozitivní geologickou anomálií a obsahuje zatím největší potenciální zdroje Li v zemích Evropské unie. S cílem podpořit teoretické poznání geologických procesů vedoucích ke vzniku akumulací lithia a vybavit mladé vědecké pracovníky informacemi potřebnými k vyhledávání a analýze lithných surovin, uspořádal Geologický ústav AVČR (GLU) Kurs geologie lithia pro pokročilé studenty. Kurs proběhl ve dnech 27. 8.–1.9. 2018 v Krušných horách za účasti 13 posluchačů z 9 zemí. Aktuální vědecké poznatky jim předávali čtyři přední specialisté z GLU, Masarykovy a Mendelovy university. Součástí kursu byla i exkurze do bývalých cínových dolů, dnes potenciálních zdrojů Li, u Krupky a Cínovce. Pořádání kursu bylo finančně podpořeno ze zdrojů AV pro mezinárodní spolupráci za přispění geologických firem TIMEX Zdice, s.r.o. a Geomet s.r.o. Brno.
Nález specifických vulkanogenních struktur v bazaltech Faerských ostrovů
Souostroví Faerských ostrovů je tvořeno sérií subaerických výlevů bazaltů paleogenního stáří o dochované mocnosti 6,6 km. Během komplexního vulkanologického průzkumu Faerských ostrovů, na kterém se od r. 2014 podílí také doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., byl na hřebeni horského hřbetu Sandfelli (754 m n. m.) zjištěn výskyt bazaltové žíly, která obsahuje specifické vulkanogenní struktury. Na subvertikálních plochách žilné intruze byla identifikována hustá mozaika lomených až zaoblených, polygonálních, konvexních útvarů, které lze označit jako pseudohieroglyfy. Tyto útvary, které dokumentují unikátní příklad chaotického stádia vzniku horizontální sloupcovité odlučnosti bazaltové horniny, byly popsány jako součást celosvětového přírodního dědictví v letošním ročníku časopisu Geoheritage.
Nová zvětrávací forma v pískovcích
Nedávno vyšlý článek v časopise Earth-Science Reviews (IF 7,051), na kterém se podíleli pracovníci našeho ústavu (Michal Filippi a Jiří Adamovič), prezentuje nově rozpoznanou zvětrávací formu nazvanou arkády. Arkády vznikají především na povrchu pískovce, ale i arkóz, žul a vulkanosedimentů, jako důsledek vzniku „tlakových stínů“ v okolí plošných diskontinuit (tj., mezivrstevních ploch, zlomů, apod.). Článek pomocí fyzikálního a numerického modelování dokládá, že se jedná o principiální projev zvětrávání granulárních hornin, který vysvětluje i jiné, již dlouho známé geomorfologické formy různých velikostí, jako jsou skalní sloupky, některé skalní převisy anebo římsy.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i. uspořádal Berriasian Working Group meeting 2018
Vedoucí laboratoře paleomagnetismu Petr Schnabl v květnu 2018 zorganizoval mezinárodní setkání vědců zabývajících se datováním hornin hraničního intervalu jura-křída (tvz. Berriasian Working Group meeting). Konference proběhla v Kroměříži a zúčastnilo se jí dalších 5 vědeckých pracovníků z Geologického ústavu AV ČR, kolegové z Univerzity Karlovy, České geologické služby, Technické univerzity v Ostravě a dále vědci ze Slovenska, Polska, Velké Británie, Francie, Bulharska, Maďarska a Číny. Jedná se o problematiku světového významu, neboť hraniční interval jura-křída je poslední rozhraní mezi dvěma útvary, které není definováno stratotypem Mezinárodní stratigrafické komise. Byly prezentovány nejnovější výsledky integrovaného výzkum a provedeny terénní výjezdy na významné lokality na území České republiky (Kurovický lom a Štramberk). Fotogalerie je zde.
Novinky ve výzkumu krasu v Geologickém ústavu
Pracovníci Geologického ústavu se již tradičně věnují kromě jiného i průzkumu a výzkumu krasových oblastí, a to nejen v České republice. Výsledky přinášejí jak objevy nových jeskyní, propastí a dalších krasových fenoménů, tak i pozoruhodné vědecké poznatky. Před několika dny probleskly médii dvě zajímavé zprávy dokumentující spolupráci našeho ústavu na speleologicko-geologických projektech. S jednou z nich je spojen významný objev nových velkých jeskyní, který byl uskutečněn ve střední Číně (více zde a zde). Druhou zprávou je spolupráce na výzkumu krkonošského podzemí (více zde a zde).
Archiv novinek
Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.