Příběhy zvědavých přírodovědců

Přestože se vědcům často vytýká, že nedostatečně prezentují a dále popularizují výsledky základního výzkumu, lze v mnoha institucích najít programy, které se popularizaci vědy a vzdělávání veřejnosti cíleně věnují. Na detašovaném pracovišti Studenec, které je jako součást Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) jedním z mála pracovišť AV ČR v Kraji Vysočina, se přibližně od roku 2005 setkáváme se vzrůstajícím zájmem středních škol i veřejnosti o podrobné prohlídky pracoviště i mimo dny otevřených dveří.

Fota: Marián Polák a Jan Hošek, Archiv autorů
Rys ostrovid je společně s dalšími šelmami předmětem výzkumu zoologů z ÚBO.

Zdejší vědci a studenti zároveň přednášeli a pořádali exkurze ve školách i pro veřejnost, což kolegyně Barboru Vošlajerovou a Lenku Řezáčovou přivedlo k myšlence připravit projekt s cílem popularizovat získané vědecké výsledky mezi středoškoláky a veřejností. Projekt Věda všemi smysly (červenec 2012 až červen 2014) následně získal podporu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).

Foto: Marián Polák, Archiv autora
Soustředěný pohled do života zvířat v našem okolí odkrývá nejedno tajemství biologie obratlovců. Poutavě předvést tyto vědecké poznatky není jednoduché, ale motivace pramenící v pozitivní odezvě veřejnosti dodává energii, kterou můžeme do zviditelnění vědy investovat.

Přiblížit vědu atraktivní formou není lehké. Vědci se snaží popisovat svůj výzkum co nejpodrobněji a laikům mnohdy unikají souvislosti nebo se ztrácí ve spleti odborných výrazů. Při řešení projektu jsme se snažili vybalancovat hranici, abychom nezabředli k povrchnosti a zkratkovitosti, zároveň ale nezahltili posluchače/diváky nadbytečným množstvím informací a hesel a udrželi jejich zájem. Pro setkání s laickou veřejností tak byly ideální aktivitou nejen přednášky, ale především terénní exkurze. Doba trvání kolem 5–6 hodin a limitované množství účastníků zajišťovalo dostatečně hluboký kontakt s tématem exkurze i s mladými vědci, kteří je vedli. Pro studenty středních i základních škol byly atraktivní hlavně exkurze na pracoviště ÚBO ve Studenci, kde jsme v půldenním programu připravili pestrý soubor přednášek a prohlídek s možností praktických cvičení v molekulárně genetických laboratořích. Pro středoškolské pedagogy jsme dvakrát zorganizovali prakticky zaměřenou prázdninovou letní školu a podzimní přednáškové víkendy (studijní materiály jsou i nadále dostupné na www.zivaveda.ivb.cz). Popularizace vědy a její propojení s ochranou životního prostředí s vazbou na vzdělávání studentů byla v ÚBO zajištěna také během realizace dalšího projektu OP VK – PROVAZ.

Foto: Marián Polák, Archiv autora
Jedna z nejpopulárnějších terénních exkurzí pro veřejnost se zaměřila na sledování skokanů ostronosých v době páření, kdy je sameček zbarven modře.

Již dříve jsme hledali vhodný formát, jak přitažlivou formou představit vědu a základní výzkum prováděný na ÚBO v oblasti ekologické a evoluční biologie veřejnosti a zároveň dlouhodobě zlepšit a rozšířit kvalitu výuky biologie na všech stupních vzdělávání. Kromě tištěných zoologických průvodců po nejbližšímokolí, naučných tabulí a praktických brožur představuje ideální propojení obou cílů filmové zpracování dané problematiky.

Zkušenosti s přípravou filmových dokumentů o výzkumných projektech na našem pracovišti jsme měli již z minulosti, kdy na ÚBO vznikly krátké filmy pro Českou televizi ve spolupráci s Janem Hoškem. Známého ilustrátora a popularizátora přírodovědného výzkumu jsme opět oslovili, aby se stal scenáristou a režisérem nově vzniklého dokumentárního seriálu Příběhy zvědavých přírodovědců. Desítka filmů má představit nejen nejpodnětnější výzkumná témata ÚBO, ale také přiblížit osobnosti vědeckých pracovníků, jejich motivaci i obecné principy vědecké práce. Skvělé záběry nejen samotné práce vědců, ale především studovaných zvířat v jejich přirozeném prostředí za kamerou pořídil Marián Polák.

Filmaři se s vědci účastnili mnoha terénních prací; na snímku záběry z kontroly chlupových pastí, kde se zachytává srst šelem – využitelná je pro následné genetické analýzy.

Každý díl srozumitelnou formou představuje konkrétní vědecký projekt, sleduje práci na jeho řešení spolu s vědci, čímž přibližuje proces od vzniku dané myšlenky přes její realizaci, řešení problémů až po získání výsledků a jejich využití. Dokumenty se nezaměřují jen na technický popis vědecké práce. Výjimečnými je činí především osobní zpověď vědců, kteří popisují, proč je výzkumná práce fascinující a co je na ní přitahuje. Lidský rozměr všech dokumentů může divákovi snadněji přiblížit potřebu hledat odpovědi na vědecké otázky a neustávat ani v případě dílčích neúspěchů a komplikací. Cyklus dokumentů jsme koncipovali jako otevřený, jednotlivé díly fungují samostatně tak, aby šlo materiál použít na propagačních akcích ÚBO či Akademie věd jako takové, stejně jako pomůcku při rozšiřující výuce na středních a vysokých školách.

Cyklus představuje průřez výzkumnou činností ÚBO. Dozvíme se o výzkumu afrických hlodavců a na ně napojených virových infekcí či studiu životních strategií ryb a ptáků jak v mírném pásmu, tak v tropech. Námětem dalších dílů jsou význam, výzkum a ochrana velkých šelem v naší krajině či využití čolků jako modelu pro studium teplotních adaptací. Tradiční dlouholetý výzkum na ÚBO prezentujeme v dílech zabývajících se studiem vzniku druhů na modelu hybridní zóny dvou poddruhů myši domácí či při hledání odpovědí na otázky, jež klade výzkum hnízdního parazitismu u kukaček a rákosníků. Naopak relativně recentní výzkumné oblasti se prezentují v posledních dvou dílech zabývajících se problematikou invazních druhů hlaváčovitých ryb v Evropě a studiemparazitární ekologie lidoopů, jež je v době vzrůstající frekvence výskytu tropických nemocí stále závažnějším tématem. Seriál lze zhlédnout na DVD, jež jsou k dispozici v ÚBO; v současnosti jednáme o možnosti jejich další prezentace.

Výzkum šíření a populační dynamiky hlaváčovitých ryb, které se v posledních desetiletích šíří proti proudu řek do centrální Evropy.

Dokumentární zpracování dlouhodobé práce vědců není jediným filmovým výstupem projektu. K nejvýznamnějším vědeckým publikacím jsme připravili 33 krátkých videoabstraktů, jakýchsi vědeckých videoklipů. Hlavní (a často také jediný) výstup badatelské práce představují odborné publikace v impaktovaných časopisech, což je pro běžného člověka abstraktní hodnota – je tudíž obtížné obhájit výsledky základního výzkumu na základě těchto téměř neuchopitelných výstupů. Přivedlo nás to k myšlence natočit krátké 2–3minutové videoklipy, jež přiblíží hlavní výsledky nejpozoruhodnějších vědeckých článků pracoviště – stručně, jasně a jak doufáme atraktivně. Během krátké sekvence vysvětlují vědci hlavní myšlenku dané publikace a především její přínos pro navazující výzkum i společnost. Věříme, že si uvedená forma prezentace získá ohlas nejen u veřejnosti, ale i přímo mezi vědci a že se možná stane běžně užívanou součástí popularizace základního výzkumu. Videoabstrakty doprovázejí anglické titulky a lze je zhlédnout na kanále Youtube (k vyhledání je nejvhodnější použít klíčová slova „živá věda“); v blízké budoucnosti by měla videa být přístupná přímo z webových stránek ústavu.

Studium hybridní zóny dvou poddruhů myši domácí se odehrává nejen v nejzápadnější části Česka, ale i ve speciálně postavených výzkumných arénách ve Studenci.

Během dvou let trvání projektu jsme připravili program, který můžeme nabízet školám i veřejnosti nejen během Týdne vědy a techniky. Na základě zpětné vazby víme, že takový způsob popularizace výzkumu si snadno najde publikum, a doufáme, že podobné aktivity budou nadále podporovány na všech pracovištích AV. Velmi přínosná pro lektory popularizačních aktivit, jimiž byli zejména mladí vědci, byla zkušenost s jiným než vědecky fundovaným publikem, protože připravit přednášku pro veřejnost nebo studenty gymnázia vyžaduje schopnost zaujmout. Věříme, že i tento výsledek projektu bude pro mladé vědce významným přínosem do budoucna.

ANNA BRYJOVÁ,
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

Fota: Archiv ÚBO AV ČR
Fotografie z terénního výzkumu v Kamerunu, 2013
1. Sasia africana; 2. Spermophaga haematina – samička

3. Ceyx lecontei; 4. Bleda notatus