Tradiční červnové setkání na zámečku v Lužanech se i letos neslo ve znamení udělování Hlávkových cen za původní knižní práci z vědecké a odborné oblasti publikovanou v České republice, ale v tomto jubilejním roce Akademie věd bylo zpestřeno vernisáží první etapy nové expozice o Josefu Hlávkovi a ČAVU.
Všechna fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin (FOTOGALERIE)
Ačkoli mohutné stromy v parku před zámečkem nemohly kvůli dešti poskytnout tu vždy obdivovanou nádhernou kulisu úvodní a závěrečné části slavnostního odpoledne, dlouhé cesty k západočeským Přešticím jistě nikdo nelitoval. Letos 22. června udělily Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu již po třiadvacáté. Za rok 2014 byli v oblasti v oblasti společenských věd oceněni prof. Eva Semotanová, doc. Jiří Cajthaml a kolektiv za knihu Akademický atlas českých dějin (nakladatelství Academia); v oblasti věd o neživé přírodě dr. Filip Grygar za publikaci Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie (nakladatelství Pavel Mervart); v oblasti věd o živé přírodě – dr. Radomír Socha a dr. Alexandr Jegorov za knihu Encyklopedie léčivých hub (nakladatelství Academia) a konečně v oblasti lékařských věd prof. Zdeněk Štembera, dr. Jaroslava Dittrichová, dr. Daniela Sobotková a kolektiv za knihu Perinatální neuropsychická morbidita dítěte (nakladatelství Karolinum). O vítězných publikacích rozhodovala odborná porota ve složení: prof. František Vyskočil (předseda), prof. Pavel Fiala, prof. Miloslav Kršiak, prof. Robert Kvaček, prof. Vladimír Karpenko, prof. Pavel Kalvach, dr. Jan Maršálek, prof. Jan Svoboda a doc. Milan Tvrdý.
Ve zcela zaplněném sále Pražského kvarteta poté představil prof. František Šmahel novou výstavu instalovanou v přízemí zámku, kam by se však všichni hosté najednou nevešli. Expozice otevřená v jubilejním roce připomíná Hlávkův zakladatelský počin a první čelné představitele ČAVU.
V duchu hlávkovské tradice provází spojení vědy a umění pokaždé slavnostní koncert v zámecké kapli. Než si hosté vyslechli pod bohatými ornamenty zdobenou klenbou nástroje renomovaného hudebního uskupení Thuri Ensemble, v jehož podání zazněla Romance lužanská od F. X. Thuriho a Mozartův Kvartet F Dur, Kv. 370, připomněl místopředseda AV ČR Pavel Baran, že Česká akademie věd a umění byla zakládána s ambicí podporovat národní, vědeckou a kulturní emancipaci. „Věda, neoddělitelně s kulturou v širším slova smyslu, byly ve druhé polovině 19. století považovány za součást civilizačních kompetencí národního, popř. státního společenství. Nepochybně si dnes můžeme položit otázku zda, do jaké míry či zda vůbec jsou tato východiska relevantní i pro postavení vědy v současné situaci České republiky. Je žádoucí, aby byl vědecký výkon v jeho různých podobách nahlížen izolovaně nebo by naopak měl být hodnocen s ohledem na jeho vědecký a společenský dopad? Současná situace není samozřejmě situací druhé poloviny 19. století. Ale právě proto je třeba se s naléhavostí ptát, které hodnotové konotace, s nimiž byl vznik akademie spojen, přetrvávají. Přestože jednoduchou odpověď formulovat nelze, nepřímo ji můžeme spatřovat i ve způsobu, jakým si Akademie věd ČR výročí své předchůdkyně připomíná.“
Zatímco venku šuměly dešťové kapky a chvílemi se ozýval křik pávů, společnost ještě pobyla v prostorách mecenášova sídla, aby si v klidu prohlédla výborně dochované interiéry a mohla vést diskuse o literatuře, vědě, umění i společnosti.
MARINA HUŽVÁROVÁ