Klinické studie v regenerativní medicíně

Regenerativní medicína představuje dynamicky se rozvíjející medicínský obor. Jako kostru při náhradě poškozených orgánů využívá nové biomateriály, nanotechnologie, růstové faktory a cytokiny, jež podporují regeneraci organismu, a pochopitelně též kmenové buňky. Kombinace těchto moderních metod poskytuje naději nejen pro léčbu onemocnění, které v současnosti neumíme léčit ani farmakoterapií ani transplantací, ale rovněž na prodloužení života a zlepšení jeho kvality ve stáří. Výzkum v této oblasti je součástí připravované Strategie rozvoje Akademie věd.

Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Konferenci na téma regenerativní medicíny uspořádala ředitelka ÚEM AV ČR Eva Syková.

Kmenové buňky se na konci 20. století staly středem pozornosti vědců a lze předpokládat, že jejich výzkum a využití bude jedním z nejvýznamnějších počinů tohoto milénia. Kvůli schopnosti měnit se na všechny typy buněk, z nichž se skládá živý organismus, vzbuzují naději, že by je lékaři mohli využívat podle potřeby; jelikož se nevyskytují pouze ve vyvíjejícím se organismu (embryonální a fetální buňky), ale také u dospělých jedinců (kostní dřeň, tuková tkáň, čichový epitel, vlasové folikuly…), jsou vhodné i pro buněčnou terapii. Důsledky pro medicínu mohou být mimořádné. Využití však předchází soustavný základní i klinický výzkum kmenových buněk – ať již dospělých, fetálních, embryonálních nebo indukovaných pluripotentních. Buněčná terapie může sloužit k léčbě artrózy, kostních defektů, diabetické nohy a komplikací diabetu, regeneraci a revaskularizaci v kardiologii, iktu, léčbě amyotrofické laterální sklerózy, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, poranění mozku či míchy.
Pokrok v medicíně a vědě obecně je výsledkem aplikace poznatků, které se získávají nejen prostřednictvím základního výzkumu, ale i klinických studií, při nichž se testuje terapeutický postup ověřující použití nově získaných znalostí a produktů z hlediska bezpečnosti, účinnosti; dále se vyhodnocuje, zda je nová metoda účinnější než dosud používaný způsob léčby.

Výsledky a průběh klinických studií v ČR diskutovali vědci a lékaři na konferenci Klinické studie v regenerativní medicíně, kterou 6. června 2014 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze uspořádala předsedkyně České společnosti pro genovou a buněčnou terapii ČLS JEP a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková. V zahajovací přednášce referovala o využití kmenových buněk a biomateriálů v léčbě míšního poranění a amyotrofické laterální sklerózy (ALS), tedy oblasti, v níž je v Česku průkopnicí. Výsledky klinických studií (od roku 2004 ve FN Motol) se nejen vyhodnocují, ale kontinuálně se vyvíjejí autologní kmenové buňky (dodává je firma Bioinova, s. r. o., se sídlem v Inovačním biomedicínském centru v pražské Krči; majoritním vlastníkem je ÚEM).
Prof. Alexandra Jirkovská, dr. Robert Bém a dr. Michal Dubský (IKEM, Centrum diabetologie) představili klinickou studii léčby ischemické choroby dolních končetin u pacientů s cukrovkou, zvláště se syndromem diabetické nohy. U více než 20 pacientů pozorovali zlepšení klinického nálezu na končetině, subjektivní zmírnění bolestí končetiny a statisticky významný vzestup objektivně měřených hodnot transkutánní tenze kyslíku, což svědčí o obnově cévního řečiště; kožní defekty se zhojily, snížila se bolestivost a končetina tudíž nebyla amputována.
Dr. Petr Girman (IKEM) referoval o výzkumu bioarteficiálního pankreatu v léčbě diabetu mellitu prvního typu, doc. Daniel Lysák (FN v Plzni) o využití mesenchymálních kmenových buněk pro léčbu reakce štěpu proti hostiteli a doc. Vojtěch Havlas (2. LF UK, FN v Motole) o klinické studii terapie ruptury rotátorové manžety ramena pomocí kmenových buněk připravených ve spolupráci s prof. Sykovou (Bioinova má totiž jako jediné pracoviště v ČR povolení vyrábět kmenové buňky z kostní dřeně pro klinické studie). Prof. Radek Špíšek (2. LF UK, FN v Motole) poté shrnul poznatky o protinádorové imunoterapii karcinomu prostaty pomocí dendritických buněk, kterou financuje biomedicínská firma Sotio.
S týmem vědců z ÚEM spolupracuje a ve své práci též autologní kmenové buňky z kostní dřeně využívá prof. Tomáš Trč (2. LF UK, FN v Motole), který představil své zkušenosti s aplikací koncentrátu mononukleárních buněk z kostní dřeně při léčbě atrózy. Uvedené buňky v klinické studii používá i doc. Pavel Šponer (LF UK v Hradci Králové), který zhodnotil použití buněk spolu s resorbovatelnou biokeramikou při léčení kostních defektů.

JANA KŘÍŽOVÁ,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.