official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > listopad  > Knihy

Vzpomeňme Seiferta

Před třiceti lety získal naši první Nobelovu cenu za literaturu básník Jaroslav Seifert. Bylo mu tehdy 83 let, stejně jako Nobelově ceně, která se uděluje od roku 1901, kdy se básník narodil. Pro tehdejší režim to znamenalo katastrofu: ačkoli byl Seifertovi už dříve udělen titul národní umělec i státní ceny, podpisem Charty 77 se stal nepřítelem režimu.

22_1.JPG
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Komunisti si jej sice nedovolili přímo perzekvovat, ale jeho knihy nechtěli dlouho vydávat. Jenže tituly se přesto dostávaly na svět v samizdatu; zásluhou českého fyzika žijícího ve Švédsku prof. Františka Janoucha vyšly básníkovy Sonety o Praze ve Francii a vědělo se i o aktivitách směrem k nominaci na Nobelovu cenu. Obavy představitelů režimu se v roce 1984 naplnily, když ze Stockholmu skutečně jméno Jaroslava Seiferta zaznělo. Však se také po udělení ceny nesměly ve výlohách knihkupectví vyvěšovat básníkovy portréty, ve školách se o Nobelově ceně nehovořilo a byly zabavovány zahraniční noviny, které o Seifertově ocenění referovaly, a to včetně komunistického L’Humanité.

Je nesporné, že za nominací na Nobelovu cenu stál F. Janouch. Byl to on, kdo poslal členům Švédské akademie knihu se Seifertovými básněmi v češtině, švédštině a angličtině s autorovými fotografiemi od Ivana Kyncla. Knihu, jež nebyla běžně k sehnání, dostal mimo vlivných lidí také švédský tisk, který reagoval řadou článků, recenzí a úvah, čímž se Seifertovo jméno stalo známým.

Nejdůležitější roli zřejmě sehrál kolektivní dopis Švédské akademii od významných literátů (Jean-Paule Sartre, Simone de Beauvoir, Louis Aragon, Raymond Aron, Milan Kundera, Roman Jakobson a Jean-Pierre Faye) z roku 1978. Mj. se v něm uvádí: „Jaroslav Seifert je posledním velikým mluvčím generace, která vytvořila zářící české souhvězdí dvacátého století na křižovatce mezi surrealismem, ruským formalismem a futurismem, německou avantgardou, strukturalismem a následnými proudy. Je svědkem zmizelé pevniny: českého kulturního rozkvětu Masarykovy epochy, souostrovím svobody v srdci střední Evropy. Z tohoto tragického ztroskotání se vynořuje zářící poezie Jaroslava Seiferta.“

Seifertovu cestu na piedestal české poezie dokumentuje F. Janouch v knize Šel básník chudě do světa, která vyšla v roce 1995 v Nakladatelství Český spisovatel.

HaM