V úterý 10. ledna v přednáškovém sále ÚČL AV ČR pronesl Václav Paris (CUNY) přednášku na téma „Anna Livia Plurabella česká“.
Anotace:
Co nám dnes říká česká „Anna Livia Plurabella“? Má nějaký smysl vracet se do bludiště tohoto svízelného textu? Italský sémiotik Umberto Eco několikrát psal o pozdějším překladu odpovídající části *Díla v zrodu* do italštiny. Pro Eca je italský překlad klíčem k porozumění Joyceovu estetickému a filosofickému programu, jeho univerzalizmu, a tedy k pochopení encyklopedického projektu pozdního modernismu. Český překlad nabízí podobný náhled, ale přitom, jak tvrdím, je vzhledem ke své geografické pozici a ideologickým rozdílům mezi překladateli oříškem pro všechny teorie Joyceovského encyklopedismu.
Biogram:
Doc. Václav Paris (1985) působí na katedře anglistiky na Městské univerzitě v New Yorku. Zabývá se především literárním modernismem, zvláště pak jeho podobou v dílech J. Joyce, J. Haška, G. Steinové, W. Benjamina a dalších. Na toto téma publikoval několik studií, např. „Picturing the *Wake*: Arcimboldo, Joyce and his ‚Monster‘“ (*James Joyce Quarterly*) a „Beginning Again with Modernist Epic“ (*Modernism/modernity*). Přispěl do kolektivních monografií *Fikce Jaroslava Haška* (2016) a *Parallaxing Joyce* (2016). K vydání připravuje svou knihu *Modernist Epic: The Evolutions of National Narrative, 1910-1930*.