V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
LUCIE ANTOŠÍKOVÁ
Odborné práce Vladimíra Papouška se vyznačují jednou základní kvalitou — vytrvale a účinně destruují zdi a stereotypy, které se během let navršily a zbytněly mezi jednotlivými částmi české literatury. Ať už jde o zažité dělení na literaturu exilovou a domácí, nebo o celkové vymezování pole, označovaného pojmem česká literatura. Má také velký podíl na ocenění díla (a snad i pochopení osudu) českých exulantů Egona Hostovského, Zdeňka Němečka či Milady Součkové; a stejně tak doširoka otevírá a popisuje síť vztahů české literatury ve svém pojetí moderny. Poslední Papouškova kniha, Věž a království: Olga Barényiová — studie o díle, pokračuje v tomto úsilí v oblasti snad nejnevděčnější, totiž na styčném poli české a německé literatury, navíc v období Protektorátu Čechy a Morava.
ZUZANA ŘÍHOVÁ
Po Vizionářích a vyznavačích (2007) vydal Jan Wiendl Hledače krásy a řádu. Kniha, jejíž název zjevně odkazuje k monografickému debutu (k návaznosti se autor hlásí v ediční poznámce) je opět souborem studií a skic k literatuře 20. století. Jan Wiendl zde prohlubuje a doplňuje úvahy o spisovatelích a kriticích, kteří stojí dlouhodobě v centru jeho zájmu, jmenovitě Karel Teige, Bedřich Fučík, František Götz, F. X. Šalda, Bedřich Václavek, Jakub Deml aj.
V dnešní příspěvku přinášíme rozhovor s Nickem Montfortem, jednou z předních osobností teorie a praxe elektronické literatury.
Číst dál: „E-lit je propojená s různými literárními tradicemi“
ALESSANDRO CATALANO
V posledních letech se v různých zahraničních kontextech objevilo větší množství důležitých bohemistických edičních počinů, o kterých rozhodně stojí za to podat zprávu i v českém jazyce. Pozornost si zaslouží i případ, kdy se v Itálii stane český autor součástí prestižní ediční řady „I Meridiani“, vydávanou v Miláně nakladatelstvím Mondadori, a která je v italském kontextu ceněna přibližně stejně jako francouzská „Bibliotheque de la Pléiade“. Koneckonců se jedná teprve o druhého českého autora zařazeného do této řady — v roce 2003 stejná editorka ve spolupráci se Sergiem Corduasem uspořádala podobně koncipovaný svazek Opere scelte Bohumila Hrabala s úvodem Jiřího Pelána, jenž byl publikován i v češtině (B. Hrabal: Opere scelte, ed. S. Corduas, A. Cosentino, Milano 2003; J. Pelán: Bohumil Hrabal: pokus o portrét, Praha 2002).
Matouš Jaluška
Medievistický výzkum a digitální technologie si překvapivě dobře rozumějí již od samých počátků. Například italský jezuita Roberto Busa začal užívat hypertextový přístup k psanému slovu již nedlouho po druhé světové válce, v době, kdy ve spolupráci s firmou IBM připravoval svůj velkolepý Index Thomisticus, totální lemmatizovaný rejstřík k dílu Tomáše Akvinského. Američtí vojenští experti se k výzkumu v téže oblasti dostali až o patnáct let později.