Cílem je provést komplexní, odborně založenou analýzu dotazovacích
šetření volebních preferencí do Parlamentu ČR. Projekt vytvoří přehled
o výzkumech, shromáždí a systematicky zpracuje dostupné materiály,
zpřístupní veřejně dostupné datové soubory pro sekundární analýzu,
provede analýzu metodologie šetření a analýzu kvality dat, vytvoří
systém kritérií pro posouzení a zhodnotí a srovná kvalitu hlavních
šetření, provede analýzu metod propočtů volebních odhadů a vytvoří
podklady pro nové metody propočtů. Výsledky a shromážděné materiály
budou zpřístupněny širokému okruhu uživatelů a producentů výzkumů
pomocí internetového centra. V ČR je produkována řada výzkumů volebních
preferencí, které pocházejí z různých zdrojů, mají různé cíle a různou
kvalitu. Projekt poskytne údaje potřebné pro orientaci ve zdrojích dat
a podklady pro kvalitní vyhodnocení informací z výzkumů, které byly
dosud postrádány odbornou i neodbornou veřejností.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 14, zobrazeno 1 - 10)
Soubor vědecky založených studií podává přehled o českých výzkumech volebních preferencí a vyjadřuje se k hlavním problémům a možnostem uplatnění výsledků výzkumů, např. k otázkám významu pro demokracii, dopadů publikace výsledků, vztahům mezi výzkumem a žurnalistikou, konceptualizaci stranických identitfikací, hodnocení kvality šetření, konstrukci dotazníků atp. Samostatná kapitola je věnována také výzkumu na Slovensku.volby
Soubor vědecky založených studií podává přehled o českých výzkumech volebních preferencí a vyjadřuje se k hlavním problémům a možnostem uplatnění výsledků výzkumů, např. k otázkám významu pro demokracii, dopadů publikace výsledků, vztahům mezi výzkumem a žurnalistikou, konceptualizaci stranických identitfikací, hodnocení kvality šetření, konstrukci dotazníků atp. Samostatná kapitola je věnována také výzkumu na Slovensku.
Soubor vědecky založených studií podává přehled o českých výzkumech volebních preferencí a vyjadřuje se k hlavním problémům a možnostem uplatnění výsledků výzkumů, např. k otázkám významu pro demokracii, dopadů publikace výsledků, vztahům mezi výzkumem a žurnalistikou, konceptualizaci stranických identitfikací, hodnocení kvality šetření, konstrukci dotazníků atp. Samostatná kapitola je věnována také výzkumu na Slovensku.
Soubor vědecky založených studií podává přehled o českých výzkumech volebních preferencí a vyjadřuje se k hlavním problémům a možnostem uplatnění výsledků výzkumů, např. k otázkám významu pro demokracii, dopadů publikace výsledků, vztahům mezi výzkumem a žurnalistikou, konceptualizaci stranických identitfikací, hodnocení kvality šetření, konstrukci dotazníků atp. Samostatná kapitola je věnována také výzkumu na Slovensku.
Soubor vědecky založených studií podává přehled o českých výzkumech volebních preferencí a vyjadřuje se k hlavním problémům a možnostem uplatnění výsledků výzkumů, např. k otázkám významu pro demokracii, dopadů publikace výsledků, vztahům mezi výzkumem a žurnalistikou, konceptualizaci stranických identitfikací, hodnocení kvality šetření, konstrukci dotazníků atp. Samostatná kapitola je věnována také výzkumu na Slovensku.
Cíle studie jsou seznámit čtenáře s problematikou uplatnění výběrových dotazovacích šetření v demokratické společnosti, poskytnout přehled o českých výzkumech, jejich typech a metodice a kriticky zhodnotit česká šetření ve srovnání s mezinárodně uznávanými kritérii pro sociální výzkum. Studie popisuje prosazení a vývoj výzkumu veřejného mínění, který byl spojen s tématem volebních předpovědí.
Studie vymezuje a popisuje okruhy podmínek, které určují možnosti provádění kvalitních výběrových šetření (odborné zázemí, tržní prostředí, výběr respondentů, participace veřejnosti), přičemž odkazuje nejen na odbornou literaturou, ale pracuje též se statistickými údaji, přehledy českého výzkumu či monitoringem zpráv a tiskových zpráv z předvolebních šetření.
Autor se pokouší o novou teoretickou interpretaci jevu „agenda setting“. Nejprve shrnuje dosavadní poznatky o tomto jevu a následuje autorův výklad vycházející z širšího rámce dvou základních interpretací principu, na němž agenda setting funguje: psychologické interpretace a interpretaci založené na důvěře občanů v média.
Stať se zabývá teoretickým vymezením podmínek, zákonitostí a parametrů volebního rozhodování (či politické volby v obecném významu) z pozice současných sociálních věd.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter