PHD PROGRAMME 2019 - CALL FOR APPLICATION (24.1. 2019)
The applícant must complete an on-line application form. More details
The perspectíve PhD candidates will be contacted by the end of Apríl 2019
The applícant must complete an on-line application form. More details
The perspectíve PhD candidates will be contacted by the end of Apríl 2019
Akademie věd ČR rozjíždí velkorysý program dotací pro úspěšné vědce a vědkyně mladší a střední generace s mezinárodními zkušenostmi. Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let. Akademie věd představila program i jeho prvních šest laureátů na slavnostním ceremoniálu na Národní třídě ve čtvrtek 17. ledna.
Prvními nositeli stipendia je šest vědců z různorodých oborů, přičemž šanci mají i zahraniční vědci, kteří působí v rámci Akademie věd ČR. Mezi oceněnými je i Ondřej Kuda, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který úzce souvisí s výzkumem cukrovky 2. typu.
Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zjistili, že péče poskytovaná matkou může mít vliv na cirkadiánní hodiny a zdraví potomků po narození. Mateřská péče může upravit chod cirkadiánních hodin u potomků a tím zabránit rozvoji závažných chorob souvisejících s životním stylem, jako jsou srdeční onemocnění.
Tělo má vnitřní cirkadiánní hodiny, které řídí režim spánku a bdění během 24 hodin, a které jsou důležité pro správné seřízení mnoha procesů v našem těle podle denní doby, tj. podle světelného režimu. Poruchy těchto mechanismů mohou vést ke špatnému zdravotnímu stavu, jako jsou srdeční a metabolická onemocněná a řada dalších chorob.
Vztah mezi matkou a potomstvem je velmi důležitý pro zdraví jedince později v dospělosti. Jedná se o první studii, která poskytla přesvědčivý důkaz, že cirkadiánní chování matky může pozitivně ovlivnit pravděpodobnost vzniku onemocnění u potomků. Poskytnutí lepší mateřské péče nejen výrazně snížilo abnormality v cirkadiánním systému, ale také vedlo k nižší pravděpodobnosti rozvoje srdečních chorob.
Studie byla provedena na dvou kmenech laboratorních potkanů, které se odlišovaly kvalitou mateřské péče a nastavením jejich cirkadiánních hodin vzhledem k vnějšímu cyklu dne a noci. Účinek mateřské péče poskytnuté genetickou matkou byl srovnáván s vlivem péče poskytnuté náhradní matkou. Mláďata buď měla pozměněný cirkadiánní systém a byla geneticky předurčena k rozvoji nemoci v dospělosti, anebo byla zdravými kontrolami.
Vědci testovali vliv mateřské péče na hodiny mláďat před a po odstavu a následně v dospělosti, kdy u potomků sledovali její vliv na pohybovou aktivitu, srdeční frekvenci a krevní tlak. Správná mateřská péče poskytovaná mláďatům, která byla geneticky predisponována k rozvoji onemocnění, vedla ke zlepšení funkce jejich cirkadiánních hodin a zabránila nárůstu srdeční frekvence v dospělosti.
Tyto výsledky poukazují na skutečnou možnost snížit abnormality cirkadiánních hodin u potomků, a tím omezit rozvoj závažných onemocnění. Budoucí výzkum bude zaměřen na podrobnější pochopení toho, jak narušený cirkadiánní systém přispívá k progresi onemocnění. Tento výzkum může pomoci pochopit podstatu závažných onemocnění souvisejících s životním stylem u lidí žijících v moderní společnosti.
Olejníková, Lucie - Polidarová, Lenka - Behuliak, Michal - Sládek, Martin - Sumová, Alena: Circadian alignment in a foster mother improves the offspring's pathological phenotype. Journal of Physiology. Roč. 596, č. 23 (2018), s. 5757-5775. ISSN 0022-3751, IF: 4.540, 2017.
Fyziologický ústav AV ČR přijal principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro nábor výzkumných pracovníků a zahájil proces implementace HRS4R. Ústav provedl GAP analýzu HR prostředí a připravil akční plán založený na analýze. Analýza GAP, akční plán a veškeré podpůrné dokumenty byly předloženy ke kontrole Evropskou komisí 7. prosinec 2018, byly formálně přijaty a jsou v současné době v procesu věcného hodnocení.
Akademie věd ČR navázala spolupraci s vědeckými pracovišti na Tchaj-wanu v roce 2017, kdy bylo podepsáno memorandum s Průmyslově-technologickým výzkumným institutem (Industrial Technology Research Institute – ITRI). Úkolem nové platformy je podpořit konkrétní spolupráce mezi ústavy Akademie věd ČR a ITRI.
Ve dnech 19. až 21. listopadu 2018 proběhla návštěva tchajwanské delegace v Akademii věd ČR, kdy se mj. také uskutečnil seminář, kterému předcházela exkurze do výzkumných center ELI Beamlines v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci. V rámci semináře vystoupila také Markéta Bačáková, která představila výzkum biomateriálů a tkáňového inženýrství a využití strukturní biologie při navrhování nových léčiv. Tato témata tchajwanskou delegaci velmi zaujala a obě strany se shodly na tématech, jež by rády dále rozpracovaly do konkrétních projektů. Celá zpráva
© 2014 Fyziologický ústav AV ČR