Týden vědy a techniky 2018

Hned v pondělí v 8 hodin ráno dorazili na pražské pracoviště studenti gymnázia Špitálská z Vysočan. Byly pro ně připraveny dvě přednášky, resp. science show: Když se země chvěje aneb O zemětřesení a Větrná elektrárna v malém.

První jmenovanou přednášku vedl Ing. Shota Urushadze, Ph.D., vedoucí Centra experimentální mechaniky. Kromě toho, že se žáci mohli dozvědět různé zajímavosti o zěmětřesení samotném (jak vzniká, jak se měří a šíří, jaké může mít následky, kde ve světě se dají zemětřesení nejčastěji očekávat), je také dr. Urushadze seznámil s tím, jak mohou vědci, včetně těch z ÚTAM, přispět ke zmírnění jejich následků - např. zpevňováním budov nebo navrhováním takových konstrukcí, které jsou vůči zemětřesení odolnější. Na závěr vzal dr. Urushadze žáky do Centrální laboratoře, kde jim ukázal vibrační stoly, na kterých se dají mj. provádět dynamické zkoušky modelů budov a konstrukcí, neboli testovat jejich odolnost právě vůči zemětřesení.

V centrální laboratoři experimentální mechaniky při přednášce Když se země chvěje aneb O zemětřesení

Druhou science show si připravil Ing. Michal Macháček, student doktorského programu, který se zabývá kromě jiného působením účinků větru na větrné elektrárny. Jím navržené a na 3D tiskárně vyrobené modely větrných elektráren zkoumá v Klimatickém a větrném tunelu Vincenc Strouhal v CET. Podobné modely měl připravené i pro svoji science show. Žákům nejprve vysvětlil, jakým způsobem větrné elektrárny fungují, jaký mají výkon, co jej ovlivňuje a spoustu dalších zajímavých detailů, které se člověk, který vidí větrné elektrárny pouze z okénka auta, nemá šanci dozvědět. Velký úspěch měly například ukázky přetížení a havárií větrných elektráren. Potom již došlo na praktickou ukázku fungování modelových větrných elektráren. Přestože se jednalo pouze o zmenšeninu skutečné větrné elektrány, poháněnou kancelářským větrákem, mohli žáci pomocí šikovného programu na počítači sledovat, jaký má elektrárna zrovna výkon při různém natočení listů vůči vzdušnému proudu, sledovali, co se děje s napětím při různém odběru elektřiny a dokonce i jak to vypadá, když je elektrárna přetížená. Jelikož jedné ze skupin studentů zbylo trochu času před návratem do školních lavic, zavedli jsme je ještě do Laboratoře biomechaniky, kde jim vedoucí Oddělení biomechaniky, doc. Ing. Daniel Kytýř, Ph.D. ukázal, jak vypadají nejmodernější tomografické metody a přístroje ke zkoumání umělých tkáňových nosičů.

Větrná elektrárna v malém - typy větrných elektráren

Kromě dvou výše zmíněných přednášek pro školy byla na pondělí naplánována ještě třetí: Vidění a vědění - tak trochu filozofická přednáška Ing. Jaroslava Valacha, Ph.D., vedoucího Laboratoře optických metod, který se zároveň již po několikáté spolupodílel na organizaci TVT na ÚTAM. O velkém úspěchu této půvabné přednášky svědčí také fakt, že přestože byla naplánovaná na půl hodiny, následná diskuze se protáhla na hodinu a půl. Projevený zájem účastníků nám udělal velikou radost.

Úterní dopoledne bylo, alespoň v Praze, o mnoho klidnější, avšak odpoledne proběhl blok přednášek a sciece show pro veřejnost, který trval až do večera. Kromě již výše jmenovaných přednášek, byly v Praze připraveny ještě science show Pozor, křehké! a Exkurze do laboratoří ÚTAM.

Při science show Pozor, křehké!, kterou měl připravenou Ing. Martin Šperl, Ph.D., vedoucí oddělení Mechaniky tenkostěnných konstrukcí, se zkoumalo, co je to tzv. houževnatost materiálu, jak se testuje a jakou roli tato vlastnost materiálu hrála např. při potopení Titaniku. Testování lomové houževnatosti (existuje více druhů houževnatosti) potom probíhalo s pomocí Scharpyho kladiva, na kterém se lámaly předem připravené vzorky s různou vnitřní strukturou materiálu. Třešničkou na dortu a atrakcí zejména pro mladší návštěvníky bylo lámání kapalným dusíkem zmražených gumových pendreků na Scharpyho kladivu, což mělo za cíl demonstrovat, jakým působem se mění vlastnosti (mj. také houževnatost) materiálu při změně teploty.

Pozor, Křehké!

Na pracovišti v Telči bylo rušno od úterního rána až do úplného večera - na exkurze po špičkovém pracovišti s množstvím (v českém i světovém měřítku) unikátních přístrojů přišlo postupně několik škol a večer proběhla přednáška Moderní technologie v kulturním dědictví, na které se postupně vystřídalo mnoho předních odborníků z CET - za všechny jmenujme doc. Ing. Michala Vopálenského, Ph.D., Mgr. Radka Ševčíka, Ph.D., nebo Mgr. Arsenie Trushe. Jedna z nejzajímavějších laboratoří pro návštěvníky byl bez pochyby Klimatický a větrný tunel Vincenc Strouhal (do kterého si měli možnostsi i vlézt) a světově unikátní patentované rentgenové zařízení TORATOM s extrémním rozlišením a citlivostí.

V klimatickém a větrném tunelu "Vincenc Strouhal" v Centru excelence Telč

V laboratoři rentgenové tomografie u zařízení TORATOM (CET)

Moderní technologie v kultruním dědictví

Na závěr ještě pár statistik: pražské pracoviště navštívilo kolem devadesátky lidí a telčské přesně 112!

Nezbývá než říci, že letošní ročník se opět vydařil a ať žije TVT 2019!

Barbora Přechová