Sociální politika

V pravidelném listopadovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zkoumalo názory lidí na to, jak se vláda stará o sociální situaci občanů, a nakolik se občané samotní starají o vlastní sociální situaci. Také bylo zjišťováno, jak obyvatelé vnímají výdaje státu na sociální politiku obecně a na její jednotlivé oblasti. Dalším tématem bylo, zda a nakolik je podle občanů zneužíván systém sociálního zabezpečení.

Ve svém listopadovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) více zaměřilo na téma sociální politiky, konkrétněji na rodinnou politiku. Kromě obecného názoru, nakolik se vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi, bylo zjišťováno i mínění obyvatel o jednotlivých opatřeních v rodinné politice.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky zjišťující, jak česká veřejnost vnímá Výdaje státu na sociální politiku obecně i v dílčích oblastech, jako jsou např. důchody, zdravotní péče nebo dávky v nezaměstnanosti. Občané ve výzkumu hodnotili i to, jak se vláda stará o jejich sociální situaci. Zpráva obsahuje též časové srovnání dat a jejich třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

V listopadu CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. zkoumalo, do jaké míry se podle názorů obyvatel České republiky vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi. Respondenti se rovněž měli vyjádřit, zda souhlasí nebo nesouhlasí s uplatňováním konkrétních opatření v rodinné politice státu - kupř. s podporou pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi či s novomanželskými půjčkami.

Přes 80 % dotázaných vyjádřilo souhlas s podporou pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi, s novomanželskými půjčkami a snížením daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi. Mezi 70 - 80 % pak byla podpora v případě prodloužení mateřské dovolené s pobíráním 69 % platu, společné zdanění manželů, zvýšení přídavků na děti a provozování družin při každé základní škole.

Výdaje státu na sociální politiku obecně i v dílčích oblastech jsou hodnoceny spíše jako nízké než naopak vysoké. Výjimku v tomto ohledu představují dávky v nezaměstnanosti, kde podíl občanů hodnotících výdaje státu jako nízké (26 %) je o něco menší než podíl těch, kdo tyto výdaje považují za vysoké (29 %) nebo za odpovídající (33 %). Podle 42 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle 45 % respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 7 % ji naopak vnímá jako přílišnou.

V české společnosti je rozšířený názor o potřebnosti reforem v různých oblastech. Nejsilnější je v oblasti bydlení a zdravotnictví, avšak převládající rovněž v oblasti důchodů, sociálních dávek a daní: 65-70% dotázaných se přiklonilo v březnovém šetření k názoru, že Česká republika potřebuje v uvedených oblastech zásadní reformy. V odpovědích na konkrétní záležitosti však převládá důraz na posílení sociálních opatření.

Devět z deseti obyvatel (89 %) České republiky by podpořilo vyplácení mezd lidem, kteří se starají o staré či postižené rodinné příslušníky ve vlastní domácnosti. 84 % respondentů se rovněž domnívá, že stát by měl finančně podporovat podniky, které vytvářejí nová pracovní místa. Sedm z deseti Čechů (70 %) by souhlasilo s tím, aby nebyli podporováni nezaměstnaní, kteří nevezmou i méně placenou práci.

Výdaje státu na sociální politiku celkem i v dílčích oblastech jsou hodnoceny vždy spíše jako nízké než vysoké. S výjimkou dávek v nezaměstnanosti, kde podíl respondentů hodnotících výdaje státu jako nízké (36 %) nepřevyšoval podíl těch, kdo tyto výdaje považují za odpovídající (38 %), relativně nejčetnější odpověď vždy představovalo hodnocení, že v dané oblasti jsou výdaje státu nízké.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující názory na zavádění či uplatňování opatření, která by se dala obecně nazvat propopulační. Téměř všechna opatření získala v součtu variant odpovědí „rozhodně pro“ a spíše pro“ nadpoloviční podporu dotázaných.