Hoře, hořce, hořečky IV. Světoobčan hořeček nahořklý / Gentians IV. Cosmopolitan Gentianella amarella

Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh – Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny.

Použitá a citovaná literatura:
Brabec J. (2003): Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR. – Ms., 78 p. [Závěrečná zpráva; depon in: ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha.].
Brabec J. (2005): Současný stav rozšíření hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 40: 1–44.
Brabec J. (2013a): Monitoring hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR (sezóna 2013) – Ms., 49 p. + 42 p. elektronická příloha. [Depon in: ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha]
Brabec J. (2013b): Monitoring populací a stavu lokalit hořečku nahořklého (Gentianella amarella) a hořečku drsného (Gentianella obtusifolia). – Ms., 144 p. [Zprávy a materiály 2013, depon in: ÚVR ČSOP Praha a Muzeum Cheb]
Bucharová A., Brabec J. & Münzbergová Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.
Engleder T. (2010): Artenhilfsprojekt Böhmischer Enzian, Bericht 2009, Böhmerwald / Mühlviertel / Waldviertel – Unterstützt von EU, Land OÖ, önj., 52 p.
Fischer M. & Matthies D. (1997): Mating structure and inbreeding and outbreeding depression in the rare plant Gentianella germanica (Gentianaceae). – Amer. J. of Botany 84: 1685–1692.
Fischer M. & Matthies D. (1998a): Effects of population size on performance in the rare plant Gentianella germanica. – J. Ecol. 86: 195–204.
Fischer M. & Matthies D. (1998b): Experimental demography of the rare Gentianella germanica: seed bank formation and microsite effects on seedling establishment. – Ecography 21: 269–278.
Fischer M. & Matthies D. (1998c): RAPD variation in relation to population size and plant fitness in the rare Gentianella germanica (Gentianaceae). – Amer. J. of Botany 86: 811–819.
Fischer M. (1996): Experimental population biology of the rare Gentianella germanica. – PhD Thesis, University of Basel.
Flégr J. (2005): Evoluční biologie. – Academia, Praha.
Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Gentianella Moench – hořeček. – In: Slavík B. [ed.], Květena ČR 6, Academia, Praha, p. 82–98.
Kolbek J., Plesková E. & Somol V. (1994): Biomonitorování druhu Gentianella baltica na Křivoklátsku. – Příroda, 1.
Moravec J. & Vollrath H. (1967): Gentianella × austroamarella hybr. spec. nova. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 2: 333–336.
Pavlíčko A. (1998): Gentianaceae – hořcovité na Prachaticku. Aktuální rozšíření některých druhů s důrazem na rod Gentianella (hořeček). – Zlatá stezka 5 (1998): 229–318.
Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166.
Skalický V. (1969): Die Sammelart Gentianella germanica (Willd.) E. F. Warburg s. l. im Böhmischen Massiv. – Preslia 41: 140–147, tab. IX.
Somol V., Plesková E. & Brabec J. (1999): Management lokality Gentianella baltica na Křivoklátsku. – Příroda 15: 63-64.
Zahradníková J. (1995): Monitoring rodu hořeček v Krkonoších. – Opera Cornc. 32: 131–136.
Zahradníková J. (1997 a 1998): Studium a management rodu Gentianella v Krkonoších. – Zprávy z dílčího úkolu projektu Aktivní pomoc ohroženým druhům vybraných živočichů a rostlin, [depon. in ústředí AOPK ČR, Kališnická 4–6, Praha]
Zahradníková J. (1999): Hořečky v Krkonoších – současný stav a péče o lokality – Ročenka Správy Krkonošského národního parku, p. 42–43, Vrchlabí.
Zipp T. (2009): Maßnahmen zur Verbesserung der Bestandssituation von Gentianella bohemica im Bayerischen Wald 2009. – Ms. 20 p. [Unveröffentlichtes Gutachten im Auftrag des Bayerischen Landesamtes für Umwelt (LfU), Augsburg.]


Financování hořečkových výzkumů:

Studium hořečků prezentované v seriálu Hoře, hořce, hořečky probíhá v ČR dlouhodobě a bylo součástí několika projektů, které financovaly různé instituce a grantové agentury:

GA UK (268/1999/B BIO/PřF): „Rozšíření a ekologie taxonů rodu Gentianella Moench (hořeček) v České republice“ (1999–2001).

MŽP ČR (110/405/01): „Botanické zhodnocení lokalit taxonů rodu Gentianella (hořeček) v ČR“, Český svaz ochránců přírody, 13/18 ZO Silvatica (2002).

Podklady pro záchranný program byly zčásti shromážděny pro MŽP ČR v rámci „Studie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonů rodu Gentianella v ČR“ (2003).

Zpracování záchranného programu druhu se uskutečnilo v rámci projektu „Příprava záchranného programu pro hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica)“ realizovaného za finanční podpory grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu (2009–10).

MŠMT VaV 2B06178 „Priority druhové ochrany cévnatých rostlin“ (2006–11), součástí byl dílčí projekt „Gentianella bohemica“.

Dílčí studie hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova na území Karlovarského a Ústeckého kraje byly podpořeny Evropskou unií v rámci projektu Cíl3/Ziel3 „Přeshraniční analýza příčin ústupu a ohrožení silně ohrožených druhů rostlin bezlesí v sasko-českém pohraničí a zjištění vhodných opatření k jejich zachování“.

Pravidelný monitoring hořečku mnohotvarého českého každoročně financuje či spolufinancuje AOPK ČR (2000–13).

Monitoring hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova byl v letech 2006–13 podpořen v rámci programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“, podpořeného Lesy České republiky, s. p., a Ministerstvem životního prostředí (2006–13).