V loňském roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých na různých místech ČR. Jejich úbytek následně potvrdilo i celonárodní sčítání ptáků na krmítkách. Genetické analýzy českých vědců nyní potvrdily podezření, že na vině je virus Usutu. Virus může nakazit i člověka, obvykle však nezpůsobuje vážné obtíže.

Vědci ze tří institucí – Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze – zkoumali výskyt onemocnění přenášených v městském prostředí zejména klíšťaty a komáry ze zvířete na člověka. V rámci tohoto projektu byl u více než desítky kosů uhynulých koncem léta 2018 v Praze a Brně detekován a izolován ptačí virus Usutu.

Molekulárními metodami se podařilo prokázat, že jde o různé genetické linie. „Zatímco kmeny viru detekované v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ upřesnil Václav Hönig, virolog z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Virus Usutu přenášený komáry napadá především ptáky, nakazit však může i člověka. Infekce člověka probíhá většinou zcela bezpříznakově či má lehkou formu (teplota, únava, někdy vyrážka nebo žloutenka). Zejména u pacientů s oslabenou imunitou však byly zaznamenány i případy vážných infekcí centrální nervové soustavy. Usutu patří spolu s významnými patogeny člověka, jako jsou virus klíšťové encefalitidy, žluté zimnice či horečky Západního Nilu, do čeledi Flaviviridae.

Pomoc veřejnosti

Vědci se nyní obracejí na veřejnost se žádostí o pomoc. Pokud občané naleznou v městských a příměstských oblastech Prahy, Brna a Českých Budějovic uhynulé kosy, ježky nebo veverky, mohou se ozvat na kontaktech uvedených na oficiálních webových stránkách projektu https://jez-ko-ve.bc.cas.cz/.

Významnou roli při zjišťování koloběhu viru Usutu sehrála veřejnost v minulosti už několikrát. Výzkumníci ve většině případů získali potřebný materiál pro zjištění jeho přítomnosti právě díky tomu, že je lidé upozornili na podezřelé úhyny (zejména) kosů. Historicky byl v České republice, konkrétně v Brně, tento virus zachycen výzkumníky Ústavu biologie obratlovců AV ČR již v roce 2011 a 2012, také u uhynulých kosů. „Podobná situace se může opakovat, a to i u dalších patogenů přenášených členovci,“ uvedl Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Odběr krve u jednoho jedince trvá přibližně dvě minuty, poté je pták opět vypuštěn 
 

Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy, kde způsobil lokální rozsáhlé vymírání (epizootie) v populacích kosů. „Ačkoliv je virus schopen nakazit relativně široké spektrum ptačích druhů, kosi a sovy jsou k této infekci obecně velmi citliví a infekce u nich často končí smrtí. Pokud však jedinec nákaze nepodlehne, získá imunitu, která ho před opakovanou infekcí chrání,“ dodala Lada Hofmannová z Veterinární a farmaceutické univerzity. Přestože v minulém desetiletí proběhly velké epizootie například v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Rakousku či Maďarsku a způsobily výrazný pokles populací kosa černého, ještě nikdy rozšíření viru nezpůsobilo vyhynutí konkrétního druhu ptáka, a to ani na lokální úrovni.

Související články:

Předsedkyně navštívila Biologické centrum v Českých Budějovicích 

Hledání a nacházení rostlinných a houbovitých virů v Česku

Biologové objevili nové viry v extrémním prostředí solných jezer
 

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Václav Hönig