Oddělení biblických studií

Badatelské zaměření

Oddělení je součástí Centra biblických studií (CBS), které vzniklo 1. ledna 1999 v Praze jako společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, jehož zakládajícími členy byl Kabinet pro klasická studia a Evangelická teologická fakulta UK. Vědecká činnost CBS, a tedy i Oddělení biblických studií KKS, se soustřeďuje na zkoumání historických, filologických, filosofických a teologických otázek souvisejících s Biblí a jejím působením v evropské kultuře.
Pracovníci působící v Kabinetu pro klasická studia se věnují především třem oblastem bádání.

BIBLE A HELÉNISTICKÝ STAROVĚK
Helénistické období starověku připomíná některými rysy globální tendence moderního světa: dominance jednoho či dvou dorozumívacích jazyků (řečtina, latina – dnes angličtina); živé obchodní a kulturní kontakty ve velkém (středomořském – dnes globálním) zeměpisném prostoru; prolínání filosofických a náboženských proudů. Myšlenkový svět Starého zákona se v této době organicky vyvíjí v raný judaismus s helénistickými prvky (alexandrijská diaspora, deuterokanonické knihy SZ, apokalyptika, židovská filosofie atd.). Podobně i tradiční antická filosofie přibírá další impulsy (středoplatónská a stoická filosofie, mysterijní kulty). V tomto kontextu se také začíná rozvíjet křesťanství. Proto je studium helénismu dnes znovu aktuální i ve světovém měřítku. – Připravovaný projekt Encyklopedie helénismu je věnován zejména helénistické a rané křesťanské literatuře a jejímu fascinujícímu svědectví o mnohovrstevnatém, harmonickém i polemickém myšlenkovém dialogu (gnóze; Filón Alexandrijský; Plinius Mladší; Justin Mučedník aj.) a prolínání idejí. Hlavním metodickým přínosem projektu je snaha o překonání separace biblických studií a klasického bádání nad antickým písemnictvím.

BIBLE A RANÁ KŘESŤANSKÁ LITERATURA
Rané křesťanské spisy (obvykle pojednávané v úvodních oddílech patristiky) se rozlišují na spisy apokryfní, spisy apologetické, spisy apoštolských otců a spisy církevních otců; hranice mezi nimi mohou být ovšem plynulé a nekryjí se s hranicemi žánrů. V druhé polovině 20. století, kdy byly společenské vědy podřízeny téměř nepřetržité ideologické státní kontrole, stály tyto spisy v pozadí a větší pozornosti se jim dostávalo jen v církevních kruzích. Centrum biblických studií je zpřístupňuje širší české veřejnosti (některé z nich poprvé) v moderních překladech z řečtiny, latiny i dalších jazyků a s odborným komentářem zaměřeným zejména na jejich kontext v soudobé antické literatuře. – Texty vycházejí zejména v řadě Knihovna rané křesťanské literatury nakladatelství Vyšehrad (o oblibě prvních tří svazků věnovaných novozákonním apokryfům svědčí opakovaná vydání).

BIBLE V ČESKÝCH ZEMÍCH
Na dosavadní poznatky o českých překladech bible ve středověku a raném novověku navazujeme bádáním nad českými překlady „knihy knih“ od Bible kralické až do dnešní doby (dokumentace jednotlivých překladů, jejich srovnávání, lingvistický rozbor, analýza tzv. biblického stylu). Ke slovu se dostávají známější i méně známí čeští biblisté: Jan Ámos Komenský, František Novotný z Luže, František Sušil ad. – Spolupracujeme také s kolegy z Evangelické teologické fakulty, kteří českou vykladačskou tradici rozvíjejí v moderním edičním projektu Český ekumenický komentář ke Starému/Novému zákonu.

Řešené projekty

CENTRUM EXCELENCE „HISTORIE A INTERPRETACE BIBLE“ (2012–2018)
V tomto rozsáhlém projektu GA ČR spojilo své síly pět institucí a několik desítek odborníků (podrobněji zde). Výstupy z tohoto projektu vycházejí u různých nakladatelů u nás i v zahraničí. Pracovníci našeho oddělení, kteří se tohoto projektu účastní se svými dílčími úkoly, tradičně spolupracují zejména s nakladatelstvím Vyšehrad. V knižní řadě „Knihovna rané křesťanské literatury“ (KRKL, 2001–) postupně vydávají odborně komentované české překlady nejstarších křesťanských literárních památek.

NOVOZÁKONNÍ APOKRYFY (NZA, 2001–)
První tři svazky knižní řady „Knihovna rané křesťanské literatury“ (KRKL) obsahují české překlady spisů nezařazených do biblického kánonu. Překlady jsou provázeny rozsáhlými úvodními studiemi a komentáři. Každý svazek obsahuje větší množství spisů, z nichž některé byly do češtiny přeloženy poprvé. Série volně navazuje na Sbírku překladů židovských pseudoepigrafů. Kolektivní projekt řídí Jan A. Dus.

Zatím vydané svazky:
Dus, Jan A. – Pokorný, Petr (eds.), Novozákonní apokryfy I: Neznámá evangelia. Praha: Vyšehrad 2001, 2006, 2014; KRKL 1.
Dus, Jan A. (ed.), Novozákonní apokryfy II: Příběhy apoštolů. Praha: Vyšehrad 2003, 2007; KRKL 2.
Dus, Jan A. (ed.), Novozákonní apokryfy III: Proroctví a apokalypsy. Praha: Vyšehrad 2007, 2012; KRKL 3.

Připravuje se: Novozákonní apokryfy IV: Další příběhy apoštolů.

SPISY APOŠTOLSKÝCH OTCŮ (2007–)
Jedná se o literární památky rané církve, které nebyly zařazeny do Nového zákona. Nový komentovaný český překlad této sbírky připravujeme pro knižní řadu KRKL. Paralelně s tím vznikají samostatné studie o jednotlivých spisech. Kolektivní projekt řídí Jan A. Dus. Zatím vyšel např. pracovní překlad jednoho spisu doprovázený srovnávací studií:
Dus, Jan A., Umučení Polykarpa a pašijní příběh. Jihlava: Mlýn 2011.

RUKOPISY Z NAG HAMMÁDÍ (RNH, 2008–)
V dalších svazcích knižní řady KRKL představujeme české komentované překlady textů z převážně gnostického prostředí nalezených v Egyptě. Projekt probíhá ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Univerzity Karlovy (Praha), za KKS se ho účastní Radka Fialová.

Zatím vydané svazky:
Oerter Wolf B. – Pokorný, Petr (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí 1. Praha: Vyšehrad 2008, 2017; KRKL 4.
Oerter, Wolf B. – Vítková, Zuzana (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí 2. Praha: Vyšehrad 2009; KRKL 5.
Oerter, Wolf B. (ed.), Rukopisy z Nag Hammádí 3. Praha: Vyšehrad 2011; KRKL 6.
Oerter, Wolf B – Vítková, Zuzana (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí 4. Praha: Vyšehrad 2017; KRKL 7.
Další svazky se připravují.

DĚJINY ČESKÉHO BIBLICKÉHO PŘEKLADU (2009–)
Předmětem projektu jsou nejvýznamnější novozákonní překlady vzniklé v 19.–20. století se zvláštním důrazem na metodu překladu a biografickou analýzu. Projekt řídí Josef Bartoň.

Zatím vydané svazky:
Bartoň, Josef, Moderní český novozákonní překlad: Nové zákony dvacátého století před Českým ekumenickým překladem. Praha: Česká biblická společnost 2009.
Bartoň, Josef, Pět českých novozákonních překladů: Nové zákony od Českého ekumenického překladu do roku 1989. Praha: Česká biblická společnost 2013.
V přípravě je edice čtveroevangelia Františka Novotného z Luže (1810/1811).

MANUÁLNÍK JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO (2012–)
Málo známá biblická parafráze, kterou z kralického překladu sestavil biskup Jednoty bratrské, dnes známější spíše díky svým pedagogickým spisům. Projekt řídí Jiří Beneš, plánovaným výstupem je komentovaná edice.

Zatím vyšla např. studie:
Beneš, Jiří, „J. A. Comenius on Translation and Interpretationofthe Bible“, in: W. Goris – M. A. Meyer – V. Urbánek (eds.), Gewalt sei ferne den Dingen. Contemporary Perspectives on the Works of John Amos Comenius. Wiesbaden: Springer 2015, s. 159–168.

JUSTIN MUČEDNÍK (2012–)
Apologetické spisy Justina Mučedníka v kontextu starozákonní tradice. Projekt řídí Radka Fialová, připravuje monografickou publikaci založenou na disertační práci.

Zatím vyšla např. studie:
Fialová, Radka, „Scripture and the ,Memoirs of theApostels‘. Justin Martyr and His Bible“, in: J. Dušek – J. Roskovec (eds.), The Process of Authority. The Dynamics in Transmission and Reception of Canonical Texts. Berlin – Boston: Walter de Gruyter  2016 (Deuterocanonical and Cognate Literature Studies, vol. 27), s. 165–178.

FILÓN ALEXANDRIJSKÝ (2012–)
Vztahy židovského, křesťanského a antického myšlení vylíčené v perspektivě židovského intelektuála tvořícího na přelomu letopočtů. Projekt řídí Jiří Hoblík.

Zatím vyšla např. studie:
Hoblík, Jiří, „Philo’s Holy Logos“, in: Communio Viatorum 56, 3, 2014, s. 248–266.

Pedagogická činnost

Pracovníci oddělení se pravidelně účastní výuky na různých vysokých školách v ČR, např. na KTF UK Praha (Josef Bartoň), ETF UK Praha (Jan A. Dus) či FF UJEP Ústí nad Labem (Jiří Hoblík).

Dokončené projekty a vybrané významné publikace

MILOST V KŘESŤANSKÉ TEOLOGII (2004–2016)
V rozsáhlém souboru studií, jež byly vydány nejprve ve třech svazcích česky a potom v jednom svazku německy, je teologické téma milosti představeno z úhlu pohledu řady starověkých autorů. Projekt proběhl ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty (CMTF UP Olomouc). Projektu se účastnil Jan A. Dus a Petr Kitzler.

Vydané svazky v češtině:
Karfíková, Lenka – Mrázek, Jiří (eds.), Milost podle Písma a starokřesťanských autorů. Jihlava: Mlýn 2004.
Karfíková, Lenka – Dus, Jan A. (eds.), Milost v antické, židovské a křesťanské tradici. Jihlava: Mlýn 2008.
Karfíková, Lenka – Dus, Jan A. (eds.), Milost v patristice. Jihlava: Mlýn 2011.

Německá verze studií vyšla v prestižní teologické studijní řadě věnované dějinám dogmatu, a to pod názvem:
Karfíková, Lenka – Hušek, Vít – Chvátal, Ladislav (eds.), Gnadenlehre in Schrift und Patristik. Freiburg: Herder 2016 (Handbuch der Dogmengeschichte, Bd. III, Fasz. 5a, Teil 1).

MARTYROLOGICKÁ LITERATURA (2009–2015)
Komentovaný český překlad nejstarších zpráv o křesťanských mučednících. Projekt probíhal ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty (CMTF UP Olomouc), řídil ho Petr Kitzler.

Dosud vydané svazky:
Kitzler, Petr (ed.), Příběhy raně křesťanských mučedníků: Výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologické literatury. Praha: Vyšehrad 2009.
Kitzler, Petr (ed.), Příběhy raně křesťanských mučedníků II: Výbor z latinské a řecké martyrologické literatury 4. a 5. století. Praha: Vyšehrad 2012.
Kitzler, Petr, From Passio Perpetuae to Acta Perpetuae. Recontextualizing a Martyr Story in the Literature of the Early Church. Berlin – Boston: Walter de Gruyter 2015 (Arbeiten zur Kirchengeschichte, 127).