RETREND, 29.1.2019.
Fyzikální ústav Akademie věd ČR postaví v...
Významné ocenění AV ČR – Prémii Otto Wichterleho pro rok 2016 – udělil předseda Akademie věd České republiky prof. Jiří Drahoš v pondělí 30. května 2016 v pražské Lannově vile jednadvaceti mladým vědcům. Tři z nich – Ing. Prokop Hapala, Mgr. Kamil Olejník, Ph.D. a Ing. Štěpán Stehlík, Ph.D. – jsou z Fyzikálního ústavu AV ČR. Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.
Ing. Prokop Hapala se úspěšně věnuje teoretickému studiu nanostruktur a molekul na povrchu pevných látek. V poslední době se zabývá především teoretickým porozuměním a rozvojem mikroskopie s rastrovací sondou, kde objasnil některé základní mechanismy sub-molekulárního rozlišení, spojené s vychylováním koncového atomu sondy. Vytvořil také efektivní nástroj pro simulace obrazů z těchto mikroskopů.
Prokop Hapala
Jeho jiné práce také přispěly k hlubšímu pochopení luminescence křemíkových nanokrystalů a materiálových vlastností molekul a nanostruktur na povrchu pevných látek. Vědecké práce, na kterých spolupracoval, byly publikovány v předních vědeckých časopisech (Physical Review Letters, Nature Communications ad.), navíc se dočkaly značného ohlasu v nejvýznamnějších periodikách (např. Nature Physics, Nature Chemistry ad.). Tyto práce etablovaly Ing. Prokopa Hapalu jako uznávaného odborníka světové úrovně v oblasti teoretických simulací rastrovacích mikroskopů a elektronové struktury křemíkových nanokrystalů.
Významně se také podílí na rozvoji programového balíku FIREBALL, umožňujícího kvantověmechanické simulace systémů složených z tisíců atomů. Do programu FIREBALL implementoval mimo jiné modul pro výpočet vodivosti molekul, nástroje pro výpočet absorpce světla a tzv. pásové struktury nanokrystalů a jiných nanostruktur.
Mgr. Kamil Olejník, Ph.D., je vedoucím nově vybudované Laboratoře nanolitografie Fyzikálního ústavu AV ČR. Toto unikátní pracoviště se pod jeho vedením stalo experimentálním srdcem Oddělení spintroniky a nanoelektroniky a vedle toho připravuje vzorky a nanosoučástky pro řadu dalších českých pracovišť. Laboratoř nanolitografie je jednou z klíčových součástí Laboratoře nanostruktur a nanomateriálů zařazené do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur MŠMT pro roky 2016–2022.
Kamil Olejník
Tématem jeho práce je spintronika, což je vědní a technologický obor zabývající se využitím spinu v elektronice, který do dnešní elektroniky přináší zcela nové funkční principy. Ty slibují zásadní snížení spotřeby a zvýšení rychlosti součástek pro zpracování a uchování informací. Konkrétně se Mgr. Kamil Olejník, Ph.D., zabývá přípravou materiálů, litografickou výrobou prototypů spintronických mikrosoučástek a studiem nových spintronických jevů a zákonitostí určujících jejich funkci.
Mgr. Kamil Olejník, Ph.D., pracoval v rámci evropského stipendijního programu Marie Curie dva roky jako postdoktorand na Univerzitě v Cambridge v Hitachi Cambridge Laboratory. Vedle četných domácích a zahraničních spoluprací formuluje vlastní výzkumná témata a se svými studenty je realizuje. Příkladem prací, které od počátku inicioval a poté vedl navazující experimenty, je elektrická detekce změny magnetizace založená na novém relativistickém jevu bez využití pomocných magnetů, detekce elektricky modulovaného spinového signálu v mikrosoučástce vyrobené z nanometrové vrstvy železa na polovodiči GaAs, pozorování výměnné interakce na rozraní feromagnetického kovu a feromagnetického polovodiče nebo nová metoda pro zvýšení kritické teploty přechodu do feromagnetického stavu v polovodiči GaMnAs. Publikoval 46 článků v mezinárodních časopisech včetně těch nejprestižnějších (Science, Nature Publishing Group, Reviews of Modern Physics, Physical Review Letters). Více než 1000 citací dokládá mimořádný ohlas u takto mladého vědce. Je rovněž spoluautorem dvou mezinárodních patentových přihlášek.
Ing. Štěpán Stehlík, Ph.D., se věnuje přípravě a studiu diamantových nanočástic v Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu AV ČR. Ve své práci se zaměřuje na řízení velikosti, čistoty a povrchové chemie diamantových nanočástic a jejich charakterizaci pomocí mikroskopie atomárních sil a kelvinovské mikroskopie. Zkoumá především vztahy mezi velikostí, strukturou a stabilitou nanodiamantů a jejich optoelektronické vlastnosti. Jeho nejvýznamnějším výsledkem v poslední době je vyvinutí jednoduchého způsobu vedoucího k získávání až 1,1 nm malých, přitom vysoce kvalitních nanodiamantů. Takto malé nanodiamanty v podstatě molekulárních rozměrů byly připraveny vůbec poprvé. Ing. Štěpán Stehlík, Ph.D., tak se svým týmem prokázal, že navzdory některým teoretickým předpokladům může krystalický nanodiamant stabilně existovat až do velikosti 1 nm. Tento výsledek je slibný nejen pro aplikace v biomedicíně, ale také pro studium kvantových jevů v diamantu. Je autorem nebo spoluautorem 20 článků v recenzovaných mezinárodních časopisech (např. prestižní The Journal of Physical Chemistry C) a 16 příspěvků na konferencích.
Štěpán Stehlík