Ing. Konstantinos Sotiriadis, Ph.D. z Oddělení materiálového výzkumu Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR dosáhl významného publikačního úspěchu. Jeho článek Simulation of Thaumasite Sulfate Attack on Portland Cement Mixtures Using Synthesized Cement Phases podle hlavního editora časopisu Journal of Materials in Civil Engineering vydávaného American Society of Civil Engineers (ASCE) dosahuje takové vědecké úrovně, že byl zvolen jako tzv. Editor's Choice únorového čísla. Spoluautorem článku je Ing. Radosław Mróz, Ph.D. z Fakulty materiálových věd a keramiky z AGH Univerzity věd a technologií v Krakově. Článek je možné si po registraci přečíst zdarma do konce měsíce.

Na základě mezinárodně platné dobré praxe doporučuje p. ředitel ÚTAM AV ČR, doc. Ing. Stanislav Pospíšil, Ph.D., dodržovat následující kritéria při posuzování autorství publikací.

V rámci NAKI projektu byla publikována odborná kniha „Obchodní dům Prior / Kotva, Historie | urbanismus | architektura“, na níž se podíleli i Hana Hasníková a Jiří Kunecký z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Oba se podílejí na řešení NAKI projektu "Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součást národní a kulturní identity ČR", jehož je ÚTAM součástí. Slanostní křest knihy proběhl ve středu 9. ledna 2019 v prostorách mázhausu v sídle NPÚ v Praze. Při křtu promluvila i generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Samotná publikace pak byla představena prof. Petrem Urlichech, který zároveň knihu editoval.

Ve věku nedožitých 90 let zemřel náhle 8. ledna 2019 prof. Ing. Ladislav Frýba, DrSc., dr. h. c., dlouholetý předseda České společnosti pro mechaniku a zaměstnanec Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, mimořádný vědec, ale především člověk horoucího srdce. Jeho odchodem utrpěla česká věda a celá společnost nenahraditelnou ztrátu. Patřil mezi přední odborníky v oboru dynamiky železničních dopravních staveb a jejich životnosti. Vybudoval teorii kmitání mostů při stochastickém chápání jejich zatížení, studoval stacionární i nestacionární kmitání mostů při náhodném pohyblivém zatížení a zjišťoval spektrum zatížení i spektra napětí v mostech a sestavil i stochastický model železničního svršku.

Poslední rozloučení proběhne 15. ledna 2019 v 13:40 v nové obřadní síni v Praze na Olšanech.

Vyšel nový Newsletter projektu ProteCHt2save. Jedná se v pořadí o druhý newsletter tohoto projektu Interreg Central Europe.

Odkazy:

CZ verze

EN verze

O projektu Interreg CE ProteCHt2save

Webové stránky projektu

Ředitel ÚTAM AV ČR, doc. Ing. Stanislav Pospíšil, Ph.D. obdržel pamětní diplom a medaili za "významnou podporu Fakulty stavební ČVUT v Praze". Medaile mu byla udělena při příležitosti "tři sta let od zahájení výuky stavitelství v Praze" děkanem FS ČVUT, prof. Ing. Jiřím Mácou, CSc.

Při příležitosti 65. výročí založení Žilinské univerzity v Žilině byla udělena Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR pamětní medaile za dlouholetou spolupráci. Medaili osobně udělil děkan FS, prof. Ing. Marián Drusa, Ph.D. řediteli ÚTAM AV ČR, doc. Ing. Stanislavu Pospíšilovi.

Na začátku listopadu proběhl Týden vědy a techniky 2018 a Ústav teoretické a aplikované mechaniky (ÚTAM) AV ČR spolu s Centrem excelence Telč (CET) se jej opět zúčastnily. Program na obou pracovištích byl naplánován na úterý 6. listopadu 2018, resp. v případě ÚTAM část přednášek proběhla již v pondělí 5. listopadu 2018. Návštěvníci měli možnost prohlédnout si a v některých případech též vidět v chodu špičkové přístroje - zejména pak v Centru excelence Telč, které je evropskou infrastrukturou pro výzkum kulturního dědictví. Nechyběly ani přednášky a science show na zajímavá témata související s výzkumem prováděným na ÚTAM.

Všechny fotografie z akce naleznete v Galerii.

Ing. Ľubomír Gajdoš, CSc., Ing. Martin Šperl, Ph.D. a Ing. Stanislav Hračov, Ph.D. byli při příležitosti Podzimní plynárenské konference 2018 oceněni 2. místem v kategorii Nejlepší původní článek uveřejněný v časopise Plyn v roce 2017. Ocenění, které získali za článek Deformační chování zakopaného potrubí, uděluje časopis Plyn spolu s Českým plynárenským svazem.

Přední český i světový odborník na výzkum účinků vzdušného proudění a zároveň první polistopadový ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR (ÚTAM AV ČR), prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc., dr. h. c. oslavil v širokém kruhu spolupracovníků a odborníků z oboru 90. narozeniny. Na oslavu, která se konala v pondělí 12. listopadu 2018 v ÚTAM AV ČR, dorazili mimo jiné předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová spolu s místopředsedou prof. Janem Řídkým, děkan Fakulty stavební prof. Máca a další významné osobností stavební mechaniky. Prof. Pirner za svůj dlouhý profesní život získal kromě mnoha přátel i řadu ocenění a je autorem mnoha významných publikací, které jsou dodnes hojně citovány.

Při příležitosti 90. narozenin prof. Pirnera, jakožto významné osobnosti stavební dynamiky, o něm vyšel článek v prestižním odborném časopise Journal of Wind Engineering & Industrial Aerodynamics.

Ve druhé polovině 90. let 20. století se začalo věnovat více pozornosti ochraně nemovitých památek a jejich integraci do života současné společnosti. Složitost problematiky kulturního dědictví vyžadovala mezioborový přístup. Systematicky se s ním začalo v roce 1995, kdy bylo založeno nové oddělení ÚTAM - Přidružené výzkumné centrum historických staveb a míst (ARCHISS - Associated Research Centre for Historic Structures and Sites) - spojením výzkumných pracovníků ze dvou ústavů Akademie věd. Tento vývoj dále pokračoval díky úspěchu v různých grantových soutěžích a nyní jsou do výzkumu zapojeni také vědci z dalších ústavů a vysokých škol a fungují dvě výzkumné jednotky - jedna v Praze a jedna v dalším městě světového dědictví - Telči.

Patrimonia je výzkumný program určený pro mládež, díky kterému se studenti zejména středních škol mohou sami podílet na ochraně kulturního dědictví, vyzkoušet si vědeckou práci pod dohledem odborníků a nacházet zajímavá fakta a souvislosti z jejich okolí. Projekt si zároveň klade za cíl zdokumentovat a uchovat naše drobné kulturní dědictví - např. mizející rodinné památky (dopisy, deníky), ústní svědectví, staré cesty a další. Patrimonia využívá potenciál školních i jiných skupin mládeže, kteří svým sběrem dat s pomocí moderních informačních technologií mohou poskytnout detailní podklady pro vytvoření digitálního atlasu kulturního dědictví.

MONDIS (zkratka anglického MONument Damage Information System) je výzkumný projekt zpracovávaný Katedrou kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Ústavem teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky. Mezi hlavní cíle projektu náleží integrace stávajících znalostí a odborných podkladů z oblasti ochrany kulturního dědictví včetně posílení vzájemné spolupráce a výměna zkušeností. Projekt MONDIS je určen k podpoře profesionálních pracovníků zabývajících se stavebně-technickým stavem památkových objektů i návrhy na odpovídající opatření či stavební zásahy. K tomuto dochází s využitím znalostního systému určeného pro dokumentaci a analýzu poruch a poškození památkových objektů.

Designed as a closed circuit with controlled wind velocity and temperature conditions. It consists of climatic and aerodynamic parts. While the aerodynamic part provides well-fitted conditions to study wind effects on scaled model of prototypes, an equipment of the climatic part is suited for investigation of influences of weather including the wind, temperature, rain and heat radiation. Using the cooling/heating exchanger, cycle temperature changing of the airflow is available in the whole tunnel within the range of -10 to 30 C in relatively short time period. Integral part of the tunnel equipment consists of instruments for airflow diagnostic, data acquisition system, direct pressure surface measurement, precise thermometry and of many other types of handy accessories for instant use. Workshops for manufacturing of testing models are available in the same building.

Stránky jsou věnovány historické výrobě vápna a souvisejícím vápenným technologiím, tradičnímu řemeslnému zpracování a uplatnění vápna ve stavebnictví. Hlavním zájmem je jejich komplexní poznání, materiálový výzkum a rekonstrukce historických dobových postupů. Společnou snahou je z rozličných pohledů upozornit na unikátní historické technologie, které byly v minulosti úspěšně používány, ale dnes jsou již z velké části zapomenuty. Stránky jsou budovány jako otevřené se snahou o postupné doplňování informací vážících se k danému tématu od širokého kolektivu odborníků z oborů výzkumu stavebních hmot, stavební historie, archeologie apod.