Mezinárodní vztahy

Pevný úmysl zúčastnit se dnes referenda o připojení České republiky k Evropské unii projevilo 42 % respondentů, dalších 36 % přislíbilo účast váhavěji ("spíše ano"). Sedm procent své rozhodnutí zvažovalo a zbývajících 15 % by se k referendu nedostavilo. Ochota přijít k referendu zůstává ve znamení jistého ochlazení zachyceného počátkem ledna. Vstup do EU celkově podpořilo 59 % respondentů, odmítlo 23 %; podpora vstupu přitom zvolna narůstá.

Z našich výzkumů víme, že se tento summit stal nejvýznamnější událostí přelomu listopadu a prosince, ještě v lednu jej mezi nejvýznamnějšími událostmi poslední doby jmenovalo 22 % respondentů tohoto výzkumu. Zajímali jsme se tedy, jak tuto událost lidé hodnotí. Hodnocení této akce převládalo kladné, „rozhodně“ nebo „spíše kladně“ se vyjádřilo 56 % respondentů.

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (89 %) a Slovensku (89 %). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (82 %) a Německem (79 %). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem, které považuje za dobré 48 % dotázaných (49 % je hodnotí záporně).

Vztahy s Polskem a Slovenskem jsou považovány stabilně za dobré.

Podle české veřejnosti je v současné situaci důležité zachovat stabilitu, mír a nepostupovat bez schválení ostatními zeměmi v Radě bezpečnosti. Vojenský útok na Irák podporuje pouze 24% obyvatel ČR, což je od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, nejnižší naměřená míra souhlasu. Proti zásahu se oproti tomu staví dvě třetiny dotázaných.

Začátkem ledna bylo ve třech zemích zkoumáno rozhodování obyvatel v referendu o připojení země k Evropské unii a jejich názory na proběhlá předvstupní jednání. Úmysl dostavit se k referendu v ČR uvedlo 79 % obyvatel, v tom ale jen 42 % je k účasti pevně rozhodnuto. V Polsku a v Maďarsku je pevně rozhodnuto dostavit se k referendu shodně 63 % občanů. Referendum o vstupu do EU by dopadlo ve všech třech zemích jednoznačně ve prospěch jejich připojení: všude podíl stoupenců integrace vysoce převyšuje zastoupení odpůrců.

K účasti v hypotetickém referendu o připojení ČR k EU bylo počátkem prosince pevně rozhodnuto 46 % našich obyvatel; v Polsku 61 % a v Maďarsku 68 %. V ČR se asi třetina (31 %) hodlá zúčastnit "spíše“ – v Polsku a v Maďarsku asi v 10 %. Referenda se nejčastěji odmítají účastnit Poláci, a to asi z pětiny. Podíl těch, kteří svou aktivitu v referendu zvažují, tvoří ve všech třech zemích kolem 10 %.

Říjnový výzkum potvrdil, že veřejnost hodnotí práci delegace jednající o přistoupení ČR k EU nejčastěji pozitivně - 47 % respondentů se domnívá, že prosazuje zájmy ČR dostatečnou měrou. Třetina (33 %) je ale přesvědčena, že tomu tak není. Pětina (20 %) nedokáže situaci posoudit. Od jara loňského roku se podíl občanů bez konkrétnější představy o práci našich vyjednavačů postupně snižoval a narůstala skupina projevující nespokojenost - z 27% na dnešní třetinu.

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (90%) a Slovensku (87%). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (80%) a Německem (74%). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem (38%), více než polovina dotázaných (56%) je hodnotí záporně. Kladné hodnocení vztahů ČR se Slovenskem během 6 uplynulých let narostlo o 31% bodů.

Většina dotázaných (60 %) vyloučila, že by dnes naší zemi hrozilo vojenské nebezpečí , asi pětina (22 %) si v tomto ohledu není jista. Zbývajících 18 % konkrétní ohrožení dokázalo definovat, nejčastěji jako mezinárodní terorismus (10 %). Časté je přesvědčení (62 %), že kdyby k "něčemu" došlo, stejně bychom se neubránili a také, že o naší malé zemi budou stejně rozhodovat velmoci (61 %).

Aktuální problematiku příprav útoku na Irák sledovalo CVVM opakovaně přibližně po půl roce. S ozbrojeným konfliktem proti Iráku by v současnosti souhlasilo pouze 28% obyvatel ČR, přičemž ještě na jaře jich bylo 39%. Ještě výraznější je nesouhlas s případem, kdy by vojenská operace nebyla schválena Radou bezpečnosti OSN. Za takových okolností by s ní souhlasilo pouze 17% obyvatel, zatímco proti by byly více, než dvě třetiny (69%).