Projekt cílí k vytvoření komparativní studie vývoje etablovaných církví v České republice a na Slovensku během posledních 25 let. Zvláštní pozornost bude věnována současným trendům náboženského vývoje, vztahů mezi státem a církvemi a jejich přítomnosti ve veřejném prostoru, zejména (1.) restitucím církevního majetku v České republice, (2.) změnám veřejného působení a sociálních služeb poskytovaných církvemi a (3.) politické/veřejné rétorice odkazující na křesťanské kořeny v souvislosti s imigrací. Tyto otázky budou studovány jak "shora", prostřednictvím analýzy publikovaných zdrojů, rozhovorů s představiteli církví/státu a sociálních služeb a pozorování, tak "zdola" prostřednictvím analýzy sociologických výzkumů, veřejného diskursu a vnějších intrview. Klíčové otázky jsou, jak budou etablované církve fungovat "zástupně" (Davie) v kontextu s rostoucí mírou sekularizace a rozšiřováním náboženských/spirituálních minorit, a jak se tato "zástupnost" bude měnit v kontextu post-sekulárních společností.
V roce 2017 se výzkum zaměřil na oblast (1.) analýzy tištěných médií, (2.) sekundární kvantitativní analýzy dostupných sociologických výzkumů a (3.) sběr a analýzu kvalitativních dat. Ve druhé oblasti byla využita mezinárodní data z EVS a ISSP, dále se nově objevila možnost analyzovat individuální data z českých sčítání lidu. Tato možnost byla plně využita ve snaze zodpovědět otázku, kdo jsou osoby, které v rámci censu odmítly sdělit své náboženské vyznání (v roce 2011 se přitom jednalo o téměř polovinu české společnosti!). Kvalitativní výzkum směřoval (a) k „první linii“ církevních pracovníků orientovaných na necírkevní veřejnost v ČR i na Slovensku, a (b) k osobám určujícím a kontrolujícím nakládání s restituovaným majetkem a další linie státně-církevních vztahů (prozatím jen v ČR). Dále byla provedena regionální analýza religiozity ve specifické oblasti českého Slezska.
Výsledky práce na projektu byly v roce 2017 prezentovány na dvou zahraničních konferencích (Preston, UK; Ustron, PL) a na dvou konferencích v ČR, publikován byl jeden akademický článek a jedna kapitola v knize. Další dva články a kapitola v (zahraniční) monografii byly přijaty do recenzního řízení.
Vnější politické důvody vedly v roce 2018 k modifikaci práce na projektu. V České republice byla znovuotevřena otázka tzv. církevních restitucí, respektive zdanění tzv. restitučních náhrad, což zkomplikovalo dostupnost datových zdrojů a možnosti analytické práce. Pád slovenské vlády a další důvody současně vedly k přerušení prací na novém církevním zákonu a zakonzervování státně-církevních vztahů na Slovensku. Z těchto důvodů musela být (prozatím) opuštěna témata financování církví a změn v jejich vztazích ke státu, výzkum se naopak výrazněji zaměřil na přítomnost náboženství a církví ve veřejném prostoru, a to i v historické perspektivě. Tento výzkum vedl k publikaci studie o efektivitě církevních organizací, analyzované prostřednictvím sta let organizačního vývoje Českobratrské církve evangelické a Církve česksolovenské (husitské), a k přípravě studií věnovaných antipotratrovému hnutí a legitimizační fuknci náboženských tradic. Nad rámec původně plánovaných výstupů byl spolu s externími spolupracovníky (doc. Zdeněk Vojtíšek, Mgr. Táňa Klementová) připraven encyklopedický slovník veřejně působících náboženských osobností, který bude vydán v roce 2019. Dále pokračovaly kvantitativních analýzy sociologických dat, jejichž výsledkem bylo dokončení publikace o osobách neudávajících náboženské vyznání v rámci sčítání lidu a příprava další komparativní studie o náboženství a práci.
Výsledky práce na projektu byly v roce 2018 prezentovány na třech konferencích (Aarhus, DK, 2 x Praha) a prostřednictvím tří vydaných studií. Další tři články a kniha byly přijaty do recenzního řízení.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)
Kaplanství je v Česku neprobádaná a stále se rozvíjející role, která v kontextu nízké české religiozity produkuje řadu nejistot a napětí. Kaplani, kteří působí v armádě, věznicích či nemocnicích, čelí několika zdrojům nejistot: svou pozici musí neustále vyjednávat s kolegy i nadřízenými; musejí pracovat na sebeprezentaci před klienty a získávat si jejich důvěru a zároveň nemají velké možnosti sdílené a supervize.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter