RETREND, 29.1.2019.
Fyzikální ústav Akademie věd ČR postaví v...
Nacházíte se
Významné výsledky oddělení 12
Byl pozorován a podrobně prostudován neobvyklý jev, ke kterému dochází při aplikaci vnějšího elektrického pole na nový typ chirálního kapalně krystalického materiálu, derivátu kyseliny mléčné. Elektrické pole mění orientaci molekul a transformuje texturu kapalně krystalické TGBA fáze z planární na homeotropní. Tento jev známý u nematik jako Frederiksův přechod nebývá u smektických fází pozorován, a proto je náš objev unikátní. Celý text »
Podařilo se nám experimentálně prokázat a teoreticky vysvětlit náklon molekul indukovaný nanočásticemi zlata či shluky nanočástic ve smektické A fázi kapalně krystalického materiálu „de Vries“ typu. Ukázali jsme, že tento náklon je důsledkem interakce molekul s povrchem nanočástic. Nanočástice jsou přitahovány k hranovým dislokacím, které se tím zviditelní při pozorování v polarizovaném světle optického mikroskopu. Celý text »
Smícháním magnetických nanočástic (MNP) s feroelektrickým kapalným krystalem jsme vytvořili nový typ hybridního nanokompozitu. Tento multiferoický systém vykazuje feroelektrické chování a současně superparamagnetické (SPM) vlastnosti. Byl prostudován vliv magnetických nanočástic a efekt magnetického pole. Magnetické chování je typické pro systém nanočástic s dipolárními interakcemi a ve všech studovaných nanokompozitech se unikátní SPM vlastnosti a magnetická odezva zachovávají. Celý text »
Ferroelectric and antiferroelectric single crystals show phase transitions that can be evidence by different experimental methods. In this work we investigated single crystals of antiferroelectric PbZrO3 substituted with 1% of Ti (PZT 99/1) by means of optical microscopy, micro-Raman scattering, second harmonic generation and dielectric spectroscopy, on heating to and cooling from its cubic phase.
Celý text »
Raman spectra of PZT ceramics were studied systematically in a broad temperature interval (10–600 K) and a broad Ti/Zr concentration range around the morphotropic phase boundary (x = 0.25–0.70) [E. Buixaderas et al., Phys. Rev. B 91, 014104 (2015)]. Celý text »
V. A. Zhirnov ve svém zásadním článku (1958 Zh. Eksp. Teor. Fiz. 35 1175–80) vysvětlil odlišnost struktury doménových stěn feroelektrik a feromagnetik. V nedávné době jsme nicméně zjistili, že antiparalelní feroelektrické stěny v rhomboedrálním BaTiO3 lze přepínat mezi Isingovským (typickým pro feroelektrika) a Blochovským stavem (neobvyklým pro feroelektrické stěny, ale typickým pro stěny magnetické) [viz obr. 1] pomocí epitaxního mechanického tlaku. Tzv. Celý text »
V nanokrystalech CdS připravených z chemické lázně byla zkoumána ultrarychlá dynamika a transport elektronů na krátkou vzdálenost v terahertzovém režimu [Z. Mics a kol., Phys. Rev. B 83, 155326 (2011)]. Počáteční vysoká pohyblivost fotogenerovaných elektronů klesá během 1 pikosekundy v důsledku relaxace kinetické energie elektronů. Byl určen vliv povrchů nanokrystalů a jejich agregátů na transport elektronů.
Celý text »
Bismutitý ferit (BiFeO3) je prototypický multiferoický systém s výjimečnými vlastnostmi: je antiferomagnetický do teploty TN ~ 640 K a feroelektrický do teploty TC ~ 1100 K. Popis chování polárních kmitů mříže je základem pro pochopení jeho dielektrických a elektromechanických vlastností. Přiřazení kmitových (fononových) módů detekovaných v Ramanových spektrech BiFeO3 je komplikováno přítomností tzv. smíšených módů. Celý text »
V chirálním kapalném krystalu jsme objevili unikátní sekvence smektických fází. Jedná se o výskyt ortogonální paraelektrické A fáze pod ferroelektrickou C fází (reentrantní jev), viz obrázek. Toto netypické chování jsme vysvětlili nemonotónní teplotní závislostí hlavního koeficientu v rozvoji volné energie a mikroskopicky změnou tvaru molekul a mezimolekulárních vzdáleností v důsledku existence velké boční substituce v jádru molekuly. Tento reentrantní jev je doprovázen anomálním chováním dielektrických, optických a přepolarizačních vlastností. Celý text »
Magnetoelektrická multiferoika jsou materiály, které vykazují zároveň magnetické a feroelektrické uspořádání. Teoreticky je v nich možné ovlivňovat magnetické domény elektrickým polem nebo feroelektrické domény magnetickým polem, proto jsou v poslední době intenzivně studované pro svoje možné aplikační využití ve stálých pamětech. V přírodě bohužel existuje jen málo multiferoik a většina z nich funguje jen při nízkých teplotách. Navrhli jsme využít velkého mechanického napětí v ultratenkých vrstvách k přípravě „umělých“ multiferoik. Celý text »
Stránky
FZÚ v médiích
TÉMA, 18.1.2019.
Proč jsou paralelní světy v módě a co by se...
LIDOVKY, 17.1.2018.
Až čtyři miliony korun za rok mohou nově...
Český Rozhlas Vltava, 4.1.2019.
Z vesmírného prostoru k nám...