Studium magnetizace a šíření zvuku v pulzních magnetických polích do 60 T na vysoce kvalitním monokrystalu ferimagnetické fáze TmFe5Al7 s Curieovou teplotou 193 K poskytlo neobvyklou kombinaci spontánních a polem indukovaných magnetických fázových přechodů. Tm je zdrojem jednoosé magnetické anizotropie, zatímco Fe preferuje anizotropii rovinnou. Soutěžení jednoosé a rovinné anizotropie vede k neobvyklé spinové reorientaci magnetických momentů ze směru osy c do bazální roviny při 64 K.
Nacházíte se
Významné výsledky vědecké činnosti v roce 2014
Optické prvky pokryté hladkou, nano-sloupkovou a nano-porézní diamantovou vrstvou byly úspěšně použity pro GAR FTIR charakterizaci proteinů z fetal bovin séra (FBS) adsorbovaných na kyslíkem ukončených diamantech. Depozice vrstev diamantu na optických Au zrcátkách byla realizována v reaktoru s mikrovlnnou plasmou s lineárními anténami za nízkých teplot kolem 250 °C. Diamantové struktury vykazovaly dobrou stabilitu, uniformitu a vhodné optické vlastnosti, zejména reflektivitu Au zrcadel.
Je-li několikanásobně zvýšena vlnová frekvence ultrakrátkého laserového impulzu (v článku na třetí harmonickou) bez změny dalších parametrů, ionizovaný pevný terč se může stát relativisticky transparentním při vyšší hustotě. To vede k efektivnější absorpci energie laserového impulzu v terči, ohřevu horkých elektronů v celém objemu terče, a následně k lepšímu urychlování iontů z pevných terčů. V článku je pomocí částicových simulací demonstrováno minimálně dvojnásobné zvýšení energií protonů urychlených laserem i jejich počtu.
Diamantové nanočástice s velikostí cca 5–100 nm mohou být perspektivně využity jako nový typ optických markerů v buňkách. Proto jsme se zaměřili na výzkum jejich luminiscence. Luminiscenční centra ve zkoumaných systémech sestávají z dusíku a mřížkové vakance (NV). Centra jsou buď elektricky neutrální (NV0), nebo nesou záporný náboj (NV−).
Vytvořili jsme ab initio teorii anomálního Hallova jevu platnou pro ideální feromagnety i pro náhodné feromagnetické slitiny. Teorie je formulována plně relativisticky. Vychází z obecné Bastinovy formulace elektronového transportu a má dva členy, z nichž první závisí pouze na stavech na Fermiho energii, kdežto druhý pochází od všech obsazených stavů. Vliv neuspořádanosti je zahrnut v rámci teorie koherentního potenciálu s příslušnými...
Vytvořili jsme ab initio teorii anomálního Hallova jevu platnou pro ideální feromagnety i pro náhodné feromagnetické slitiny. Teorie je formulována plně relativisticky. Vychází z obecné Bastinovy formulace elektronového transportu a má dva členy, z nichž první závisí pouze na stavech na Fermiho energii, kdežto druhý pochází od všech obsazených stavů. Vliv neuspořádanosti je zahrnut v rámci teorie koherentního potenciálu s příslušnými vrcholovými korekcemi. Předchozí teorie anomálního Hallova jevu se omezovaly pouze na první člen.
Multiplexní InGaN/GaN kvantové struktury představují ideální scintilátorové struktury, a to v důsledku velké účinnosti zářivé rekombinace v InGaN/GaN kvantových jamách, vysoké radiační odolnosti a stabilitě nitridových sloučenin. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., byla navržena scintilátorová multiplexní InGaN/GaN kvantová struktura (viz obrázek), která byla realizovaná firmou Aixtron.
Pomocí tradičních elektrických diagnostických nástrojů, konkrétně jednoduchých a dvojitých Langmuirových sond, byly určeny parametry plazmatu generovaného na povrchu kovového (Bi) terče fokusovaným svazkem repetičního XUV kapilárního laseru stolních rozměrů. Přestože elektronová teplota XUV laserem generovaného plazmatu (1-3 eV) byla srovnatelná s ablačním plazmatem vytvořeným konvenčním laserem, elektronová hustota byla proti ablačnímu plazmatu o několik řádů nižší (~1013–1014 m−3). Šlo tedy o desorpční plazma s unikátními vlastnostmi.
18/ Profilování defektů v Ce dopovaných monokrystalických scintilátorech na bázi hliníkových granátů
Mg-kodopované monokrystaly Lu3Al5O12:Ce byly připraveny z vysokoteplotní taveniny metodou "micropulling-down" (viz obrázek) se širokým koncentračním rozsahem 0–3000 ppm Mg2+. Měřené luminiscenční a scintilační charakteristiky prokázaly pozitivní vliv Mg2+ kodopantu, který spočívá ve stabilizaci centra Ce4+ v materiálu.
V letošním roce došlo k významnému pokroku v oblasti výzkumu nízkoteplotního plazmatu. Skupině z Fyzikálního ústavu se ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny podařilo přispět k pochopení mechanizmu účinku nízkoteplotního plazmatu a porovnat jej s účinky ozonu na buněčných a bakteriálních kulturách. Studie byla provedena pomocí patentovaného zdroje nízkoteplotního plazmatu a ukazuje, jak různé druhy nízkoteplotního plazmatu způsobují buněčnou smrt prostřednictvím tvorby různých typů reaktivních intracelulárních forem kyslíku/dusíku.
Stránky
FZÚ v médiích
RETREND, 29.1.2019.
Fyzikální ústav Akademie věd ČR postaví v...
TÉMA, 18.1.2019.
Proč jsou paralelní světy v módě a co by se...
LIDOVKY, 17.1.2018.
Až čtyři miliony korun za rok mohou nově...
Český Rozhlas Vltava, 4.1.2019.
Z vesmírného prostoru k nám...