Previous Next
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...
Slovníky modernistů a paradigmata moderny (zpráva z konference) BARBORA DOLEŽALOVÁ Ve dnech 19. a 20. září 2018 proběhla v Moravské zemské knihovně konference s názvem Slovníky...

Studie

Michal Charypar: Po smyslu Máchova Kata (interpretace)

Stať podává první ucelenou interpretaci všech dochovaných textů a zlomků nedokončeného povídkového cyklu Kat Karla Hynka Máchy. Propojuje známá textologická fakta s výkladem významové stránky jednotlivých textů a ve svém výsledku aktualizuje dnešní povědomí o Máchově pojetí české historie. Vedle ryze romantických témat a motivů, jež spojují nejen úvodní a jedinou publikovanou povídku Křivoklad, ale všechny části proponovaného cyklu s pozdějšími Máchovými díly (zejména s Májem a Cikány), totiž zkoumané texty zahrnují i básníkovu kritiku politiky českého krále Václava IV. († 1419), která vedla k zahájení husitského hnutí a v důsledku později k zániku českého státu, trvajícímu ještě v Máchově přítomnosti. Jednotný výklad historického cyklu Kat, zde prezentovaný, je zároveň argumentem potvrzujícím Máchovo autorství nepublikovaných zlomků a plánů tohoto cyklu, které bylo dříve uváděno v pochybnost (zejména O. Králíkem).

Tomáš  Hlobil: „Rührung, rühren, rührend“ (Pražské přednášky Augusta Gottlieba Meißnera v kontextu německé estetiky 18. století)

V přednáškách z estetiky a poetiky Augusta Gottlieba Meißnera, jak je na pražské univerzitě zaznamenali jeho posluchači Josef Jungmann a Josef Liboslav Ziegler, se vyskytují mimořádně často výrazy Rührung, rühren, rührend a gerührt. Studie si klade za cíl postihnout, jak pražský ordinarius estetiky a klasické literatury s těmito výrazy v přednáškách pracoval, a zjistit, jak způsob jejich uplatnění souvisel s osvícenskou estetikou 18. století, zvláště německou. Vrcholná nobilitace tohoto pojmového komplexu v pražské univerzitní estetice přelomu osmnáctého a devatenáctého století se pravděpodobně neopírala o žádné konkrétní dílo, nýbrž souvisela s obecnými dobovými estetickými tendencemi, zvláště vlivným afektivním proudem německé estetiky účinku (Wirkungsästhetik) druhé poloviny 18. století. Tento proud, tvořící alternativu k projektu kontemplativně pojaté transcendentální estetiky Immanuela Kanta, učinil z emocí a vášní základ vkusu a umění, vštípil estetickým úvahám psychologicko-antropologický ráz, aniž ztratil ze zřetele přesvědčení o důležitosti, ba prvořadosti mravního přínosu umění. Meißnerovy přednášky představují dosud neznámý, stěží opominutelný článek tohoto proudu německé estetiky rozvinutý na univerzitě v rakouské monarchii, tedy za hranicemi tradičních středoněmeckých a severoněmeckých středisek estetického myšlení. Soustředěný zájem o Rührung Meißnerovy přednášky do tohoto proudu na jedné straně včleňuje, jeho absolutizace ústící v cílené oslabení mravního aspektu je na druhé straně posunuje na samý jeho okraj. Dvojaká role Rührung, nejpříznačnější a nejosobitější rys přednášek, nasvědčuje tomu, že Meißner byl obeznámen nejen s německými, ale i s výrazně vyhrocenějšími francouzskými a anglickými stanovisky, vstřebanými zřejmě za lipských studií.

Bogusław Bakuła: Od integrální humanitní komparatistiky k integrální literární komparatistice

The article presents the ‘Integrated Comparative Literature’ project, part of the broader ‘Integrated Comparative Studies in the Humanities’, linking together research on literature, history, sociology, anthropology, and even aesthetics. Comparative research on literature, which the author considers chiefly a part of territorial studies, considerably extends the methodological perspective, going beyond the traditionally ‘pure’ areas of the humanities. The traditional functions of literature, as well as genres and sub-genres, has been changing as a result of globalization, the predominance of the World Wide Web, and the formation of new centres, altering the relations both within a culture and amongst different cultures, including literature.

Rozhovor

O Praze, slovanském funkcionalismu a renesanci naratologie. Rozhovor Ondřeje Sládka s Wolfem Schmidem

Text rozhovor ke stažení zde.

Rozhledy

Jaroslav Vala: Poezie z pohledu adolescentních čtenářů

Josef Vojvodík Kontinuita, přivlastňování, opakování: český surrealismus jako permanentní avantgarda

Úvaha nad knihou Anji Tippnerové Die Permanente Avantgarde? Surrealismus in Prag. Böhlau Verlag: Köln – Weimar – Wien 2009, 325 s., obr. příloha.

Recenze

Milan Jankovič: Dílo v pohybu. Praha, Academia 2009. (Jan Tlustý)

Jan Franz: Eseje, kritiky, dopisy. (Vojtěch Malínek)

Zuzana Urválková: Dvojlomná zrcadlení. Dílo Karla Herloše-Herloßsohna v českém literárním kontextu (Marek Přibil)

Jiří Kolář: Rudý havran. Nový Don Quijote. K vydání připravili Marie Langerová, Vladimír Karfík (Jakub Říha)

Jiří Pistorius: Doba a slovesnost (Xavier Galmiche, přeložila Veronika Košnarová)

Petr Šámal: Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let  20. století (s edicí seznamů zakázaných knih) (Ivo Bock)

Kronika a glosy

Bohumil Fořt Kolokvium Performance/performativita

Antonín A. K. Kudláč Bratislavská Vražda v zasedačke

Aleš Haman Poznámka k Holého článku o psaní dějin literatury

Hana Voisine-Jechová K článku Jiřího Holého

Informatorium