Previous Next
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...
Slovníky modernistů a paradigmata moderny (zpráva z konference) BARBORA DOLEŽALOVÁ Ve dnech 19. a 20. září 2018 proběhla v Moravské zemské knihovně konference s názvem Slovníky...

Česká literatura 55, 2007/3

Studie

Pavel Jiráček: Rytmus a smysl v lyrice
(s. 301-342)
Bohumil Nuska upozorňuje na převládající omezené pojetí rytmu, který je zpravidla spojován pouze s akusticky symbolizovanými a auditivně vnímanými rytmy, přičemž je zcela opomíjena oblast výskytu rytmů, jež jsou symbolizovány opticky a vnímány vizuálně. Dvojí paralelní mentální konstruování, které vychází z protikladu slabiky a morfému jako konstituentů vyššího konstruktu slova, vytváří v lyrice rovnoběžky smíšených mentálních prostorů lineárních, ale také nelineárních rytmů (rytmu verše, rytmu situace; atmosféry verše, atmosféry situace). Společné abstraktní struktury v generických prostorech u jednotlivých smíšených prostorů lyrických rytmů jsou společnými axiologickými strukturami, které jsou reprezentovány na nejvyšší úrovni abstrakce tenzemi a detenzemi. Dynamický charakter těchto struktur vychází z nesymetrického rozložení tenzí a detenzí vzhledem k dualitnímu symetrickému modelu axiologické soustavy, vznikají tak vychýlení z jejího osového schématu, která tyto čtyři paralelní lyrické rytmizované struktury („tvarově“) zakládají. Podobnost jednotlivých smíšených mentálních prostorů je jedině možná ve fraktální dimenzi. V této úvaze se v podobě pracovní hypotézy předpokládá, že tvary rytmu verše, rytmu situace, atmosféry verše a atmosféry situace budou soběpodobnými tvary, jejichž fraktální soběpodobnost z textu vynořuje lyrický smysl.

Peter Steiner: Žánr a ideologie Rudoarmějců Vladimíra Holana
(s. 342-365)
Plná verze studie je dostupná v pdf-formátu.

Alice Jedličková Dějiny teorie vyprávění: psaní a narativní strategie
(s. 365-388)
Plná verze studie je dostupná v pdf-formátu.

Rozhledy

Vladimír Křivánek: Holanovské otazníky
(s. 389-397)
Úvaha nad knihou Jiřího Opelíka Holanovské nápovědy (Praha, Thyrsus 2004).

Diskuse

Vladimír Papoušek: Paradigma a Mukařovského pojetí literární struktury jako souboru norem
(s. 398-404)
Další příspěvek k současné diskusi o metodologii literárních dějin, bezprostředně reagující na článek Aleše Hamana Dějiny literatury, literární dějiny nebo dějiny literárnosti? (ČL 2006/4)

Recenze

Aleš Haman: Dílo přečasně uzavřené
(Červenka, Miroslav: Kapitoly o českém verši. Edd. Květa Sgallová a Jiří Holý. Praha, Karolinum 2006. 282 strany.)

(s. 405-408)

Michal Charypar: Poslední slovo Miroslava Červenky k versologii
(Červenka, Miroslav: Kapitoly o českém verši. Edd. Květa Sgallová a Jiří Holý. Praha, Karolinum 2006. 282 strany.)

(s. 408-412)

Roman Kanda: Panství znaku a hologramy mlhovin
(Kalaga, Wojciech: Mlhoviny diskursu. Subjekt, text, interpretace. Přeložil Libor Martinek, ed. Jiří Trávníček. Brno, Host 2006. 288 stran.)

(s. 412-423)

Tomáš Kubíček: Paměť motivů
(Češka, Jakub: Království motivů. Motivická analýza románů Milana Kundery. Praha, Togga 2005. 216 stran.)

(s. 423-426)

Bohumil Fořt: Fikční světy mezi diskurzy
(Martin, Thomas L.: Poiesis and Possible Worlds: A Study in Modality and Literary Theory. Toronto/Buffalo/London, University of Toronto Press 2004. 256 stran.)

(s. 427-432)

Kronika a glosy

Józef Zarek: Polská literatura českého Těšínska očima opavského badatele
(s.433-434)

Zofia Tarajło-Lipowska: Porównania/Сравнения/Porovnání/Vergleiche
(s.434-438)

Karel Kolařík: Masarykův sborník potřinácté
(s.438-440)

Karel Piorecký a Marie Havránková: Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století
(s.440-445)

Informatorium
(s. 445-450)