Historie povodí Lesní potok

Vlastnické vztahy

r. 996–1334 oblast rezervace patří čemokosteleckému panství, které bylo součástí majetku země Koruny české
r. 1334–1558 v těchto letech se v držení vystřídala panství pánů z Náchoda a z Kostelce , dále páni ze Smržova , Slavatové z Chlumu a Košumberka, v neposlední řadě komora královská
r. 1558–1621 Voděradské bučiny patřily pod správu panství Smiřických
r. 1621–1623 správa komory královské
r. 1623–1933 v tomto poměmě dlouhém období spravuje dnešní rezervaci velice známý a významný rod pánů Liechtensteinských
r. 1933 lesní komplex zestátněn
r. 1935 celý lesní majetek připadl pod správu lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze

V současné době rezervaci spravuje ŠLP České zemědělské univerzity v Praze se sídlem v Kostelci nad Čemými lesy.

Historie hospodaření a zastoupení dřevin

Významnější osidlování tohoto území začalo na počátku našeho tisíciletí, přičemž první zprávy se o Voděradech zmiňují roku 1088. Právě v této době nastává i první odlesňování větších ploch. Na území rezervace se dřevo těžilo pro potřebu panství. Dřevo se těžilo zřejmě tzv.toulavým způsobem, obnovu zajištovala příroda (přirozená obnova). K většímu rozvoji těžby dochází v době, kdy rezervace připadla pod správu Smiřického panství z důvodu větší spotřeby dřeva jako stavebního materiálu na stavební účely. Po třicetileté válce, která znamenala útlum v rozvoji, se na přelomu 17. a 18.století těžby dřeva opět zvyšují. 
Vývoj způsobů hospodaření na území dnešní rezervace lze zjistit z dochovaných lesních hospodářských plánů (16. -17. století). Z tohoto období pochází pokusy s velkoplošnou obnovou buku s jedlí, od roku 1740 převažuje používání clonné seče a výstavkového hospodaření. Uplatňovalo se v porostech, kde původní druhové složení neposkytovalo záruku na obnovu výmladností. S účinnými opatřeními , vedoucími ke zlepšení stavu lesů, se začalo až na konci 18.století. Tehdy se také začíná ve větší míře využívat umělá obnova, protože bylo nutno zalesňovat velké holiny a řediny. Počátky umělé obnovy lesů datujeme od roku 1780, ve velkém se vysévají žaludy, semena borovice, břízy a srnrku, přičemž první lesní školka na Čemokostelecku byla založena v roce 1802. Z významných lesníků tohoto údobí je možno jmenovat například nadlesního Jana Ziku, Julia Weihla, nebo Václava Eliáše Lenharta. Posledně jmenovaný lesník zavedl systém do hospodaření lesů čemokosteleckých, les členil na revíry, revíry na sekce a v sekcích vyznačovala seč. Pasečně se poté tímto způsobem měla vytvořit věkově sestupná řada porostů (podle liechtensteinské lesní instrukce z roku 1802). I nadále byla hlavní přirozená obnova, přirozené zmlazení, které se kombinovalo s clonnou sečí nebo s výstavky. Roku 1838 byla přijata nová lesní instrukce, podle které se roční seče seskupovaly do lečí, které měly být během 10 -15 let vykáceny .Tímto způsobem vznikly tzv .distrikty (téměř stejnověké porosty). Přibližně o deset let později se začíná velkoplošně s umělou obnovou smrku, která měla za účel brzké zalesnění pasek. Jednou z dalších významných historických lesnických akcí byla snaha z počátku 20.století o převod sdruženého lesa na les vysokokmenný. Rovněž více než polovina z celkové rozlohy lesů sdružených byla později převedena na les vysokokmenný .Obnova se tehdy prováděla převážně clonným způsobem v kombinaci s úzkými holosečemi. Značná pozomost byla též věnována ochraně porostu proti účinkům bořivých větrů budováním ochranných linií, odluk a rozluk. V roce 1935, po předání lesů pod správu VŠZ v Praze se zcela upustilo od holosečí a přistoupilo se k obnově užší okrajovou sečí, hlavní důraz se kladl na maximální využití přirozené obnovy .
Rok 1955 znamenal zásadní zlom v hospodaření, neboť na tomto území byla vytvořena přírodní rezervace. Ta byla rozdělena na rezervaci úplnou (5 ploch) a řízenou, v nichž hlavním a nejdůležitějším cílem hospodaření bylo přiblížit se stavu blízkému skladbě přirozených lesů. Roku 1971 byla úplná rezervace, v níž se na jedné z ploch vůbec nehospodařilo a vše bylo ponecháno přirozenému vývoji, zrušena.

Grafické znázornění zastoupení dřevin v historii