Politické

V zářijovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím. U všech sledovaných organizací převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně největší důvěře se přitom těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily dvě třetiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo čtvrtina (25 %) respondentů.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v říjnu 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase. Dlouhodobě je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident.

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního průzkumu veřejného mínění, zjišťovali naši tazatelé také důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Důvěra převažuje nad nedůvěrou u V.

V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Více než třípětinová většina (62 %) občanů se zřízením americké protiraketové základny na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila necelá čtvrtina (24 %) dotázaných. Více než tři čtvrtiny respondentů se vyjádřily, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu, 14 % referendum v této otázce odmítlo, přičemž proti referendu se vyslovovali téměř výhradně stoupenci vybudování americké základny v ČR.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v září 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase. Mezi zkoumané instituce tentokrát výjimečně nebyla zařazena vláda, neboť v době přípravy šetření existovala pouze Paroubkova vláda „v demisi“ a nová vláda nebyla jmenována.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Tisková konference nás seznámila s prvními výsledky výzkumu, který uskutečnil po volbách do Poslanecké sněmovny 2006 Sociologický ústav AV ČR. Specializovaný akademický povolební výzkum u nás dosud nebyl realizován a výsledky ostatních výzkumů zpracovávala vědecká komunita jen zřídka. Povolební výzkum se zaměřil na volební chování, stabilitu a změnu v čase a jeho dopad na formování politické reprezentace.

Všem zkoumaným faktorům, jež mohou působit na volební rozhodování lidí, respondenti přisuzují důležitost častěji vždy ve vztahu k ostatním lidem než osobně k sobě samotným. Ve vztahu k voličům jako celku jsou nejčastěji za důležité faktory považovány média, politické přesvědčení a dlouhodobý příklon k některé politické straně. Politické přesvědčení, předvolební programy a dlouhodobý příklon k politické straně pak představují nejčastěji zmiňované faktory podstatně ovlivňující rozhodování samotných respondentů.

Necelá polovina (47 %) dotázaných vnímá programy politických stran jako výrazně odlišné, dvě pětiny (41 %) naopak soudí, že se jednotlivé programy od sebe příliš neliší. 38 % dotázaných uvedlo, že negativní reklama namířená proti politickým protivníkům má v kampani své místo, mírně nadpoloviční většina respondentů (53 %) to odmítla. Pouze čtvrtina respondentů si měsíc před volbami myslela, že noví poslanci budou dobře reprezentovat zájmy těch, kdo je zvolí.